Rusko se vzpamatovává po puči. Putinova pozice je oslabená, vzbouřenec Prigožin zmizel

Rusko se vzpamatovává po dramatickém dni, kdy v sobotu vzbouřené oddíly žoldnéřské Wagnerovy skupiny obsadily Rostov na Donu a vydaly se na tažení k Moskvě. Po večerní dohodě, kterou zprostředkoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, se však wagnerovci stáhli. Ještě v noci opustili bojovníci z jednotek Jevgenije Prigožina Rostov a v průběhu neděle také Lipeckou oblast a stahovali se z Voroněžské. Konvoje Prigožinových žoldnéřů se přitom dostaly až 200 kilometrů od Moskvy. 

Prigožin se podle dohody přesune do Běloruska. Kde se však aktuálně nachází, není známo. Agentura RIA Novosti v sobotu večer informovala o videu, na kterém je k vidění, jak z odchází z velitelství v Rostově. Podle sdělení Kremlu Prigožin ani jeho muži, kteří se zúčastnili ozbrojené vzpoury a pochodu na Moskvu, nebudou stíháni.

Prigožin chtěl podle svých vyjádření ozbrojeným tažením dosáhnout výměny velení ruské armády, především pak ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Zda i to je součástí Lukašenkem zprostředkovaného ujednání, není známo. Server Ukrajinska pravda ovšem s odkazem na informace ukrajinské rozvědky napsal, že součástí mohla být právě i výměna na nejvyšších armádních postech. 

Víkendová vzpoura podle odborníků podkopala postavení ruského prezidenta Vladimira Putina. Slabost režimu vnímají ruská elita, mezinárodní společenství, ale i Ukrajinci, kteří se podle toho budou chovat, řekl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Je to obrovské oslabení putinovského režimu, který není tak všemocný, jak se mohlo zdát, uvedl ředitel Prague Civil Society Centre Rostislav Valvoda.

„Rusko se probudilo do nové reality,“ míní Valvoda. Za bezprecedentní veletoč označil postoj Moskvy, která ráno ostře mluvila o zrádcích a noži do zad a večer udělila Prigožinovi a jeho žoldákům amnestii. „Nikdo nebude pronásledovat (bojovníky) vzhledem k jejich zásluhám na ukrajinské frontě,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Jsme vděčni prezidentovi Běloruska za toto úsilí,“ řekl také a uvítal, že díky dohodě, která je podle něj důležitější než potrestání viníků, nedošlo k prolití krve. Ruské orgány přitom v souvislosti s výroky šířenými Prigožinovým jménem a na základě podezření z vyzývání k ozbrojené vzpouře zahájily trestní stíhání a ruský prezident Vladimir Putin v sobotu tvrdil, že osnovatelé vzpoury budou tvrdě potrestáni.

Rozhovor

Prigožin může dopadnout jako Albrecht z Valdštejna, upozornil historik. Valdštejn se postavil císaři a zemřel

24. 6. 2023 ▪ 09:10 min.

Podle Havlíčka ovšem pro Putina není výhodné ani to, že dohodu mezi vzbouřenci a Kremlem zprostředkoval běloruský prezident Lukašenko. Dění podle Havlíčka zásadním způsobem podkopalo Putinovo postavení. „S ohledem na to, že selhal jako arbitr, který těmto konfliktům měl předcházet a nějak to mediovat,“ uvedl Havlíček. Situace demonstrovala slabost ruského režimu před tamní elitou i mezinárodním společenstvím. 

 „Přímo to napadlo Putinovu autoritu. Tudíž to nastoluje skutečné otázky a odhaluje skutečné trhliny,“ řekl v televizi CBS i americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Nemyslím si, že jsme viděli poslední dějství,“ doplnil později pro stanici ABC. 

Objevují se ovšem i závěry, že výsledek puče by mohl v konečném důsledku zhoršit postavení Ukrajiny. Pokud se Prigožin skutečně přesune do Běloruska, mohl by se pokusit napadnout Ukrajinu odtamtud. V rozhovoru se stanicí Sky News před tím varoval bývalý britský generál a bezpečnostní analytik Richard Dannatt. Podmínkou podle něj je, že se za ním přesune dostatečné množství členů jeho žoldnéřské společnosti. 

„Prigožin jede do Běloruska, jeho bojovníci  ho následují a v určitém okamžiku zaútočí na západní Ukrajinu a Kyjev ze severu,“ uvedl v rozhovoru pro deník Die Welt také bývalý německý generál Roland Kather.  

Také mluvčí Kremlu Peskov trval na tom, že Prigožinova vzpoura v žádném případě neovlivní průběh ruské ofenzivy na Ukrajině. „Speciální vojenská operace pokračuje. Našim vojákům se podařilo odrazit protiofenzivu Ukrajiny,“ uvedl v čase, kdy se kyjevské jednotky pokusily prolomit ruskou obranu.

Na Putinovu stranu se postavili bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Podle čečenského státního rozhlasu Groznyj zaujaly tři tisíce elitních čečenských vojáků v sobotu brzy ráno pozice v Moskvě, aby bránily ruskou metropoli před postupujícími vzbouřenci z Wagnerovy skupiny. Bojovníci čečenské speciální jednotky rychlého nasazení se dostali i do Rostova a dalších měst. V neděli ráno ovšem své stanoviště opustili. Kadyrov na svém telegramovém kanálu uvedl, že k přímé konfrontaci s wagnerovci nedošlo. 

Prigožinova tisková služba ve svém vlastním vyjádření podle serveru Meduza uvedla, že za 24 hodin se wagnerovci dokázali dostat až na 200 kilometrů od Moskvy. „Za celou dobu nebyla prolita ani kapka krve našich bojovníků,“ upozornila tisková služba Wagnerovy skupiny. Rozhodnutí vrátit se do „polních táborů“ bylo podle ní přijato na základě pochopení odpovědnosti za to, že může být „prolita ruská krev“. Server Meduza nicméně s odkazem na ruské propagandistické kanály informoval o tom, že zahynuly až dvě desítky pilotů ruských letadel a vrtulníků. 

Co se v Rusku dělo?

V sobotu ráno wagnerovci obsadili centrum Rostova na Donu na jihozápadě Ruska, kde sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu, které je z velké části zodpovědné za vedení války na Ukrajině. Podle Prigožina měli jeho vojáci pod kontrolou všechna armádní stanoviště ve městě.

Šéf žoldnéřské skupiny řekl, že jeho vojáci jsou připraveni pochodovat na Moskvu, pokud za nimi nepřijedou ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, které viní z neúspěchů na Ukrajině a útoků na žoldnéře. 

Na sociálních sítích se později objevily fotografie obrovského mraku černého dýmu ve Voroněži na půli cesty mezi Rostovem a Moskvou. Ve městě hořely sklady paliva, což na Telegramu potvrdil i guvernér oblasti Aleksandr Gusev. V odpoledních hodinách pak podle BBC žoldnéřské jednotky dorazily do Lipecka vzdáleného od Moskvy už jen asi 400 kilometrů. I tam obsadily vojenská zařízení.

Vladimir Putin ve svém videoprohlášení uznal, že situace v Rostově na Donu je komplikovaná a fungování místní správy a tamních vojenských jednotek je „prakticky zablokované“.  V odpoledních hodinách se u velitelství ruského Jižního vojenského okruhu v Rostově ozval výbuch.

Moskva kvůli napjaté situaci zavedla protiteroristická opatření v hlavním městě, moskevské oblasti a na jihozápadě země ve Voroněžské oblasti. Součástí opatření byly kontroly dokladů, omezení volného pohybu i nakládání se soukromými vozidly ze strany speciálních jednotek a možnost odpojit telefonní spojení i internet v regionu. V pohotovosti byly oddíly rychlé reakce i polovojenské policejní jednotky OMON. Na záběrech zveřejněných na sociálních sítích byly vidět obrněné vozy a další armádní technika v ulicích Moskvy.

Moskva se přes den na příjezd wagnerovců připravovala. Moskevský starosta Sergej Sobjanin vyzval obyvatele, aby co nejméně vycházeli do ulic. Podle BBC ve městě začala evakuace veřejných budov. Stanice uvedla, že už byla evakuována muzea a nákupní centra poblíž Kremlu. Sobjanin také oznámil, že pondělí bude nepracovním dnem, což má pomoci „minimalizovat rizika“.

Ruská armáda Prigožina obvinila z toho, že jeho „provokace“ využívá Kyjev, který podle ní koncentruje síly pro ofenzivu ve směru na východoukrajinský Bachmut. Ruský regulátor mediálního trhu Roskomnadzor dnes na sociální síti VKontakte omezil přístup k účtům a skupinám spojeným s wagnerovci. Úřad také blokoval připojení k internetu v oblastech, kde probíhaly „protiteroristické operace“, jejichž cílem bylo žoldnéře zastavit.

Prigožin měl s vedením ruské armády spory dlouhodobě. V pátek ji ale obvinil z útoku na své muže, při kterém jich podle něho velké množství přišlo o život. Chtěl proto odplatu a potrestání lidí, kteří „zničili naše muže“.

S přispěním Jana Brože.