Jak se prezident Pavel zmýlil – a přitom se stačilo zeptat. A kolik vojáků už Rusové a Ukrajinci ztratili?

Vzpomenete si, kdo a při jaké příležitosti pronesl tuto legendární větu: „Ono to půjde, a ne že ne?“ Věřme, že se dá vztáhnout i na jeden aspekt českého působení v Evropě, jak se dočtete v našem newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě i o dění v unii a může vám do e-mailu chodit zdarma každý čtvrtek ráno. Odebírejte! 

Kolik mrtvých

Přesné ztráty Rusů a Ukrajinců nejsou známy. V médiích se ale obvykle píše o tom, že podle neoficiálních informací bylo na Ukrajině zabito nebo těžce zraněno přes 100 tisíc ruských vojáků a o něco méně těch ukrajinských. Ředitelé Evropy se na to zeptali jednoho vysoce postaveného činitele jisté členské země NATO, která patří k těm vojensky vůbec nejsilnějším. Počet mrtvých a raněných ruských vojáků odhadl na 150 tisíc. Ukrajinské ztráty jsou podle něj o něco nižší, ale jistojistě jde minimálně o vysoké desítky tisíc obětí.

Nemáme zájem

Prezident Petr Pavel několikrát prohlásil, že visegrádská čtyřka v podstatě ztratila smysl. A že by se měla rozšířit o další země, přičemž zmínil hlavně pobaltské státy. Jednou věcí je něco takového říkat, úplně jinou je ale ptát se, jestli by Lotyši, Litevci a Estonci vůbec měli zájem. Ředitelé Evropy se zeptali a vysoce postavený představitel jedné z těchto zemí dal jasnou odpověď – ani náhodou. S něčím tak toxickým, jako je V4, se prostě nikdo spojovat nechce. Jinak připomínáme, co jeden z nás napsal už před časem – říkat, že V4 by měla být zrušena, je nesmysl. Ale stejně tak je nesmysl vydávat ji za tu nejdůležitější alianci, kterou Česko má.

Chybí Merkelová?

„Byla skvělá, ale dnes nikomu nechybí,“ řekl nám vysoce postavený znalec Německa v neformálním rozhovoru o bývalé kancléřce. Občasná tvrzení, že kdyby byla Merkelová stále na čele Německa, nasadila by svůj diplomatický um a Putina od invaze odvrátila, považuje za nesmyslná. Tento zdroj dává Merkelové za vinu, že se nezasadila o razantní zvýšení německých zbrojních výdajů na dvě procenta HDP, tedy na cíl domluvený v NATO. „Rusko by nás v takovém případě víc respektovalo,“ tvrdí. Byť připouští, že je otázkou, zda by pro to Merkelová byla schopná získat podporu doma i pochopení ve zbytku Evropy. Selhala Merkelová ohledně Ruska? Tady je naše hodnocení.

Prosvištíme si: Zpátky na zem

Německo tvrdí, že prosadilo, aby se mohla po roce 2035 dál vyrábět auta se spalovacím motorem, pokud budou na syntetická paliva. Ve skutečnosti to ale ještě zdaleka není jisté – nová dohoda fakticky obsahuje jen to, co loni dojednalo Česko jako předsednická země EU. A co tehdy česká vláda slavila jako skvělý úspěch, aby to posléze odmítla a neohrabaně se přidala k německé kritice. Ano, správně, je to komická situace. Ředitelé Evropy v zásadě souhlasí, že má rozhodnout trh – syntetická paliva se buď prosadí, nebo ne. První varianta ale nyní nevypadá reálně. Prestižní německý institut, přitom financovaný státem, předložil analýzu, podle které je vyloučené, že by na trhu mohl v budoucnu být dostatek syntetických paliv pro osobní dopravu.

„Takin’ A Bribe“

Soubor složený z profesionálních herců, novinářů, lobbistů a bývalých úředníků se rozhodl bojovat proti nudnému nátěru EU a pořádá na pokračování satirické skeče The Schuman Show (podle Schumanova náměstí v Bruselu, na kterém sídlí většina unijních institucí). Představení se vždy věnuje události, která zrovna hýbe evropským patrem, což je momentálně skandál v europarlamentu, v němž několik europoslanců čelí obvinění z braní úplatků od vlád Kataru a Maroka. Autoři The Schuman Show kvůli tomu nově otextovali slavný discohit od Bee Gees, a protože máme pár dnů volna, tak se pohodlně usaďte a posuďte sami, jak se to povedlo. 

Vždy připraveni

Onehdy jsme Evropskou komisi kritizovali za strašnou reklamní kampaň, kterou se snaží zaujmout Čechy, nebo za extrémně zdlouhavé přijímací procedury pro výběr svých zaměstnanců. Komise ale umí být taky mimořádně pružná a připravená, když jde do tuhého – půlka Ředitelů Evropy na jednom uzavřeném semináři poslouchala rekonstrukci toho, jak komise loni zareagovala na hrozící nedostatek zemního plynu poté, co Rusko omezilo jeho tok. Český diplomat s uznáním popisoval, že různé krizové scénáře, jako například úspory ve spotřebě, měli úředníci komise napsané „v šuplíku“ do zásoby. A když byly potřeba, prostě je vytáhli. Komisi chválíme a posíláme jí odpovídající písničku.

Spojky do Bruselu

Vláda nakonec uvolní víc peněz na národní experty do Bruselu. Jde zpravidla o top pracovníky české státní správy, kteří jsou vyslaní do strategických oddělení Evropské komise. Česko si tím může částečně kompenzovat nedostatek úředníků a úřednic na vrcholných pozicích v komisi. Úřad vlády požadoval 100 milionů korun na příští rok, ministerstvo financí o tom ale nechtělo slyšet, jak jsme informovali. Ve středu na vládě prošel kompromis, 80 milionů, když se za věc postavil sám premiér Petr Fiala (ODS). Podrobnosti v textu.

Žaloba? Ne, díky

Česko se nepřipojí k žalobě Evropské komise na Maďarsko kvůli homofobnímu zákonu Orbánovy vlády. Připomeňme, že jde o normu z léta 2021, která zakazuje na školách v Maďarsku mluvit o existenci homosexuality. Zákon už tehdy zvedl unijní politiky ze židle a komise později rozhodla, že pošle Maďarsko k soudu za porušení antidiskriminačních norem EU. Zhruba deset zemí unie se k žalobě už přidalo a další se rozhodují. Že se Česko nepřidá, není vzhledem ke složení koalice překvapivé. Ředitelé Evropy ale slyší, že vláda vedla o věci překvapivě věcnou debatu a samotný premiér nebyl a priori proti. Piráti a STAN ale nakonec většinu vlády nepřesvědčili.

Ostře sledované: Eurovolby

Spolu, nebo sami? Tuhle otázku začaly oficiálně řešit špičky ODS, TOP 09 a lidovců ve vztahu k evropským volbám v příštím roce. Část straníků by chtěla zopakovat úspěch značky Spolu ve sněmovním klání, část ale správně připomíná, že evropská politika je jedno z mála dělítek mezi zúčastněnými partajemi. Co na to potenciální voliči? Průzkumy, které by naznačovaly preference ve vztahu ke společné kandidátce Spolu v eurovolbách, zatím žádná strana nepředstavila. Ředitel agentury STEM ale připomíná, že hlasování do Evropského parlamentu je specifické: chodí k němu sice málo, ale o to poučenějších a víc proevropských voličů, kteří rozdíly vnímají. Více v textu.

Jde to

„Ono to půjde, a ne že ne,“ pronesl komentátor Jaromír Bosák poté, co čeští fotbalisté na mistrovství Evropy v roce 2004 snížili proti Nizozemsku na 1:2. Aby nakonec jeden z nejkrásnějších zápasů fotbalových dějin vyhráli. Kéž by Bosákův výkřik platil i o tom, jak dokáže český stát využít služeb skvělých úředníků, kteří oddřeli české předsednictví EU. Minule jsme poukázali na to, jak se to nedaří. V reakci nato se nám ozval ředitel odboru na jednom ministerstvu s tím, že se mu z Bruselu vrací úředník. A protože si ho chce udržet, sehnal mu místo zástupce vedoucího. Spokojení tak jsou všichni a stát o služby tohoto velmi schopného muže nepřijde. Tak ať je takových příkladů víc.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Mlčet, nebo ne?

Zmíněný ředitel odboru nám taky napsal, že je rád, že o neschopnosti státu udržet ve svých službách kvalitní lidi píšeme. Podle něj to pomáhá vytvářet tlak na vedení ministerstev, aby tuhle věc vzala vážně. Přišel nám ale i opačný ohlas, že sice máme pravdu, ale její zdůrazňování je kontraproduktivní, protože čeští úředníci a diplomaté věnující se EU naše slova čtou a jen v nich „posilují představu, že jsou zanedbatelnou minoritou, o kterou stejně není zájem a kterou tak jako tak nečeká žádná zářná kariéra, protože český stát na ně kašle“.

Z vlády na šestku

Marek Zeman byl donedávna tiskovým mluvčím ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka. Spolupráce moc nefungovala a Zeman po českém předsednictví EU skončil. Nově je mluvčím radnice Prahy 6. Ředitelé Evropy vyslovují přání, aby to fungovalo lépe – už proto, že tam polovina z nich bydlí.

Co si přečíst

• Zabrání vojáci Putinovi odpálit jaderné zbraně? Nesmysl, vykonají rozkaz, ukázal odtajněný příklad z historie.

• Finská premiérka Sanna Marinová je ve světě takovou celebritou, že fotkou zachycující společný polibek se chlubil dokonce i konzervativní Petr Fiala. Marinová ale prohrála volby - proč a je důvod její porážky vzkazem i českým politikům?

• Návrh vládního plánu boje proti dezinformacím, který unikl do médií, byl dost špatný vtip. Škoda že se Česko raději nepoučí u zemí, které to dělají dobře. Tady jsou. 

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, zakladatel think-tanku BIG

Francouzský prezident Macron a šéfka Evropské komise von der Leyenová se tento týden v Číně společně setkávají s prezidentem Si Ťin-pchingem. Společná cesta vypadá zvláštně, ale jde o vyjádření důležité pravdy. Lídři si konečně uvědomili, že všechny země EU jsou samy o sobě malé na to, aby měly na čínskou supervelmoc nějaký vliv. Německý kancléř Scholz v listopadu neodolal pokušení a navštívil čínského prezidenta sám; a byl za to ostře kritizován. Evropané by měli jednat jako Unie. Bylo by příliš jednoduché poslat do Pekingu pouze představitele EU (jako von der Leyenovou), aby s Čínou mluvili jménem unie. Ani to by nefungovalo. Tito představitelé mají důležitou roli, ale nemohou důvěryhodně reprezentovat unii se 450 miliony obyvatel. Takže spojení hlasu z Bruselu a z členského státu, jako v případě Macrona a von der Leyenové, je dobrým začátkem. Co kdyby příště do Pekingu jelo několik lídrů zemí EU společně?

Co si poslechnout

• Přístup ČNB může způsobit, že Česko bude mít vyšší úroky než jiné evropské země. S negativním dopadem na hospodářství, varuje ekonom.

• Evropa by se měla mnohem více spoléhat na sebe než na ostatní, tvrdí Francie. Jak si to představuje? Odpovídá jedna z nejbližších spolupracovnic prezidenta Macrona.

• Proč se státy EU opět hádají o jádro nebo o spalovací motory?

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski v rozhovoru pro HN prohlásil, že by Evropa měla čas do dalších amerických voleb s velmi nejistým výsledkem využít k „zafixování Ukrajiny na Západě“. Konkrétně začít Ukrajinu připravovat na členství v EU. Kwasniewski má pravdu, že předvstupní rozhovory jsou velmi dobrý manuál k reformám a stabilizaci státu. Ukrajina ale bude potřebovat politickou podporu takovému procesu uvnitř EU. A ta zatím chybí. Vystavět by ji měli stoupenci napadené země a je evidentní, že nemůže jít o „východoevropský proces“ - tedy že by za Ukrajinu lobbovali jen Češi, Poláci a Pobaltí. Premiér Petr Fiala opakovaně řekl, jak si na téma Ukrajiny notoval s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou; ta zatím na její straně stojí velmi pevně. Fiala s Meloniovou (a polským premiérem Mateuszem Morawieckim) sedí ve společné politické skupině v EU a začali se na této bázi častěji scházet. Měli by vzájemného porozumění využít a vzít si zafixování Ukrajiny v EU za svůj úkol. Mandát, kredibilitu i časový rámec k tomu mají.