Ukrajina může mít jadernou bombu do deseti let, tvrdí ruští experti, které cituje ruský deník Izvestija. Prohlášení ukrajinského ministra obrany Valerije Heleteje, že Kyjev uvažuje o možnosti vlastních zbraní hromadného ničení, je třeba brát vážně, domnívá se místopředseda branného výboru ruské Státní dumy Franc Klincevič.

Heletej v pondělí prohlásil, že Rusko Ukrajině vyhrožovalo použitím taktických jaderných zbraní, a tak Kyjev uvažuje o možnosti vlastní jaderné zbraně. "Pokud dnes nedokážeme ubránit (Ukrajinu), pokud svět nám nepomůže, budeme nuceni vrátit se k vytvoření této zbraně, která nás ubrání před Ruskem," řekl Heletej podle zpravodajského serveru newsru.com. Vzápětí však ujistil, že v této chvíli není obnovení jaderného postavení Ukrajiny na pořadu dne.

Ukrajina, která má bohaté zásoby uranu, jaderné elektrárny, kapacity na obohacování jaderného paliva i podniky, které za sovětské éry vyráběly balistické rakety, dokáže vytvořit jadernou zbraň do deseti let, informoval list Izvestija s odvoláním na ruské experty.

"Prohlášení ukrajinského ministra obrany Valerije Heleteje o tom, že by Ukrajina mohla obnovit status jaderné mocnosti a vytvořit zbraně hromadného ničení, je provokací, ale měla by být brána vážně," citoval ruský list Klinceviče. "Nelze zapomínat, že věda byla na Ukrajině vždy pokročilá a nebudou mít problém s výrobou jaderné bomby," uvedl Klincevič. Upozornil, že sousední země má 17 jaderných bloků.

"Pokud vyčlení některé jaderné bloky pro ten cíl a vrhnou se na tento úkol, proces zabere poměrně dlouhou dobu. Ale za deset let to zvládnou," řekl poslanec. "Je velmi zvláštní, pokud Evropa na taková prohlášení nijak nereaguje," dodal.

Také vojenský expert Andrej Klenov upozornil, že Ukrajina "zdědila značný potenciál po Sovětském svazu". "Jde o jaderné technologie využívané v mírových dobách a jaderné vědce," upozornil odborník.

"Pokud se ukrajinský prezident rozhodne vyrobit jaderné zbraně, 'špinavou bombu' s konvenčními výbušninami a radioaktivní příměsí, kterou lze získat v černobylské jaderné elektrárně, mohou vyrobit doslova během pár dnů," řekl Klenov.

Ukrajina měla na svém území po rozpadu Sovětského svazu třetí největší jaderný arzenál na světě, ale jaderných zbraní se zřekla na oplátku za to, že v takzvaném budapešťském memorandu se USA, Británie a Rusko zaručily za svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Kyjev pokládá březnovou anexi Krymu za porušení této dohody.

Rusko chce vyslat další humanitární konvoj

Rusko chce ještě tento týden na východní Ukrajinu vyslat třetí konvoj s humanitární pomocí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro deníky Rossijskaja Gazeta a El País prohlásil, že humanitární situace v konfliktní oblasti je katastrofální.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že je připraveno během několika dnů pokročit v dodávce humanitární pomoci na jihovýchod Ukrajiny.

"Do konce týdne budeme připraveni přikročit k této práci za předpokladu, že budou učiněna příslušná rozhodnutí," řekl náměstek ministra pro mimořádné situace Vladimir Stěpanov Federální radě, horní komoře ruského parlamentu. Práce na humanitárních dodávkách podle něj musí pokračovat s maximálním nasazením. "V celé zemi probíhají humanitární sbírky. Jsou formovány týmy dobrovolníků. Důraz je kladen na přípravu na zimu," řekl Lavrov.

V konfliktu zemřely více než dva tisíce lidí

První ruský konvoj čítající více než 250 kamionů Moskva do oblasti vyslala v srpnu. Druhý dorazil do východoukrajinského Luhansku v sobotu. Kamiony přivezly do oblastí ovládaných proruskými separatisty cukr, obilí, potraviny, léky či generátory na výrobu elektřiny a zařízení na čištění vody. Obě kolony se na Ukrajinu přesunuly, aniž čekaly na svolení Kyjeva.

Lavrov připomněl, že v konfliktu zemřelo přes 2000 lidí a více než 5000, včetně dětí, bylo zraněno. Agentura ITAR-TASS dodává, že byla zničena životně důležitá infrastruktura, včetně rozvodů elektřiny a vody, a také vládní a obytné budovy a na 200 místních škol.

Humanitární pomoc obyvatelům bojové zóny na východě Ukrajiny předpokládá jeden z bodů takzvaného minského protokolu, na němž se Kyjev se zástupci povstalců dohodl předminulý pátek. Bezprostředně po podpisu dohod tehdy Rusko oznámilo, že hodlá na Ukrajinu vyslat nejméně jeden další humanitární konvoj.