Putin varoval Západ před překonáním „nepřekročitelných mezí“. Nechce prý spálit mosty, ale tvrdě odpoví na provokace

Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu varoval Západ před překonáním „nepřekročitelných mezí“ ve vztazích s Ruskem. Kudy nepřekročitelná „červená čára“ povede, to bude podle něj určovat v každém konkrétním případě samotné Rusko. Putin v letošním projevu před ruským federálním shromážděním zkritizoval Západ za „nezákonné“ sankce a za údajnou přípravu státních převratů v ruském okolí. Puč a vražda hlavy státu se podle Putina chystaly také v Bělorusku, které je nejbližším spojencem Moskvy. Rusko podle šéfa Kremlu hájí své zájmy ve světě, činí tak ale v souladu s mezinárodním právem.

Rusko nechce spálit mosty, ale na zahraniční provokace odpoví tvrdě a rychle, zdůraznil Putin. Žádnou konkrétní západní zemi ovšem přímo nejmenoval.

„Pokud někdo vnímá naše dobré záměry jako netečnost či slabost a sám chce spálit, nebo dokonce vyhodit do povětří mosty, měl by vědět, že ruská odpověď bude asymetrická, rychlá a tvrdá,“ prohlásil dlouholetý ruský vládce. „Organizátoři jakýchkoliv provokací ohrožujících základní zájmy naší bezpečnosti budou litovat toho, co spáchali, jak už dávno nelitovali,“ dodal Putin a dočkal se potlesku svých posluchačů ve výstavní síni Manéž u Kremlu v centru hlavního města.

Zadržený domobranecký velitel podezřelý z podpory terorismu učil žáky brannou výchovu

22. 4. 2021 ▪ 3 min. čtení

Putin v projevu navrhl velmocem jednat o strategických zbraních. „Rusko, které vede ve vytváření bojových systémů nové generace, v rozvoji moderních jaderných sil, ještě jednou snažně navrhuje partnerům posoudit otázky spjaté se strategickými zbraněmi, se zajištěním globální stability,“ řekl. Předmětem jednání „se může stát vytvoření prostředí nekonfliktní koexistence na základě vyrovnání míry bezpečnosti“. Tato jednání by podle Putina měla zahrnovat „nejen tradiční strategické zbraně, jako jsou mezikontinentální rakety, těžké bombardéry a ponorky, ale i všechny útočné a obranné zbraně, schopné plnit strategické úkoly nezávisle na jejich vybavení“.

Putin také vyjádřil naději, že – jakmile to dovolí epidemiologická situace – se osobně setkají vůdci zemí, které jsou stálými členy RB OSN. Rusko je podle něj nakloněno široké mezinárodní spolupráci. Připomněl také roli Moskvy v ukončení loňské arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach.

Vztahy Ruska se Západem prudce ochladly poté, co po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě Rusko na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Na akce, které Moskva vysvětlovala jen jako reakci na západními zeměmi organizovaný převrat v Kyjevě, Západ odpověděl sankcemi. Bělorusko po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět prohlásily Alexandra Lukašenka, zažilo bezprecedentní vlnu masových protestů proti zfalšování voleb a za odstoupení Lukašenka. Ten za podpory Moskvy ale neodstoupil a protesty potlačil. Západ uvalil na Lukašenka a jeho spolupracovníky sankce. V minulých dnech Minsk a Moskva oznámily, že byl překažen pokus o atentát na Lukašenka.

Putin teď promluvil v době, kdy napětí v Rusku i na mezinárodní úrovni dál roste. Opět se vyostřuje situace na východě Ukrajiny a už tak napjaté vztahy se Západem se v posledních týdnech dále zhoršily. Ruské diplomaty v posledních dnech vyhostily Spojené státy, Polsko a také Česká republika. Moskva reagovala hněvivě a vzápětí vykázala ze země diplomaty všech tří států, v případě Česka a Polska jich vyhostila více než Praha nebo Varšava.

Česko v sobotu vyhostilo 18 ruských diplomatů, které identifikovalo jako členy ruských tajných služeb, kvůli podezření, že agenti ruské vojenské rozvědky GRU způsobili výbuchy ve skladu munice ve Vrběticích z roku 2014. Moskva to kategoricky odmítla a vyhostila 20 pracovníků české ambasády. Eskalace však zřejmě nekončí, ruský velvyslanec v Praze je ve středu odpoledne očekáván na českém ministerstvu zahraničí.

V případě Spojených států Rusko recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu ve středu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května". Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat.