Trump útočí na Čínu a kvůli krádežím duševního vlastnictví uvalí cla za více než bilion korun. Číňané hrozí odvetou

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které může vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion Kč). Uvedl to náměstek ředitele Národní ekonomické rady Everett Eissenstat. Opatření je reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví.

Trump tak podniká svůj první přímý obchodní útok na Čínu. Dodatečná cla se mají týkat třeba počítačů, chytrých telefonů, ale i nábytku, oděvů a obuvi.

Suma 50–60 miliard dolarů (více než bilion korun) odpovídá podle Bílého domu finanční újmě, kterou Čína v posledních letech způsobila americkým společnostem tím, že jim "kradla" jejich technologie a duševní vlastnictví.

Bílý dům současně hodlá omezit čínské investice v USA. Trumpova ohlášená opatření však nejsou podle agentury Bloomberg  "vytesána do kamene". Tím spíše, že nevstupují v platnost hned, ale až ve chvíli, kdy se k nim vyjádří američtí průmyslníci, obchodníci a další podnikatelé. 

Úřad obchodního zmocněnce USA by měl během 15 dnů zveřejnit seznam čínských produktů, na které by se mohla nová cla vztahovat. Zatím jich vytipoval celkem 1300. Pak navíc začne 60denní období, během kterého je možné navržená opatření zmírnit. 

Čína tak dostává čas na reakci, což snižuje nebezpečí, že Peking okamžitě přikročí k tvrdým odvetným opatřením.

"Nacházíme se uprostřed velmi rozsáhlých jednání," uvedl Trump při podpisu dekretu. "Uvidíme, kam nás to dovede," dodal.

Je tedy možné, že Bílý dům ještě svá opatření ve vztahu k Číně zmírní. Četné americké společnosti, například  maloobchodní řetězec Walmart a jeho konkurent Amazon, už dříve varovaly, že obchodní sankce vůči Číně mohou zdražit Američanům nákupy a negativně ovlivnit také burzy. 

Peking se nechal slyšet, že je proti jakýmkoli jednostranným ochranářským opatřením, ale že bude nucen přijmout nezbytné kroky na ochranu svých zájmů. "Obchodní válku nechceme, ale uhýbat před ní také nebudeme," prohlašuje Wej Ťien-kuo, bývalý náměstek ministra obchodu, který nyní působí v jednom z vládních ústavů pro hospodářský výzkum.

Čína má podle něj dost nástrojů k tomu, aby americkému útoku účinně čelila. Na prvním místě jsou to restrikce na dovoz potravin a agrárních produktů z USA, jež by postihly v prvé řadě americké pěstitele sóji. Čína loni dovezla z USA potraviny a zemědělské produkty za 19,6 miliardy dolarů, z toho sóju za 12,4 miliardy dolarů. Sankce, týkající se této komodity důležité pro potravinářství i výrobu krmných směsí, by nejvíce pocítili farmáři ve státě Iowa, který v roce 2016 volil Donalda Trumpa a odkud také pochází americký velvyslanec v Pekingu Terry Branstad. 

Terčem odvetných opatření Pekingu by se mohl stát rovněž Boeing, jehož stroje mají v leteckém parku čínských aerolinek největší podíl. Ve své poslední dlouhodobé předpovědi uvedl, že čínští zákazníci by si mohli do roku 2036 objednat přes sedm tisíc jeho letadel v celkové hodnotě 1,1 bilionu dolarů. V případě čínských protiopatření může na tak velký byznys zapomenout. Tím spíše, že státní koncern Commercial Aircraft Corp of China pracuje na prvním čínském dopravním letadle C919. Jeho první dálkový zkušební let se uskutečnil koncem loňského září a s jeho nasazením do běžného provozu se počítá v roce 2021.