Ruské tajné služby připravovaly na hranici s Polskem provokaci s velkým počtem obětí a se svalováním viny na Ukrajinu. Záškodnické akci ale zabránila preventivní operace polských zpravodajských služeb a armády. S odvoláním na informace od nejmenovaných, vysoce postavených představitelů bezpečnostních složek to ve středu napsal polský list Rzeczpospolita.

Polsko má hranici s Kaliningradskou oblastí, což je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře. Rusové tam na přelomu října a listopadu podle polského listu chystali diverzní akci, která počítala s možným překročením hranice a zinscenovaným útokem na další objekt na ruském území. Útok se mohl odehrát tak, aby jej bylo možné přičíst Kyjevu, napsal deník. Poláky podle listu varovaly partnerské zpravodajské služby, které výstrahu poslaly i do Pobaltí. Na možnou provokaci ale upozorňovali také analytici polských rozvědek.

„Měli jsme informace o konkrétních objektech, které mohly být napadeny. Rusové počítali s velkým počtem obětí,“ uvedl jeden ze zdrojů, který potenciální cíle nechtěl více upřesnit.

Chystaná ruská akce podle něj připomínala přepadení vysílače v Gliwicích, zinscenované nacistickým Německem. Tomu v září 1939 posloužila jako záminka k napadení Polska a k rozpoutání druhé světové války. I v tomto případě se počítalo se zastřelením domnělých útočníků, u kterých by se našly důkazy svědčící o tom, že přišli z Ukrajiny. Nebylo jasné, zda by diverzanti pocházeli z řad Ukrajinců žijících v Polsku, anebo by přijeli z jiné země. Cílem akce bylo zastavit západní pomoc, která se přes Polsko přepravuje na Ukrajinu. Ta se pátým rokem brání ruské vojenské invazi.

Poláci si všimli, že na ruské straně hranice se objevili důstojníci ruských zpravodajských služeb, kteří koordinují diverze a sabotáže; obvykle jde o příslušníky vojenské rozvědky GRU. Polská strana proto posílila pohraniční okresy policisty z jiných regionů, tito policisté byli tentokrát vyzbrojeni i automatickými puškami. Posily dostala i pohraniční stráž. V terénu přibylo agentů kontrarozvědky ABW a v regionu se konala cvičení speciálních sil, včetně elitních armádních komand a dronů.

„Cílem bylo odstrašení, ale také potenciální preventivní činnosti,“ uvedl zdroj obeznámený se zákulisím operace.

Na otázku, zda Rusové chystali v Polsku teroristický útok na objekt, ve kterém se mohl nacházet velký počet lidí, polský ministr pověřený koordinací tajných služeb Tomasz Siemoniak odpověděl, že na to by bylo záhodno se zeptat Rusů, kteří se ovšem k plánování takových akcí nepřiznají. „I v případě, že bychom měli takové informace, tak bychom se o ně nepodělili. To je možné pouze v případě faktů, kdy se něco stalo, anebo se podařilo tomu zabránit. Zbytek jsou spekulace,“ řekl ministr.

„Pokud jsme podnikli určité kroky, stalo se tak proto, že jsme si uvědomovali, že ohrožení je reálné. Příslušné kroky podnikla pohraniční stráž, policie i armáda. O podrobnostech nemohu mluvit,“ připustil Siemoniak. „Podle mého názoru byla v tomto případě všechna opatření namístě. Indicie ukazovaly, že hrozba byla vyhodnocena jako reálná,“ dodal.

Rzeczpospolita připomněla, že už v létě šéf rozvědky Pawel Szota varoval, že Rusko by mohlo otestovat připravenost Severoatlantické aliance významnou provokací v Pobaltí. Rusové si podle něj uvědomují, že NATO reaguje politicky, a ne vojensky, a proto ve svých provokacích posouvají „nepřekročitelné meze“. „Rusové nás ustavičně testují, aby zjistili, jak daleko mohou zajít,“ řekl.

Gliwickou provokaci z roku 1939, kdy agenti německé rozvědky v polských uniformách napadli rozhlasový vysílač v tehdejším Německu, zmínil v souvislosti se současnými ruskými provokacemi i místopředseda polské vlády a ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Náš vzkaz Vladimiru Putinovi zní: Víme, co chystáš. Nedělej to,“ řekl před summitem NATO v Ankaře. Před možnou provokací varoval i premiér Donald Tusk a o možné reakci na případný ruský útok na východní křídlo NATO v říjnu mluvil na návštěvě Varšavy i velitel aliančních sil v Evropě americký generál Alexus Grynkewich, připomněl deník.

„Pokud bude někdo natolik pošetilý, že na nás zaútočí, budeme bojovat. Útok zastavíme a znemožníme jim dosáhnout jejich cílů, ať už budou jakékoliv,“ řekl tehdy podle agentury AFP Grynkewich. „Stručně řečeno, zajistíme, aby se jakýkoliv útok proti kterémukoliv spojenci ukázal jako naprosto marný,“ dodal.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace