Logistické obtíže ruské armády po poškození Kerčského mostu vedoucího na okupovaný ukrajinský Krym se prohlubují, uvedlo ve své pondělní ranní zprávě britské ministerstvo obrany. V okolí mostu se tvoří dlouhé dopravní zácpy, přestože provoz na něm byl již částečně obnoven. Ruské síly se pokoušejí o postup u měst Avdijivka a Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, sdělilo velení ukrajinské armády. Právě u Bachmutu se podle nedělního prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského svádějí tvrdé boje.

Rusové operující na jihu Ukrajiny se výpadky v zásobování snaží kompenzovat zvýšením dodávek materiálu přes ukrajinský Mariupol. Na důležitosti nabývá také pozemní zásobovací linie přes Záporožskou oblast. Zásobovacím uzlem je tamní město Melitopol, které ruské jednotky dobyly hned na začátku války a kde Rusové podle Londýna mají významnou leteckou základnu.

„Kvůli ohrožení ruské přítomnosti v (ukrajinském) Chersonu a zhoršení zásobovacích tras přes Krym nabývá z hlediska udržitelnosti ruské okupace na významu pozemní komunikační linie přes Záporožskou oblast,“ uvedl Londýn.

Silná exploze na Kerčském mostě, který spojuje ruskou pevninu s Krymem, se odehrála 8. října. Moskva uvedla, že za útokem stojí ukrajinské tajné služby. Kyjev se k útoku oficiálně nepřihlásil.

Ruské pozemní síly se dál soustředí na získání města Bachmut na ukrajinském Donbasu, vyplývá z dnešního hlášení generálního štábu ukrajinské armády. U Bachmutu a Avdijivky, která od něj leží asi 70 kilometrů na jih, nepřítel podél celé linie dotyku střílí z tanků, minometů i děl, sdělil ukrajinský štáb. Od doby, kdy v červnu a v červenci ruské síly dobyly klíčová průmyslová města Lysyčansk a Severodoněck na Donbasu, je pro ně Bachmut dalším cílem během jejich pomalého postupu Doněckou oblastí.

Ruské okupační úřady z jihoukrajinského Chersonu přesouvají majetek i zaměstnance bank na poloostrov Krym, který Rusko ovládá už od roku 2014, sdělilo také velení ukrajinské armády. Ukrajinské síly podnikají v Chersonské oblasti protiofenzivu a podle britského ministerstva obrany se boje zanedlouho přenesou přímo do Chersonu, který ruské síly získaly začátkem března, nedlouho po svém únorovém vpádu na Ukrajinu.

Případné uzavření dočasného příměří mezi Kyjevem a Moskvou by ruský prezident Vladimir Putin využil k upevnění ruských pozic a frontové linie na Ukrajině a k přípravě další agrese proti Ukrajině, uvedli v nejnovější zprávě analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Před podobným scénářem varoval minulý týden také nezávislý rusko-lotyšský informační portál Meduza.

Rusko nevyrábí dost munice

Rusko v bojích na Ukrajině pravděpodobně spotřebovává více munice pokročilých typů, než kolik je schopno vyrobit. V neděli o tom ve svém pravidelném hlášení informuje britská vojenská rozvědka. List The Washington Post s odvoláním na nejmenované západní bezpečnostní činitele píše, že zmenšující se zásoby přesně naváděné munice by Rusku mohl pomoci doplnit Írán.

„Ruský obranný průmysl zřejmě není schopen vyrábět munici pokročilých typů v takové míře, jak se od něj očekává,“ uvádí na Twitteru britská vojenská rozvědka.

Ruská armáda v pondělí odpálila více než 80 raket na ukrajinská města, podle Moskvy šlo o odplatu za útok na strategický Krymský most spojující ruské vnitrozemí s Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Tyto raketové údery podle Londýna znamenají další výrazné ztenčení ruských zásob raket dlouhého doletu, což pravděpodobně do budoucna omezí schopnost ruské armády útočit na takové množství cílů, jak by si přála.

Při pondělních raketových útocích bylo zasaženo více ukrajinských měst, včetně Kyjeva. Zemřelo asi 20 lidí, více než 100 dalších utrpělo zranění. Rakety výrazně poničily ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasáhly ale i civilní objekty.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že další masivní údery na Ukrajinu nejsou nutné, ale že zopakuje útoky na cíle, které se mu doposud nepodařilo zasáhnout.

Podle deníku The Washington Post se zvyšuje role Teheránu coby vojenského dodavatele Moskvy. Podle činitelů z nejmenované západní země před měsícem Írán vyslal do Ruska své zástupce, aby dojednali konečné podmínky pro další dodávky zbraní. Podle informací zpravodajských služeb Írán chystá první dodávku balistických raket krátkého doletu Fateh-110 a Zolfaghar, které jsou schopny zasáhnout cíle ve vzdálenosti 300, respektive 700 kilometrů.

Už existují důkazy o tom, že ruská armáda při útocích proti cílům na Ukrajině používá íránské drony Šáhid-136 a Mohadžer. Trosky obou typů bezpilotních letounů se v uplynulých týdnech našly na Ukrajině. Rusko je podle všeho přebarvilo a dalo jim ruská označení. Podle Kyjeva je většina dronů, které ruská armáda používá na jižní frontě, íránské výroby.

The Washington Post připomíná, že Teherán oficiálně popírá, že by dodával zbraně, které jsou pak nasazeny v konfliktu na Ukrajině. Íránští představitelé opakují, že jejich země je neutrální, a zdůrazňují, že je potřeba, aby „obě strany vyřešily problémy politickými prostředky bez použití násilí“.