Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Kroky v prohlášení prezentoval Bílý dům s tím, že jsou součástí společného postupu USA s partnery v Evropské unii a ve skupině G7. Hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině, mimo jiné v Buči“.

Sberbank, což je největší ruská banka, a Alfa Bank, která je největší soukromou bankou, budou nyní terčem „plných blokovacích sankcí“. Sberbank je na sankčním seznamu od sklonku února, kdy Washington oznámil snahu odstřihnout ji od transakcí v dolarech.

„Toto opatření zmrazí veškerá aktiva Sberbank a Alfa Bank, která se dotýkají amerického finančnictví, a zakáže lidem ze Spojených států, aby s nimi podnikali,“ uvedl Bílý dům ke středečnímu zpřísnění sankcí. Komuniké dále avizuje, že prezident Joe Biden podepíše dekret zakazující Američanům nové investice v Rusku, ať jsou tito občané USA kdekoli. Podobné opatření Washington v únoru přijal v souvislosti s povstaleckými samozvanými „lidovými republikami“ na východě Ukrajiny.

USA hodlají také blokovat kontakty s „klíčovými podniky vlastněnými ruským státem“, které ve čtvrtek vyjmenuje ministerstvo financí, a rozšiřují seznam sankcionovaných ruských občanů. Nově na něm podle amerických médií budou dvě dospělé dcery ruského prezidenta, které deník The New York Times uvádí jako Jekatěrinu Tichonovovou a Mariji Putinovou alias Voroncovovou. Bílý dům také uvádí manželku a dceru šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, ruského premiéra Michaila Mišustina a exprezidenta Dmitrije Medveděva. Ti všichni budou prý odstřiženi od amerického finančnictví a budou jim zmrazeny majetky v USA.

Nejmenovaný americký činitel v této souvislosti řekl novinářům, že podle vlády existují indicie, že Putinovy dcery mají na Západě majetky. „Domníváme se, že mnohá z Putinových aktiv jsou ukryta s rodinnými příslušníky, a proto na ně cílíme,“ citoval na Twitteru americké činitele reportér listu The Washington Post.

Británie zmrazila aktiva Sberbank

K dalším krokům proti Rusku ve středu přistoupila také Británie, která zmrazila aktiva ruské instituce Sberbank a Moskevské kreditní banky. Oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Uvalila také sankce na dalších osm oligarchů, informovala agentura Reuters.

Zpřísnění protiruských sankcí zahrnuje i zákaz nových investic v Rusku nebo konec dovozu některého ruského zboží, například železa a oceli. V roce 2020 dosáhly britské investice v Rusku hodnoty 11 miliard liber (322 miliard korun), uvedl zpravodajský server BBC. Vláda také oznámila, že dovoz ruského plynu plánuje ukončit až poté, co odstřihne import uhlí a ropy.

Británie kromě toho na sankční listinu přidala ředitele největšího světového těžaře diamantů Alrosa Sergeje Ivanova, šéfa ruské společnosti Gazprom Něfť Alexandra Djukova a Andreje Akimova, který je členem představenstva banky Gazprombank.

Britská vláda uvedla, že sankce jsou navržené tak, aby „vyhladověly Putinovu válečnou mašinu“. Zmrazení aktiv ruských bank zavedla v koordinaci se Spojenými státy, které dnes oznámily další protiruská opatření. „Ukazujeme ruské elitě, že si nemůže umýt ruce nad zvěrstvy páchanými na Putinův rozkaz,“ prohlásila britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Státy EU se na nových sankcích zatím nedohodly

Naopak státy Evropské unie se ve středu napoprvé neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž pátý balík v úterý navrhla Evropská komise. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle něhož bude jednání velvyslanců členských zemí pokračovat ve čtvrtek. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí, nebo pouze nových smluv.

Podle zdroje obeznámeného s průběhem jednání chtěly některé země v čele s Německem jasněji definovat podmínky, za nichž se má EU nadobro odstřihnout od dodávek ruského uhlí. Německo je největším unijním dovozcem tohoto ruského paliva a ještě nedávno odmítalo o úplném embargu mluvit, v úterý však agentura DPA napsala, že německý ministr hospodářství Robert Habeck zákaz podporuje.

Podle agentury Reuters počítala komise v současném návrhu s tříměsíční lhůtou na odstoupení od stávajících kontraktů, diplomaté ji však pověřili doplněním dalších podrobností do nového návrhu, který by měli projednat ve čtvrtek.

Cílem pátého balíku postihů je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit import důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také chce zmrazit obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce.

Podle diplomatů vznesly zejména přímořské země také otázky kolem zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Debata se vedla i okolo zákazu účasti ruských firem na veřejných zakázkách v EU. Na ostatních částech balíku se země shodují.