Po 35 letech svárů podepsali lídři Arménie a Ázerbájdžánu dohodu o míru na Jižním Kavkazu. Profitovat z toho bude USA, nikoli Rusko

Lídři Arménie a Ázerbájdžánu v pátek v Bílém domě za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa podepsali mírovou dohodu ukončující přes 35 let svárů mezi těmito zeměmi. Nejmenovaní vysoce postavení zástupci americké administrativy agentuře Reuters řekli, že jde o první ukončení zamrzlého konfliktu na periferii Ruska od konce studené války a že je to událost, která má velký význam pro celý region.

„Nastolujeme na Jižním Kavkazu mír,“ řekl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev po podpisu dohody. Podle arménského premiéra Nikoly Pašinjana dnes položili základ „pro lepší příběh, než jaký jsme měli v minulosti“. Trump ohlásil, že se obě země zavazují navždy ukončit veškeré boje.

Server euronews podotýká, že z dohody mezi Jerevanem a Baku budou profitovat Spojené státy, Rusko nikoliv. USA získávají práva na využívání 43kilometrového koridoru spojujícího ázerbájdžánskou exklávu Nachičevan s Ázerbájdžánem. Trump už před dnešní schůzkou s lídry obou zemí uvedl, že se Spojenými státy podepíší ekonomické dohody, které „plně otevřou potenciál Jižního Kavkazu“. Dnes oznámil, že Washington ruší omezení týkající se obranné spolupráce s Ázerbájdžánem.

Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, byly ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

Pašinjan s Alijevem dnes ocenili, že Trump pomohl konflikt ukončit a řekli, že ho nominují na Nobelovu cenu za mír. „Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu za mír?“, řekl Alijev.