„Musíme začít jednat.“ Komise představila plán na posílení evropské bezpečnosti, zahrnuje i obranu proti dronům

Evropská komise ve čtvrtek představila dlouho očekávaný plán posílení evropských obranných schopností. Obsahuje konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či kybernetiku.

Hovoří rovněž o urychlení investic do obrany ve všech členských státech bloku a definuje vlajkové projekty, mezi kterými je například protidronová obrana. Některé projekty by měly být zahájeny už příští rok.

„Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území. A Evropa musí reagovat jednotně, solidárně a odhodlaně,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Takzvaná cestovní mapa podle ní přechází od plánů k činům a navrhuje čtyři evropské vlajkové projekty: Protidronovou obranu (European Drone Wall), Ochranu východního křídla EU (Eastern Flank Watch), Štít protivzdušné obrany (Air Defence Shield) a Vesmírný obranný štít (Defence Space Shield). „To vše posílí náš obranný průmysl, urychlí výrobu a zároveň povede k zachování naší dlouhodobé podpory Ukrajině,“ dodala.

Evropa čelí na Ukrajině i doma nejen ruské, ale i čínské agresi. Důkazů přibývá, varují odborníci a ukazují příklady

9. 10. 2025 ▪ 4 min. čtení

Veškerý pokrok v oblasti bude shrnovat každoroční zpráva o obranné připravenosti, kterou bude komise prezentovat unijním prezidentům a premiérům vždy na říjnové Evropské radě.

Evropská komise zdůrazňuje, že jde o odstraňování nedostatků ve schopnostech jednotlivých zemí, nikoli o budování operačních struktur, protože to spadá pod Severoatlantickou alianci. Zpráva říká, že například projekt na monitorování východního křídla EU bude plně v souladu s integrovanou strukturou velení a řízení NATO a bude doplňovat alianční misi Eastern Sentry (Východní stráž).

„Do roku 2030 potřebuje Evropa dostatečně silnou obrannou pozici, aby mohla věrohodně odradit své protivníky a reagovat na jakékoli agresivní útoky. Aby byla Evropa v roce 2030 připravena, musí začít jednat již nyní,“ píše se v 16stránkovém dokumentu.

Společný nákup vybavení

Unijní exekutiva zároveň zdůrazňuje, že obrana i nadále zůstává suverénní pravomocí jednotlivých států EU, nicméně komise chce působit jako zprostředkovatel a nabízet „jednotné kontaktní místo“ pro technické poradenství a přístup k financování ze strany EU. Komise rovněž zdůrazňuje důležitosti společných nákupů vojenského vybavení.

„Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině. Je jasné, že musíme posílit naši obranu proti Rusku,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle komise nyní vyžadují největší naléhavost dva projekty – Ochrana východního křídla EU a Protidronová obrana. Oba projekty by měly mít podle milníků stanovených v dokumentu Evropské komise počáteční kapacitu do konce příštího roku. Protidronová obrana by pak měla být plně funkční do konce roku 2027 a Ochrana východního křídla EU na konci roku 2028.

Kromě vlajkových projektů chce EU dosáhnout obranné připravenosti i prostřednictvím takzvaných koalic členských států, které se zaměří na odstranění nedostatků v určitých obranných schopnostech. „Budou to členské státy, které budou činit rozhodnutí, co nakoupit a od koho,“ zdůraznila Kallasová.

Koalice států se zaměří na devět klíčových oblastí, které byly identifikovány. Jde o protivzdušnou a protiraketovou obranu, strategické prostředky, vojenskou mobilitu, dělostřelecké systémy, kybernetiku, umělou inteligenci a elektronickou válku, rakety a munici, drony a protidrony, pozemní boj a námořní boj. Podle šéfky unijní diplomacie jedna z těchto koalic už vznikla, týká se dronů a vedou ji Nizozemsko a Lotyšsko.

„Každá koalice by si měla stanovit konkrétní cíle s lhůtami, které je třeba dodržet,“ stojí v dokumentu komise. Koalice by přitom měly zůstat otevřené pro další členské státy, které se budou chtít připojit později. Úkolem unijní exekutivy pak bude zajistit propojení mezi těmito koalicemi a finančními nástroji EU, například pokud jde o čerpání půjčky z programu SAFE.

Lepší koordinace

Nový finanční nástroj SAFE umožní půjčky na vojenské vybavení. O půjčku požádalo celkem 19 zemí včetně Česka, platí zde přitom pevné lhůty. Státy musí do 30. listopadu předložit komisi plány s konkrétními projekty, tedy určit, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, do ledna je pak unijní exekutiva schválí a dohoda o půjčce by měla být hotova v březnu příštího roku.

Komise zdůrazňuje, že členské státy by měly zvýšit koordinaci a zadávat veřejné zakázky společně. „Obranné zakázky zůstávají převážně v národní kompetenci, což vede k fragmentaci, inflaci nákladů a nedostatečné interoperabilitě. V roce 2007 se členské státy dohodly, že 35 procent svých investic do obrany věnují na společné zakázky. Dosud však tento podíl zůstává pod 20 procenty,“ uvádí dokument komise.

Unijní exekutiva tlačí na členské státy EU, aby vojenské vybavení nakupovaly společně, a chce, aby do konce roku 2027 alespoň 40 procent obranných zakázek tvořily společné zakázky. Plán také stanoví cíle, aby do roku 2028 alespoň 55 procent nákupů zbraní pocházelo od společností z EU a Ukrajiny a do roku 2030 alespoň 60 procent.

Šéfka unijní diplomacie dnes rovněž zdůraznila, že Ukrajina je stále první obrannou linií Evropy. „Proto jsou součástí plánu i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Nejsilnější bezpečnostní zárukou je přitom silný ukrajinský obranný průmysl a silná ukrajinská armáda,“ uvedla Kallasová. I zde dokument komise stanovuje milníky, včetně vytvoření takzvané dronové aliance s Ukrajinou do začátku příštího roku. „Ukrajinská obrana proti dronům je světová třída. V pondělí jsme byli s místopředsedkyní komise Hennou Virkkunenovou v Kyjevě a navštívili jsme také továrny na drony. Je neuvěřitelné, co dělají. Musíme využít jejich zkušeností z bojiště, ale také jejich inovací, abychom na tom společně mohli stavět,“ dodala.