Separatisté podle Kyjeva chystají možný útok na Mariupol

Proruští separatisté podle Kyjeva hromadí síly k možnému útoku na přístav Mariupol, který je největším městem v rámci Doněcké a Luhanské oblasti ovládaným ukrajinskou armádou. Kremlem popírané přeskupování ruských tanků a jednotek směrem k nedalekému Novoazovsku hrozí otevřením nové fronty a faktickým koncem před týdnem zahájeného příměří, uvedla agentura Reuters.

Moskvou podporovaní rebelové podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka provádějí v posledních dnech sabotáže a přípravné operace včetně shromažďování vojenského materiálu "v oblasti Mariupolu se záměrem možného útoku". Lysenko již v pátek uvedl, že z Ruska na východ Ukrajiny proniklo 20 tanků, deset samohybných děl a 35 nákladních automobilů s municí, které směřovaly k Novoazovsku vzdálenému asi 40 kilometrů od Mariupolu.

Toto město je významným námořním uzlem a potenciální přístupovou cestou k poloostrovu Krym, který Rusko anektovalo před rokem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že Rusko dodržuje příměří dohodnuté minulý týden v Minsku. Klid zbraní vstoupil v platnost v neděli, od té doby však vyvrcholily boje o důležitý železniční uzel Debalceve, při nichž po uzavření smíru zahynuly desítky lidí.

V době od 18. ledna do 18. února to podle poradce ukrajinského prezidenta Jurije Birjukova bylo nejméně 179 vojáků, přičemž bilance nemusí být konečná, neboť osud 81 vojáků není znám a dalších 110 jich bylo zraněno. Proruští rebelové, kteří město i přes vyhlášené příměří dobyli, tvrdili, že armáda přišla o stovky až tisíce mužů.

Ztráta města znamenala pro Kyjev další tvrdou porážku od separatistů, kteří tak ovládli důležitý dopravní uzel mezi Doněckem a Luhanskem. Po pádu Debalceve nejtvrdší boje v Donbasu utichly, situace nicméně nadále zůstává velmi napjatá.

Do Debalceve se v sobotu dostali zástupci monitorovacího týmu OBSE, kteří se o to již několikrát neúspěšně pokoušeli. "Podařilo se nám dnes dostat do Debalceve. Doprovázeli jsme skupinu Mezinárodního výboru Červeného kříže, která do města přivezla pět nákladních vozů s potravinami, léky a dekami. Povstalci nám poskytli záruku bezpečnosti," řekl večer zástupce mise Michael Bociurkiw ukrajinskému televiznímu kanálu 112 Ukrajina.

Podle agentury AFP se v sobotu ve městě Zholobok vzdáleném asi 40 kilometrů od Luhansku uskutečnila výměna zajatců. Rebelové oznámili, že výměnou za 139 ukrajinských vojáků získali 52 svých bojovníků.

Kerry: Nebudeme hrát podle ruských pravidel

Americký prezident Barack Obama v příštích několika dnech vyhodnotí další postup v otázce Ukrajiny včetně přijetí dalších protiruských sankcí či poskytnutí zbraní ukrajinské armádě. Při návštěvě Londýna to v sobotu prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry. USA a jejich spojenci podle něj nebudou v ukrajinském konfliktu hrát podle ruských pravidel a již nyní chystají nové sankce, které mají Moskvu potrestat za podkopávání nynějšího mezinárodního mírového úsilí.

"Očekávám, že prezident Obama v příštích několika dnech zhodnotí možnosti, které má na výběr, a rozhodne o dalším postupu," prohlásil šéf americké diplomacie po jednání se svým britským protějškem Philipem Hammondem.

"Rusko v posledních dnech provedlo naprosto bezostyšné a cynické kroky," kritizoval Kerry postup Moskvy před zahájením londýnské schůzky.

USA spolu s evropskými partnery podle ministra v současnosti jednají o podobě dalších sankcí a o tom, kdy by měly být zavedeny.

Podle Hammonda je příměří na východní Ukrajině, které začalo platit před týdnem, "systematicky porušováno".

"Ukrajina potřebuje moderní obranné systémy"

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin v rozhovoru s listem Bild opětovně vyzval k dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. Uvedl, že Ukrajina potřebuje moderní obranné zbraně, aby udržela mír. Zároveň upozornil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde o Ukrajinu, ale o Evropu, proto je obrana Ukrajiny i obranou Evropské unie.

"Debalceve je fackou do tváře EU," prohlásil Klimkin.

"Naše výzva, že Ukrajina potřebuje moderní obranné systémy, je nadále aktuální. Ochránily by životy našich vojáků a zastrašily teroristy před dalšími útoky," řekl Klimkin. "Ty zbraně potřebujeme k míru, ne pro válku," dodal s tím, že Kyjev nežádá o tanky či raketomety, ale o protitankové systémy, transportní vozidla a šifrovací komunikační přístroje.

EU vyzbrojování ukrajinské armády odmítá a tvrdí, že by to vedlo ještě k většímu krveprolití. Možnost dodávek zbraní zatím nevyloučily Spojené státy. Americký prezident Barack Obama v této otázce ještě konečný verdikt neoznámil, rozhodnout chce až podle toho, zda budou podmínky klidu zbraní dodržovány.

Klimkin také hovořil o tom, že Kyjev potřebuje záruky, že podmínky příměří budou skutečně dodržovány. To by prý mohla zajistit zahraniční mírová mise. Ukrajina by v této souvislosti upřednostnila policejní misi EU před misí OSN. Klimkin řekl, že Rusko už na Ukrajině své vojáky bez mezinárodního mandátu má a že nechápe, proč se Moskva staví proti případné mezinárodní mírové misi. Proti vyslání jednotek jsou v současné době také unijní představitelé.