Arménský premiér Nikol Pašinjan nevidí žádné výhody v pokračující přítomnosti ruských základen na území své vlasti. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. V něm reagoval na zářijovou vojenskou ofenzivu Ázerbájdžánu, při níž Baku ovládlo Náhorní Karabach, tamní separatistické úřady kapitulovaly a většina z asi 120 tisíců etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.

„Tyto události nás v podstatě přivedly k rozhodnutí, že musíme diverzifikovat naše vztahy v bezpečnostní oblasti, a o to se nyní snažíme,“ řekl Pašinjan. Arménie, kterou s Ruskem váže vojenská aliance a hospodářská unie, hledá nové partnery, protože Moskva podle arménského předsedy vlády nedokázala dostát svým spojeneckým závazkům.

Vztahy mezi Arménií a Ruskem se v poslední době zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kvůli situaci v Náhorním Karabachu. Ten je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, v oblasti ovšem po staletí žili etničtí Arméni. Za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Moskva měla v oblasti od roku 2020 mírové síly, ale Jerevan je vinil z nečinnosti a Rusko z toho, že je příliš zaneprázdněné svou válkou na Ukrajině.

Ruská 102. vojenská základna leží na severozápadě Arménie ve městě Gjumri od roku 1995, připomněla agentura Interfax. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek podle ní uvedl, že Kreml zatím o Pašinjanových posledních komentářích neví. „Zatím nevíme, zda tato slova řekl, a pokud ano, tak kde a v jakém kontextu,“ řekl Peskov.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.