Vynikající designér se stal ještě lepším tankistou, teď jeho rodina truchlí. Můj Facebook se stává pohřebištěm

Den třístý třicátý sedmý, 27. ledna 2023.

„Říkám mu: Hele, rozmysli si to, možná to nestojí za to...“ Stojím ve frontě v malém obchodě. Starý muž přede mnou si koupil kávu a sušenky, ale zůstává stát na místě a baví se s prodavačkou, také starší ženou. Vypadá to, že jsou dobří kamarádi, muž nejspíš bydlí nedaleko.  

Vypráví jí o svém synovi, který bojoval ve válce, nedávno byl demobilizován, ale raději by se vrátil frontu. „Když ho tam poslali poprvé, nakoupil jsem mu věci za 20 tisíc hřiven. Byl jsem rád, že mi pomohli přátelé,“ říká muž, jemuž je z tváře patrné, že finanční záležitosti jsou jeho posledním trumfem. Strašně se bojí, že by jeho syn mohl zemřít – poté, co se tomu už jednou vyhnul. „Hlavně mu říkám, ať myslí na svou matku,“ doplňuje. „Ach, Bože, tolik starostí... Pane Bože, co se to děje,“ vyjadřuje prodavačka svůj soucit. Je pravděpodobné, že ve válce je i její syn, synovec, syn její kamarádky nebo manžel její neteře.