Zelenskyj reaguje na ruskou anexi: Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance (NATO). Informují o tom tiskové agentury.

Oznámení přichází krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá.

Na sociální síti Telegram prezident Zelenskyj také zopakoval odhodlání ukrajinských ozbrojených sil osvobodit “celé území” Ukrajiny.

"Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok," uvedl Zelenskyj. "De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné - reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce," napsal prezident.  "Ukrajina dnes podává žádost, aby tak učinila de iure," dodal.

Na dnešní Putinovu výzvu k jednání ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev je připraven k dialogu s Ruskem, ale jen pokud ho povede jiná hlava státu.

Podle agentury AP ale není jasné, co přesně "urychlená" žádost o vstup do NATO znamená, protože zájemci o vstup do NATO musí získat jednomyslnou podporu aliance.  Zelenskyj v polovině března uvedl, že si je vědom toho, že jeho země se členem Severoatlantické aliance nestane. Podle tehdejšího vyjádření ukrajinského prezidenta bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika "otevřených dveří" se Ukrajiny netýká.

Ruský prezident Putin dnes v projevu, který předcházel podpisu smluv o připojení ukrajinských oblastí k Rusku, prohlásil, že země bude hájit anektovaná ukrajinská území "všemi dostupnými prostředky". Představitel jaderné mocnosti zároveň vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá.

Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje "velmi tvrdě" na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a na pátek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. "Byla projednána opatření, která je třeba přijmout k zajištění kolektivní bezpečnosti euroatlantického prostoru a Ukrajiny," stálo po jejím zasedání na oficiálních webových stránkách Zelenského. Mezi tato opatření by podle Kyjeva mělo patřit i zavedení strategie jaderného odstrašení proti Rusku ze strany ukrajinských spojenců.

Podporu vojenskému úsilí Ukrajinců tento týden vyjádřila i Velká Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace navštívil Kyjev, kde se svým ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem mluvil o ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je získat zpět území obsazená Ruskem. O cestě v pátek informovala britská vláda.

Wallace s Reznikovem jednali o tom, jak se na bojišti osvědčila vojenská technika, kterou zemi čelící ruské agresi poskytla Británie, i o výcviku ukrajinských vojáků v Británii a dalších zemích. Hovořili spolu také o "dalších krocích ve válce a boji Ukrajiny s cílem osvobodit se od ruské okupace". Politici mluvili také o tom, jakou techniku může Británie Ukrajině dále dodat. "Naše podpora jejich boji proti ruské agresi... bude pokračovat celý rok 2023 i dál," řekl Wallace.

Británie letos slíbila poskytnout Ukrajině pomoc ve výši 2,3 miliardy liber (64,27 miliardy korun) a premiérka Liz Trussová minulý týden řekla, že příští rok její objem bude podobný nebo vyšší. Británie nedávno poslala na Ukrajinu více než 120 logistických vozidel. Od roku 2015 její instruktoři vycvičili přes 27.000 ukrajinských vojáků, včetně těch, kteří do ukrajinské armády vstoupili teprve letos. Výcvik, který Britové Ukrajincům poskytují, se týká zacházení se zbraněmi, první pomoci nebo válčení ve městech.