Ministři G7 vyslali další varování Rusku v souvislosti s Ukrajinou

Setkání ministrů zahraničí skupiny G7 přineslo další varování adresované Moskvě. Rusko by draze zaplatilo za případné napadení Ukrajiny, uvádí se v prohlášení z jednání, ze kterého citovaly tiskové agentury. Kyjev a Washington podezírají Rusko, že plánuje novou ofenzivu poté, co v roce 2014 anektovalo poloostrov Krym, Moskva tato obvinění odmítá a tvrdí, že Západ propadl nenávisti vůči Rusku. Varuje také, že rozšiřování NATO ohrožuje Rusko, a domáhá se od Západu bezpečnostních záruk.

„Rusko by nemělo v nejmenším pochybovat o tom, že další vojenská agrese proti Ukrajině by měla masivní následky a vysokou cenu,“ uvádí společné prohlášení z dvoudenního jednání G7, kterou tvoří Německo, Francie, Británie, Itálie, Spojené státy, Kanada a Japonsko, jakož i zástupce Evropské unie.

„Opět potvrzujeme náš neoblomný závazek vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, jakož i právu kteréhokoliv suverénního státu rozhodovat o své budoucnosti,“ pokračuje dokument podle agentury Reuters.

Zástupci G7 na setkání v anglickém Liverpoolu uvedli, že jsou jednotní v nesouhlasném postoji vůči ruským vojenským manévrům u ukrajinské hranice, a vyzvali Moskvu ke snížení napětí na rusko-ukrajinských hranicích a k pokračování v jednáních v „normandském formátu“ (tedy Francie, Německo, Rusko a Ukrajina) o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny, vlekoucím se od roku 2014.

Rusko v poslední době posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou, aktuálně se tam nachází desetitisíce ruských vojáků. Podle amerických tajných služeb by mohlo jít o předzvěst rozsáhlé ofenzivy s více než 175 tisíci vojáky. Kreml trvá na tom, že žádný útok neplánuje, a přesun vojsk prezentuje jako reakci na kroky NATO.

Proč (ne)bude válka na Ukrajině? Sedm otázek a odpovědí před virtuálním setkáním Bidena s Putinem

7. 12. 2021 ▪ 8 min. čtení

Ruské velvyslanectví v Londýně v prohlášení, vydaném ještě před zveřejněním závěrů ze schůzky G7, označilo časté používání fráze o „ruské agresi“ za zavádějící. „Rusko učinilo NATO četné návrhy, jak snížit napětí. Jednání G7 mohlo být příležitostí o nich diskutovat, ale zatím neslyšíme nic jiného než agresivní hesla,“ uvedlo velvyslanectví podle Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno nastolil požadavek, aby Spojené státy a jejich spojenci poskytli Rusku právně závazné a dlouhodobé záruky, že se Severoatlantická aliance nebude rozšiřovat dále na východ a nerozmístí své střely u ruských hranic. Washington opakuje, že žádná země nemá právo vetovat naděje Ukrajiny na případný vstup do NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že jsou velmi vážné rozpory mezi USA a Ruskem ohledně toho, co Putin ještě před videosummitem s americkým prezidentem Joem Bidenem označil za „nepřekročitelné meze“.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru pro list Izvestija pak v pondělí varoval, že pokud se NATO rozšíří na východ, bude to mít vážné důsledky.  Agentuře Ria Novosti pak řekl, že Severoatlantická aliance podle něj plánuje rozmístit v Evropě zbraňové systémy, které dříve zakazovala smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). To podle něj povede ke konfrontaci a Moskva bude „vojensky“ reagovat. Agentura Reuters jeho slova vyložila tak, že Rusko může být podle Rjabkova přinuceno rozmístit v evropské části země jaderné rakety středního doletu.