Varování generálního ředitele ruské vesmírné agentury Dmitrije Rogozina, že by po zavedení protiruských sankcí mohla Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nekontrolovaně opustit oběžnou dráhu a spadnout na Spojené státy nebo Evropu, protože pro její manévrování jsou nezbytně nutné ruské motory, je podle českého odborníka na kosmonautiku Milana Halouska přehnané. Upravovat dráhy mezinárodní části stanice by podle něj bylo možné i bez Ruska, a to pomocí motorů připojených amerických nákladních lodí. Pokud by došlo k rozdělení mezinárodní stanice, tak naopak její ruská část by se dostala do existenčních problémů. „Zůstala by takřka bez zdrojů energie,“ podotýká Halousek, který je předsedou Astronautické sekce Česká astronomická společnost.

„Pokud s námi ukončíte spolupráci, kdo zachrání ISS před nekontrolovaným opuštěním oběžné dráhy a pádem na Spojené státy nebo Evropu? Existuje také možnost svržení 500tunové konstrukce do Indie a Číny. Chcete jim vyhrožovat takovou vyhlídkou? ISS nad Ruskem nelétá, takže všechna rizika jsou na vás. Jste na ně připraveni?“ uvedl Rogozin ve svém čtvrtečním příspěvku na Twitteru. Reagoval tak na amerického prezidenta Joea Bidena, který oznámil další a ještě přísnější sankce proti agresivnímu Rusku.

Provoz ISS společně zajišťují USA, Rusko, Evropa, Japonsko a Kanada. Financování provozu stanice je aktuálně smluvně dohodnuto do roku 2024, z vyjádření Dmitrije Rogozina je ale zjevné, že na plnění ruských závazků se nelze spoléhat.

Aktuálně je na palubě orbitální stanice sedmičlenná posádka, jejímž velitelem je ruský kosmonaut Anton Škaplerov. „Ironií osudu je to Rus původně ukrajinské národnosti narozený v Sevastopolu,“ dodává Halousek ve svém článku. Posádku tvoří čtyři Američané, dva Rusové a německý astronaut ve službách Evropské kosmické agentury.

Podle Halouska se neoficiálně diskutuje o variantách další spolupráce USA a ostatních západních partnerů s Ruskem při provozu stanice. „Nejlepší variantou by samozřejmě bylo zachování stávajícího stavu a další spolupráce všech pěti partnerů. Druhou možností je odchod Rusů z ISS a přenechání celé stanice zbývajícím čtyřem partnerům, to je ale velice nepravděpodobná varianta,“ domnívá se Halousek. V případě fatální roztržky mezi partnery tedy jako nejpravděpodobnější vidí variantu rozdělení ISS na dvě samostatné menší orbitální stanice.

Rozdělení na ruskou a mezinárodní část je prakticky možné, funkčnost dvou samostatných stanic by ale byla hodně komplikovaná, a to zejména pro samostatnou ruskou část. V té mezinárodní je totiž drtivá většina energetických zdrojů stanice – jako jsou solární panely, baterie a veškerá elektronika potřebná k fungování energetického systému. Navíc jsou v mezinárodním segmentu i silové setrvačníky sloužící ke stabilizaci stanice v prostoru. Oproti tomu ruský segment slouží především k udržování ISS na potřebné dráze pomocí motorů.

Ruské moduly s motory by podle Halouska mohly v případě potřeby nahradit americké nákladní lodi a udržet tak stanici na oběžné dráze. Konkrétně by to zajistily lodě Cygnus společnosti Northrop Grumman a Dragon společnosti SpaceX vizionáře Elona Muska. Ostatně i nyní je ke stanici loď Cygnus připojená a má zajistit korekci dráhy ISS svými motory.

Pokud by k takovým korekcím mělo docházet častěji, znamenalo by to pro NASA plánovat lety nákladních lodí Dragon a Cygnus tak, aby byla vždy některá z nich u stanice připojena. „To není až tak nezvládnutelný problém. Krátký pokus s drobnou úpravou dráhy pomocí lodě Cygnus si NASA úspěšně vyzkoušela již v roce 2018. Pro lodě Dragon by toto využití znamenalo drobnou úpravu jejich konstrukce a umístění motoru a nejspíše i další palivové nádrže do nákladního prostoru v jejich spodní části,“ popisuje Halousek. I dopravu astronautů na stanici a zpět by podle něj bez problémů zajistily americké lodi CrewDragon a později Starliner.

Kromě stanice ISS mohou mít sankce na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu dopady i na další mezinárodní vesmírné projekty. Halousek předpokládá, že kvůli tomu bude úplně zrušena nebo odsunuta mise ExoMars2022, na níž dlouhodobě pracuje Evropská kosmická agentura a Roskosmos. Start je naplánován ruskou nosnou raketou Proton na 20. září z kazašského kosmodromu Bajkonur. Ruský přistávací modul Kazačok s evropským planetárním roverem Rosalind Franklin by měl na povrch Marsu dosednout 10. června 2023. K pozdějšímu startu by podle Halouska mohlo dojít nejdříve po dalších 26 měsících, dříve pro to nebudou vhodné meziplanetární podmínky.

„Z vědeckého pohledu by nejlepší variantou bylo misi k Marsu vyslat v plánovaném letošním termínu, protože vše je téměř na sto procent připravené a náklady vložené do mise jsou mimořádně vysoké,“ uvádí Halousek. Hlavním úkolem této mise je hledání stop života na Marsu. 

Rozhovor byl poprvé publikován 27. února 2022.