Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři v závěrečné deklaraci dvoudenního summitu ve francouzském Versailles. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela, jenž jednání řídil, jsou navíc země připraveny poskytnout další peníze na výzbroj pro Ukrajinu, čelící ruskému útoku.
Lídři členských zemí EU se také vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“.
Takový postup se ovšem zdá být vysoce nepravděpodobný, vzhledem k tomu, že unie v posledních letech z Ruska čerpala zhruba 40 procent svého plynu a asi 30 procent ropy.
Neformální Evropská rada nicméně konstatovala, že „aktuální situace volá po pečlivém přehodnocení toho, jak zajišťujeme bezpečnost našich energetických dodávek“. Ve snaze zastavit nepřímou podporu ruské armády, která plyne z energetického dovozu, se lídři unijních zemí „dohodli postupně odbourat naši závislost na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí“.
Společné prohlášení také uvádí, že snahy odpoutat se od fosilních paliv mají brát v potaz „národní okolnosti“ a volbu energetického mixu ze strany jednotlivých zemí. Tento bod po jednání zdůrazňoval český premiér Petr Fiala (ODS), pro kterého je právo rozhodovat o vlastních zdrojích energie důležité vzhledem ke snaze ČR posilovat jadernou energetiku. Kromě toho médiím řekl, že spolu s Polskem na summitu prosazoval „návrh na posílení infrastruktury pro zkapalněný plyn“. Česko podle něj má také „velké rezervy ve využívání obnovitelných zdrojů“.
Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce.
Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli.
Rusku budou také pozastavena členská práva v předních multilaterálních institucích, jako jsou Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka.
Evropský blok také zakáže nové evropské investice do ruského energetického sektoru.
Podrobnější plán, jak závislost na ruském energetickém dovozu ukončit, plánuje Evropská komise předložit kolem poloviny května. Konkrétně navrhuje daného cíle dosáhnout do roku 2027. Tento termín, s nímž přišla unijní exekutiva ve čtvrtek během prvního dne summitu, dnes Evropská rada explicitně nepodpořila a sama nestanovila konkrétní časový horizont. Jakou podporu má návrh EK mezi premiéry a prezidenty členských zemí, nebylo ihned jasné.
Unijní lídři zároveň zdůrazňují potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.
Lídři se dva týdny po zahájení ruské invaze sešli v zámku poblíž Paříže na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země nyní evropskému bloku předsedá. Macron patřil již dříve k vůdcům prosazujícím posílení společné evropské obrany, pod vlivem ruské hrozby se však k němu přihlásily i dříve skeptičtější státy sázející především na spolupráci v rámci NATO.
Šéfové států se shodli, že chtějí „podstatně zvýšit obranné výdaje s významným podílem pro investice, a soustředit se na strategické nedostatky“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by unie měla investovat.
Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení. Český premiér Petr Fiala zdůraznil, že považuje za zásadní spolupráci EU s NATO a Spojenými státy, k níž se summit také přihlásil. Přínos nových evropských investic může být podle něj například ve společném vývoji či nákupech zbraní a techniky. „Bylo by dobré do budoucna více koordinovat třeba akvizice a další věci, aby byly armády jednotlivých evropských zemí více kompatibilní,“ řekl po jednání novinářům Fiala.
Podle Michela se lídři rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodly na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu. Tento plán po summitu podpořilo několik lídrů včetně německého kancléře Olafa Scholze, jehož země před ruskou invazí odmítala komukoli poskytovat zbraně. Scholz stejně jako nizozemský premiér Mark Rutte však novinářům sdělili, že konečná dohoda o uvolnění dalších peněz nebyla uzavřena a že se o věci bude dále jednat.
