Slovenské volby vyhrál Směr-SD Roberta Fica. Od prezidentky dostane pověření sestavit vládu v pondělí

Sobotní předčasné parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Prezidentka Zuzana Čaputová již oznámila, že jejího předsedu, trojnásobného premiéra Roberta Fica, v pondělí pověří sestavením nové vlády.

Směr-SD získal téměř 23 procent hlasů a ve 150členném parlamentu bude mít 42 poslanců. Z celkových výsledků vyplývá, že pro vytvoření vládní koalice bude klíčový postoj třetí strany v pořadí, Hlasu-sociální demokracie (Hlas-SD), který podpořilo bezmála 15 procent voličů.

Šéf Hlasu-SD Peter Pellegrini dosud nesdělil, zda se přikloní na stranu Fica, nebo liberálního proevropského hnutí Progresivní Slovensko (PS), jež se zhruba 18 procenty skončilo druhé a které se bude snažit zabránit vzniku kabinetu vítězného Směru-SD. Český prezident Petr Pavel v reakci na výsledky slovenských voleb uvedl, že vůli občanů je třeba respektovat. Podle něj je v zájmu Česka udržet nadstandardní vztahy se Slováky.

Do slovenského parlamentu se dostalo celkem sedm formací. Čtvrté místo patří koalici Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče, která má devět procent hlasů. Konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) se dostalo těsně pod sedm procent, liberální Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka mírně nad šest procent. Jako poslední ve sněmovně usedne Slovenská národní strana (SNS), jež se udržela nad potřebným pětiprocentním prahem.

Během nezvykle dlouhého nočního sčítání hlasů naopak limit pěti procent nepřekročila populistická Republika a strana Aliance zastupující maďarskou menšinu.

Slovenské volby provázela nebývale velká účast. K urnám přišlo přes 68 procent voličů, což je nejvíce od roku 2002. Podle prezidentky Čaputové byli volby svobodné, demokratické, vytvořily reálný obraz slovenské společnosti a vysoká volební účast svědčí o tom, že budoucnost země není občanům Slovenska lhostejná.

Prohlášení hlavy státu bylo zveřejněno poté, co Fico potvrdil úmysl ucházet se o funkci premiéra. Jednání o složení nového kabinetu chce zahájit poté, co dostane od prezidentky pověření. „Budu se ucházet jako předseda vítězné strany o pozici předsedy vlády. Bylo by to zklamání pro lidi, pokud bych řekl něco jiného,“ sdělil Fico novinářům v neděli odpoledne, kdy poprvé veřejně hodnotil výsledky voleb. Případné partnery pro vládní spolupráci neuvedl.

Podle Fica se zahraničněpolitická orientace Slovenska v případě účasti jeho strany ve vládě měnit nebude. V souvislosti se svým odmítavým postojem vůči vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi, Fico uvedl, že stanoviska jeho strany jsou neměnná a že Slovensko má jiné problémy než Ukrajinu.

Jedním z prvních kroků vlády, jejíž součástí by byl Směr-SD, by podle Fica bylo obnovení kontrol na zelené hranici s Maďarskem. K řešení nelegální migrace je podle něj třeba „použít sílu“.

Směr-SD by po příchodu do nové vlády podle Fica také vyměnil policejního prezidenta a šéfa elitní složky prokuratury. Policie a úřad speciální prokuratury vyšetřují mimo jiné různé kauzy z doby předchozího dlouholetého vládnutí Směru-SD. Fico vyšetřování těchto případů opakovaně zpochybňoval. Podle tisku v těchto kauzách už byly odsouzeny čtyři desítky lidí a další osoby čelí stíhání.

Pellegrini již Ficovi blahopřál a prohlásil, že by bylo logické, kdyby Směr-SD oslovil jako prvního partnera při sestavování vlády právě Hlas-SD, neboť jde o ideově blízké strany. Zopakoval přitom, že si nedovede představit kabinet, v němž budou dva bývalí premiéři, tedy on a Fico.

V pozdější televizní diskusi stanice Markíza však neřekl, zda se přikloní k povolební spolupráci se Směrem-SD, nebo s Progresivním Slovenskem. Pellegrini také uvedl, že stabilnější by byla koalice složená ze tří stran než čtyřčlenná koalice.

Většinu ve sněmovně by měly Směr-SD a Hlas-SD v případě, že by ke spolupráci získaly jednu další stranu, například nacionalistickou SNS. Taková koalice by ve 150členném parlamentu měla 79 zástupců. Na vytvoření většinové vlády bez Směru-SD (42 poslanců) by Hlas-SD se svými 27 poslanci potřeboval nejméně další tři strany.

Rozhovor

Pro demokraty jsou výsledky voleb vystřízlivění, v jaké zemi vlastně žijí, říká slovenský sociolog

2. 10. 2023 ▪ 6 min. čtení

Michal Šimečka, jehož Progresivní Slovensko bude v parlamentu zastupovat 32 zákonodárců, označil výsledek voleb za riziko pro zemi a zopakoval, že chce zabránit vzniku vlády Směru-SD. Země by podle něj měla mít stabilní proevropskou vládu dbalou právního státu; spolupráci s Ficem, stejně jako dříve, Šimečka vyloučil.

Šéf dosud nejsilnějšího parlamentního hnutí OLaNO Igor Matovič možnost, že by PS zformovalo vládu, označil za nereálnou. Předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Milan Majerský řekl, že nadále platí rozhodnutí KDH nespolupracovat se Směrem-SD a že případnou změnu postoje by musel schválit příslušný orgán hnutí.

Český prezident Pavel v reakci na výsledky slovenských voleb uvedl, že vůli občanů je třeba respektovat. Podle něj je v zájmu Česka udržet nadstandardní vztahy se Slováky. Minulý týden Pavel prohlásil, že Ficův návrat do čela slovenské vlády by mohl vést k narušení česko-slovenských vztahů.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) v neděli řekl, že věří v další úzkou spolupráci Česka a Slovenska. Slovákům popřál, ať jejich povolební vyjednávání vedou k sestavení dobré vlády. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) popřála Slovensku vytvoření kabinetu s euroatlantickým směřováním, který by uklidnil polarizovanou společnost.

Lídr nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš gratuloval Ficovi a uvedl, že Slovákům přeje vládu, jež bude pracovat pro lepší životy lidí a v Evropě bude hájit zájmy slovenských občanů.

Ficovi v neděli mezi prvními zahraničními politiky poblahopřál maďarský premiér Viktor Orbán. Vždy je dobré spolupracovat s vlastencem, uvedl.

Rakouská tisková agentura APA s odkazem na druhé místo PS ve slovenských volbách uvedla, že liberální zázrak se nekoná. Francouzská agentura AFP, britská veřejnoprávní stanice BBC či americká zpravodajská televize CNN zdůrazňují možný příklon Slovenska k Rusku. Vyvozují to především z Ficových předvolebních prohlášení, včetně toho, že po návratu k moci by ukončil vojenskou pomoc Ukrajině.