ŽIVĚ: Rozšíříme sankce vůči Rusku, dohodli se ministři zahraničí EU

- Proruští separatisté začali v sobotu obsazovat policejní stanice, obecní úřady a dokonce i ústředí ukrajinské tajné služby SBU v několika městech na východě Ukrajiny.

- Ukrajinské speciální jednotky už v neděli zahájily proti separatistům protiteroristickou operaci ve Slavjansku, odkud jsou hlášeni nejméně dva mrtví a také zranění.

- Favorit květnových prezidentských voleb, miliardář Petro Porošenko, obvinil Rusko, že neznámí ozbrojenci obsazující úřady jsou členové "speciálních jednotek, průzkumných a diverzních skupin jiného státu".

- Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzval Rusko, aby "stáhlo velké množství svých vojáků, včetně speciálních jednotek, z oblasti okolo ukrajinských hranic". Podle něj se na východní Ukrajině opět objevili muži v uniformách bez označení a se speciálními ruskými zbraněmi. Naprosto stejně prý byli vybaveni ruští vojáci při předchozím obsazení Krymu.

- Spojené státy varovaly zpřísněním sankcí vůči Rusku, pokud budou pokračovat nynější akce na východě Ukrajiny.

- Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz v sobotu potvrdila, že přestala platit za dodávky plynu a tato situace má trvat, dokud nedospějí k závěru jednání o ceně ruského plynu.

Americké ministerstvo zahraničí v neděli vydalo seznam desítky nepravdivých tvrzení, kterými se podle něj Rusko snaží zdůvodnit své počínání na východní Ukrajině po ruském zabrání Krymu minulý měsíc. Uvedla to agentura Reuters.

Ruští agenti jsou aktivní na Ukrajině a Rusko tam podněcuje nepokoje, ale Moskva tvrdí něco jiného, uvedl například americký úřad. Rusko podle něj také sice oznámilo odsun části svých sil rozmístěných u ukrajinské hranice, ale žádný podobný pohyb se neprokázal. USA také vyčítají Moskvě, že používá proti Ukrajině jako zbraň dodávky energie, ale popírá to.

Napjatá situace na Ukrajině bude podle očekávání dominovat i pondělnímu jednání ministrů zahraničí Evropské unie v Lucemburku.

Ministři budou diskutovat o další možné pomoci kyjevské vládě. Zaujmout by však mohli také postoj k rychlému vývoji ve východní části země.

EU kromě balíku hospodářské pomoci nyní zvažuje vyslání civilní mise, která by měla podpořit reformu ukrajinské policie a justice. O změnách v ozbrojených silách jedná ukrajinská strana se Severoatlantickou aliancí.

Kreml si přál, aby zasedání bylo neformální za zavřenými dveřmi. Ale Francie a další západní země jako USA a Británie trvaly na tom, aby schůzka byla veřejná a aby se jí zúčastnil i ukrajinský představitel při OSN.

Podle agentury AFP se zasedání změnilo v "dialog hluchých" mezi západními představiteli a Rusy.

Nemožnost dosáhnout konkrétního výsledku je dána tím, že země zastávající protichůdné názory na ukrajinskou krizi, tedy Rusko na straně jedné a Spojené státy či Británie na straně druhé, patří v Radě bezpečnosti ke stálým členům s právem veta.

"Rusko rozmístilo u ukrajinské hranice až 40 tisíc dobře vyzbrojených ruských vojáků s bojovými letadly, tanky a děly," řekl na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN britský velvyslanec Mark Lyall Grant. Moskva má podle něj v oblasti navíc 25 tisíc vojáků, kteří minulý měsíc pomohli zabrat Krym.

"Satelitní záběry ukazují, že v blízkosti hranice s Ukrajinou je mezi 35 a 40 tisíci ruských vojáků, kteří jsou vybaveni bojovými letouny, tanky, dělostřelectvem a logistickými podpůrnými jednotkami," řekl britský velvyslanec.

Ruská invaze na východní Ukrajinu by měla vážné makroekonomické dopady, destabilizovala by banky a zbrzdila výrobu. Řekl to podle agentury Reuters guvernér ukrajinské centrální banky Stepan Kubiv na okraj jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu.

Ke sporu s Ruskem kolem plynu při setkání s novináři v neděli v USA uvedl, že Kyjev zaplatí Rusku 386 dolarů za tisíc metrů krychlových, jak podle něj byla předchozí snížená cena. To je méně, než požaduje Moskva. Ujistil ale, že Ukrajina zaplatí veškeré své dluhy.

"Nálada je tu ostřejší. Bylo mi řečeno, že pokud budu dále fotit, někdo mi vezme fotoaparát. Nemůžu se ale udržet," píše britský zpravodaj Graham Phillips ze Slavjansku. Vypršelo tam totiž ultimátum o složení zbraní dané prezidentem Oleksandrem Turčynovem.

Na Ukrajině v 8:00 SELČ vypršelo ultimátum, které dal úřadující prezident Oleksandr Turčynov proruským ozbrojencům, aby výměnou za amnestii složili zbraně a uvolnili obsazené státní úřady.

Podle zpravodaje agentury Reuters přímo ve městě Slavjansk na východě země to ale nevypadalo, že by se separatisté rozhodli vládě v Kyjevě vyhovět. I nadále drželi ve svých rukou místní úřady a neobjevily se žádné známky toho, že by se chtěli vzdát.

Ve Slavjansku nad obsazenou policejní stanicí stále vlála ruská vlajka a maskovaní ozbrojenci jen přinášeli další pytle s pískem, aby před budovou vytvořili barikádu. Nákladní auta pak přivážela k vybudování zábran i další desítky pneumatik.

Ruské tvrzení: Na Ukrajině nejsou aktivní ruští agenti.

Fakta: Ukrajinské úřady v posledních týdnech zadržely více než tucet podezřelých ruských zpravodajských agentů, z nichž mnozí byli v okamžiku zatčení ozbrojeni. V prvním dubnovém týdnu měla ukrajinská vláda informace, že důstojníci GRU (ruská vojenská rozvědka) instruovali v Charkově a v Doněcku některé osoby o tom, jak organizovat protesty, jak se zmocnit vládních budov a jak je udržet či jak zajistit zbraně z vládních zbrojních skladů.

Ruské akciové trhy zahájily týden výrazným poklesem poté, co se během víkendu vystupňovalo napětí na Ukrajině. Dolů zamířil rovněž ruský rubl. Akciový index moskevské burzy MICEX klesl o 1,2 procenta na 1346 bodů. Index burzy RTS, kde se ceny akcií stanovují v dolarech, se propadl dokonce o 1,9 procenta na 1178 bodů.

Rubl vůči dolaru oslabil o procento na 36 RUB a vůči euru o 0,7 procenta na 49,83 RUB, napsala agentura Reuters. "Eskalace (napětí na Ukrajině) prudce zvyšuje riziko občanské války na Ukrajině," uvedli analytici společnosti Bank of America Merrill Lynch. "Celý tento vývoj je jasně negativní pro trh a obnovuje obavy z další vlny sankcí (vůči Rusku) ze strany Západu," dodali.

Podle ukrajinské agentury Unian zabili proruští ozbrojenci ve Slavjansku již čtyři lidi. Dva důstojníci ukrajinské tajné služby SBU byli zastřeleni na kontrolním stanovišti, které separatisté vytvořili u vjezdu do města. Dva civilisty prý zastřelili přímo na ulici.

Ve městě, ve kterém žije zhruba 100 000 obyvatel a které leží v Doněcké oblasti, prý panuje velké napětí. Místní úřady kvůli tomu dnes uzavřely školy i mateřské školy.

Ruské tvrzení: Proruských demonstrací se účastní výhradně Ukrajinci, kteří tak činí z vlastní vůle, stejně jako je tomu v případě hnutí Majdan v Kyjevě.

Fakta: Zde není základem ukrajinský občanský aktivismus, jako je tomu u hnutí Euromajdan, které z protestů hrstky studentských demonstrantů přerostlo v akce statisíce Ukrajinců ze všech částí země a ze všech oblastí života. Ruské internetové servery otevřeně rekrutují dobrovolníky k cestě z Ruska na Ukrajinu a k podněcování násilí. Existují důkazy, že mnozí z těchto takzvaných demonstrantů jsou placeni za svoji účast na násilnostech a nepokojích. Je zřejmé, že tyto incidenty nejsou spontánní, ale spíše jsou součástí dobře zorganizované ruské kampaně podněcování, separatismu a sabotáže ukrajinského státu. Ukrajinské úřady pokračují v zatýkání dobře připravených a dobře vybavených ruských provokatérů působících po celém regionu.

Ukrajinská prezidentská kandidátka a expremiérka Julija Tymošenková v nedělním rozhovoru pro deník Kyiv Post řekla, že je proti použití síly na východě země. 

"Okamžité použití armády skoro určitě povede k rozsáhlému krveprolití a velmi pravděpodobně agresivní odpovědi z ruské strany. Takovou možnost nemohou lídři země za žádnou cenu akceptovat," řekla Tymošenková. Nejlepším řešením podle ní je vést vyjednávání na nejvyšší mezinárodní úrovni.

Asi 150 ozbrojených mužů zaútočilo na policejní velitelství ve městě Horlivka ležícím v Doněcké oblasti. Policisté se v budově zabarikádovali a útok se snaží odrážet, informovala televizní stanice Espreso.

Separatisté rovněž zablokovali nedalekou Leninovu ulici, kde zastavili dopravu; několik z nich proniklo již v neděli v noci do budovy místní radnice.

Světové ceny ropy se dnes zvýšily kvůli růstu napětí na Ukrajině. Obavy z vojenské konfrontace mezi Moskvou a Kyjevem převážily nad očekávaným nárůstem dodávek z Libye a nad slabými vyhlídkami pro čínskou poptávku, napsala agentura Reuters.

Kolem 09.00 SELČ se cena severomořské ropy Brent zvýšila o 75 centů na 108,08 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI zdražila o více než půl dolaru na 104,30 dolaru za barel.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov nevyloučil referendum o jednotě Ukrajiny. Je přesvědčen, že by se v něm většina Ukrajinců vyjádřila pro nerozdělování země. Hlasování by se mohlo konat společně s prezidentskými volbami, které se uskuteční 25. května, citovala Turčynova agentura Reuters.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Reuters řekl, že by východní oblasti Ukrajiny měly být zapojeny do návrhu ústavy o podobě ukrajinského státu, o němž může rozhodnout referendum navrhnuté Kyjevem. 

Také uvedl, že není v ruském zájmu rozdělit Ukrajinu, ale je pro Moskvu důležité, aby všem občanům byla zaručena stejná práva. Odmítl obvinění Západu a ukrajinské strany, že Rusko mělo na Ukrajině agenty, kteří podporovali nepokoje na východě země. Naopak vyžadoval vysvětlení mediálních zpráv o návštěvě šéfa CIA Johna Brennana v Kyjevě.

Ruské tvrzení: Separatističtí vůdci na východní Ukrajině mají širokou podporu veřejnosti.

Fakta: Nedávné demonstrace na východní Ukrajině nemají v regionu širokou podporu. Podle průzkumu doněckého Ústavu pro sociální výzkum a politické analýzy z konce března velká většina obyvatel Doněcka (65,7 procenta) chce žít ve sjednocené Ukrajině a odmítá spojení s Ruskem. Proruské demonstrace na východní Ukrajině jsou skromné co do velikosti, zvláště ve srovnání s prosincovými majdanovskými protesty ve stejných městech, a s postupem času se zmenšují.

Zhruba stovka separatistů vtrhla na policejní stanici v bezmála 300tisícovém městě Horlivka v Doněcké oblasti. Ještě před tím házeli po uvnitř schovaných policistech kameny, na které jim odpovídali strážci zákona zábleskovými granáty.

Aktivisté založili na přízemí budovy několik ohňů, které se ale povedlo policistům uhasit. Policejní jednotky se setkaly tváří v tvář s útočníky před budovou, ale byli nuceni ustoupit zpět.

"Někteří policisté jsou stále uvnitř budovy a vyjednávají s lídry útočníků. Dovnitř pustili matky některých policistů," píše přímo z místa reportér Roland Oliphant.

Současná krize na Ukrajině může být ukončena jen prostřednictvím politického řešení. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters čínský ministr zahraničí Wang I během schůzky se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Peking se k dění na Ukrajině příliš nevyjadřuje a zůstává spíše stranou. Například při odmítnutí krymského referenda v polovině března v Radě bezpečnosti OSN se Peking zdržel hlasování.

Wang I se setkal se Steinmeierem v Pekingu. Jak šéf německé diplomacie následně uvedl, Čína i Německo mají zájem na tom, aby dění na Krymském poloostrově nevytvořilo určitý precedent.

Ruské tvrzení: Situace na východní Ukrajině hrozí přerůst v občanskou válku.

Fakta: To, co se odehrává na východní Ukrajině, by se nemohlo dít bez ruské dezinformace a provokatérů podněcujících nepokoje. Nemohlo by se to stát, kdyby nebylo velké ruské vojenské síly soustředěné na hranicích, která destabilizuje situaci svou otevřeně hrozící přítomností. V oblasti nebyly rozsáhlé protesty. Malý počet separatistů obsadil několik vládních budov ve východních městech jako Doněck, Luhansk a Slavjansk, ale nezískal významnou podporu veřejnosti. Ukrajinské úřady projevily pozoruhodnou zdrženlivost ve svém úsilí o vyřešení situace a konaly jen tehdy, když byly vyprovokovány ozbrojenci a když byla ohrožena veřejná bezpečnost. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvádějí, že tyto incidenty byly velmi lokální.

"Západ nemůže za to, že ani čtvrt století po konci studené války se Rusko nepřestalo cítit jako ten, kdo prohrál studenou válku, a že se teď snaží získat svoji moc zpět i tam, kde o obnovení postsovětského prostoru velká část společnosti už vůbec nestojí," zamýšlí se ve svém textu komentátor HN Daniel Anýž.

Více čtěte ZDE.

Britský předseda vlády David Cameron podle BBC apeluje na Rusko, aby jednoznačně odsoudilo okupaci administrativních budov proruskými aktivisty v městech na východní Ukrajině.

Evropská unie by měla na vývoj na východní Ukrajině reagovat rozšířením seznamu osob, kterým zakázala vstup a zmrazila majetek, míní český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Při příchodu na pondělní jednání šéfů diplomacií unijní osmadvacítky v Lucemburku novinářům řekl, že ministři by měli zadat evropské diplomacii vypracování návrhu, o které konkrétní osoby stávající seznam rozšířit.

"Posílení je něco, co je v zásadě možné. My bychom měli dát pokyn k tomu, aby se to stalo. Já bych chtěl prosazovat, aby se tyto kroky přijaly a zesílili jsme sankce," řekl Zaorálek.

Podle Zaorálka jsou u dění na východní Ukrajině z posledních dní "indicie, které hraničí s jistotou", že tamní události nejsou bez ruské účasti. Český ministr upozornil na podobnost mezi obsazováním úřadů a policejních stanic proruskými ozbrojenci v některých východoukrajinských městech a děním, které předcházelo ruské anexi Krymu.

Část policejního sboru v Horlivce podle agentury Unian přešla pod velení vzbouřenců, které řídí ruský podplukovník ze Simferopolu jménem Alexandr Šulženko. Vzbouřenci se údajně chystají obsadit i městskou radnici. Informace z míst nepokojů nelze nezávisle ověřit, místní média se většinou odvolávají na anonymní zdroje, informace z blogů či bezejmenné očité svědky.

Do Slavjanska podle zpráv televize Espreso dnes přijelo několik nákladních automobilů naložených kulomety a granátomety. Vozy jsou bez poznávacích značek a doprovázejí je ozbrojenci v ruských maskovacích uniformách bez hodnostního označení. Náklad údajně složili u městské radnice okupované separatisty.

V Luhansku, jednom z dalších center separatistických nepokojů, dnes místní úřady evakuovaly sídlo gubernátora. Pozice uvnitř budovy zaujali těžkooděnci, údajně v obavě před útokem proruských vzbouřenců. Oddíl separatistů už od počátku minulého týdne okupuje kanceláře místní odbočky tajné služby SBU. Objekt je obehnán barikádami, v prostoru před budovou stanují proruští aktivisté.

Proruské organizace v Luhansku dnes daly místním úřadům čas do středy, aby jejich požadavky byly splněny. Žádají absolutní nezávislost na Kyjevu, uznání svého "lidového hnutí" a osvobození zadržených osob. Pokud úřady jejich požadavky odmítnou, za další vývoj prý vzbouřenci neručí.

Ruské tvrzení: Ukrajinci v Doněcku odmítli nelegální vedení v Kyjevě a vytvořili nezávislou Doněckou lidovou republiku.

Fakta: Široký a reprezentativní výběr občanské společnosti a nevládních organizací v Doněcku kategoricky odmítl vyhlášení Doněcké lidové republiky, které učinila malá skupina separatistů okupujících regionální administrativní budovu. Stejné organizace potvrdily, že podporují prozatímní vládu a svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

Ruské tvrzení: Rusko nařídilo částečné stažení jednotek od ukrajinských hranic.

Fakta: Nejsou důkazy významného přesunu ruských sil od ukrajinských hranic. Jeden prapor nestačí. Odhadem 35 000 až 40 000 ruských vojáků zůstává soustředěno podél hranice a zároveň zhruba 25 000 se jich nachází na Krymu.

"Na východní Ukrajině je mnoho znaků, které ukazují, že ozbrojenci jsou podporováni Ruskem," řekla mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová podle agentury Reuters. Vzhled, uniformy a výzbroj separatistických skupin podle ní nesvědčí o tom, že by jejich muži byli civilisté, kteří se zformovali spontánně.

O tom, zda je toto dostatečné ke zvýšení ekonomických sankcí proti Rusku, nehovořila. To bude jasné až po jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku.

Ruské letectvo se v oblasti Černého moře dopouští neustálých provokací. V rozhovoru pro bulharský deník 24 Časa to uvedl bulharský ministr obrany Angel Najdenov. Ruské letouny podle něj přelétávají v blízkosti vzdušného prostoru NATO, a při každém jeho narušení tak musí vzlétnout bulharské stíhačky. Rusko v posledních měsících zvýšilo vojenskou přítomnost v oblasti a na začátku března obsadilo ukrajinský poloostrov Krym.

Najdenov prohlásil, že k narušení bulharského vzdušného prostoru zatím nedošlo. Bulharské letouny jsou ale v pohotovosti i v případě, že se cizí stroje jen přiblíží. Důvod přeletů ruských letadel je prý více než jasný, jde podle něj o provokaci. "Snad si nemyslíte, že jim jde jen o nevinné proletění se oblohou nebo že se chtějí předvést před turisty, kteří se pohybují po moři," uvedl ministr.

Ministerstvo obrany situaci pozorně monitoruje. V případě, že se bude cítit ohroženo, může požádat o pomoc NATO, dodal Najdenov.

První věcí, o které ministři zahraničí EU rozhodli, je jednostranné otevření obchodu. Do ukrajinského byznysu přiteče z EU asi půl miliardy eur (bezmála 14 miliard korun), píše švédský ministr zahraničí Carl Bildt.

Jednostranné evropské uvolnění většiny celních bariér na ukrajinské zboží začne platit od 23. dubna. Ministři zahraničí členských zemí EU dnes podle očekávání potvrdili dvě už známá unijní opatření, která mají napomoci zlepšení hospodářské a finanční situace na Ukrajině. Kromě uvolnění cel je to také miliarda eur (asi 27 miliard korun) makrofinanční pomoci Kyjevu, doplňující zdroje plynoucí z dohody země s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).

Zrušení skoro 95 procent cel, která na hranicích Evropské unie platí vývozci ukrajinských výrobků, má ušetřit zemi 487 milionů eur (13,4 miliardy Kč) ročně. Evropský parlament návrh schválil na počátku dubna. Krok je dočasný, platit má do 1. listopadu. V té době už by však měla být mezi EU a Ukrajinou podepsána celá asociační dohoda a s ní spojená rozsáhlá obchodní dohoda, která cla uvolňuje v zásadě shodným způsobem.

U produktů považovaných v EU za "citlivé", jako jsou obilniny, vepřové a hovězí maso, drůbež a zpracované potraviny, ale unie omezí množství, které bude moci být do EU dováženo bezcelně. Má to chránit zájmy unijních výrobců těchto produktů.

Ukrajina je připravena zcela uzavřít hranice s Ruskem v důsledku pokračujícího pronikání ruských agentů a dalších ruských provokací. Na tiskové konferenci v Kyjevě to prohlásil náměstek ukrajinského ministra zahraničí Danylo Lubkivskyj. V případě přímé ruské intervence budou podle něj ukrajinské jednotky "náležitě reagovat".

Ukrajinský diplomat prohlásil, že Moskva ve skutečnosti nestojí o účast v mezinárodní konferenci o Ukrajině, která se má na ministerské úrovni konat ve čtvrtek v Ženevě. Rusko podle něj nemá žádný zájem ani na uspořádání prezidentských voleb na Ukrajině, které se mají konat koncem května. "Rusko nechce Ukrajinu federalizovat, ale paralyzovat," řekl Lubkivskyj.

"Rusko rozpoutalo proti Ukrajině válku ve všech sférách včetně té informační," upozornil. "Vydírání a lež - to je ta úroveň, na kterou teď poklesla ruská propaganda, ale i mezinárodní reputace Moskvy. Rusko nezajímá žádné referendum, žádná stabilizace, všemožně se naopak snaží tyto procesy zmařit," konstatoval Lubkivskyj.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v telefonním rozhovoru s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem požádal OSN o vojenskou pomoc. Informuje o tom agentura AP.

Turčynov měl Pan Ki-munovi nabídnout, že by se protiteroristické operace mohly účastnit tzv. modré přilby spolu s jednotkami Ukrajiny.

"Přivítáme, bude-li s vaší pomocí provedena společná protiteroristická operace na východě. Specialisté a pozorovatelé by tak mohli sami potvrdit legitimitu a oprávněnost našich akcí," řekl Turčynov. Pan Ki-mun podle agentury Unian na žádost přímo nereagoval. Ocenil, že Kyjev podniká "oprávněné kroky nutné k urovnání celkové situace na Ukrajině a zejména na jihu a východě země". Ukrajina může na OSN jako na svého partnera "plně spoléhat", řekl generální tajemník.

Vjačeslav Ponomarjov, vůdce proruských radikálů ve východoukrajinském Slavjansku, podle agentury Reuters požádal Kreml o pomoc jménem Doněcké lidové republiky.

"Obracíme se k vám s prosbou podpořit náš boj za vlast. Prosíme pomozte ochránit naše rodiny, děti i starší občany. Prosíme vás osobně, obraťte svoji pozornost k současné situaci," přečetl Ponomarjov slova směrovaná k prezidentu Putinovi.

Vůdce separatistů dále oznámil, že se bude ve Slavjansku volit nový starosta. Podle jeho slov mají radikálové město plně pod kontrolou.

Proruští radikálové obsadili místní letiště ve Slavjansku. "Dnes jsme obsadili letiště ve Slavjansku a říkáme, že žádná helikoptéra patřící ukrajinské armádě zde nepřistane," říká muž na konci videa.

Podle listu Vedomosti ruský prezident Vladimir Putin zvýšil plat sobě i premiérovi Dmitriji Medveděvovi. Jeho výše podle deníku vzrostla 2,65krát. Odměna Putina i Medveděva se prý nyní pohybuje okolo 570 tisíc rublů (zhruba 316 tisíc korun). Stát se mělo záhy poté, co byly zveřejněny platy vládních činitelů.

Rusko oživuje nacionalistickou politiku, která vedla k rozpoutání první světové války. Na vzpomínkovém shromáždění německé sociální demokracie (SPD) u příležitosti stého výročí začátku konfliktu to dnes řekl předseda strany a německý vicekancléř Sigmar Gabriel. Obavy z eskalace konfliktu na Ukrajině dal najevo i francouzský premiér Manuel Valls, který byl mezi hosty SPD.

Podle Gabriela Moskva svým přístupem k Ukrajině oživuje ducha nacionalistické mocenské politiky z přelomu 19. a 20. století. Tato politika ale před sto lety vyústila v do té doby největší vojenský konflikt. "Nesmíme proto přihlížet, když je zde sto let po Sarajevu znovu snaha vytvářet národnostně homogenní státy. Je jedno, jestli se to děje na Krymu, na Ukrajině nebo kdekoli jinde," řekl Gabriel.

Obavy z možného vývoje dal najevo i Valls, který je v Německu na své první zahraniční cestě po nástupu do úřadu premiéra. Podle Vallse je mír v Evropě křehký, neboť do dneška ještě nezmizelo všechno, co pomáhalo první světovou válku rozpoutat.

Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila rozhovory, na kterých podle ní proruští separatisté v Slavjansku hovoří se svým vedením z Ruské federace. Informaci přinesla agentura UNIAN.

"Materiály SBU naznačují, že ve východní části Ukrajiny dochází k vojenské agresi Ruské federace," stojí v prohlášení SBU. Podle ní se na "průzkumných a diverzních" akcích podílí ruská rozvědka GRU spadající pod generální štáb ozbrojených sil Ruské federace.

Podle prohlášení SBU mají diverzní skupinky "těžké zbraně". Jejich cílem je obsazovat budovy veřejné správy, terorizovat místní obyvatelstvo nebo narušení jednání Ukrajiny s USA, EU a Ruskem.

Ukrajinský nejvyšší soud uzavřel jako neodůvodněnou takzvanou plynovou kauzu, která v listopadu 2011 vedla k odsouzení expremiérky Julije Tymošenkové na sedm let do vězení. Oznámil to dnes v Kyjevě šéf právního týmu Tymošenkové Serhij Vlasenko. Vyzval zároveň k pátrání po soudci Rodionu Kirejevovi, který bývalou premiérku do vězení poslal.

Tymošenková byla odsouzena za zneužití služebních pravomocí. Dopustit se ho měla v roce 2009 podpisem nevýhodné smlouvy o nákupu ruského zemního plynu. Vůdkyně strany Vlast jakékoli provinění odmítala a verdikt označovala za politickou mstu někdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Po jeho únorovém pádu začaly ukrajinské soudy kauzu Tymošenkové přehodnocovat.

Proces vyvrcholil dnes s jednoznačným závěrem, řekl novinářům Vlasenko. Tymošenková byla plně rehabilitována, protože trestný čin, za nějž byla odsouzena, se nestal. Ve prospěch Tymošenkové hlasovalo 42 ze 48 soudců nejvyššího soudu, řekl Vlasenko.

Ruský prezident Vladimir Putin sleduje situaci na východě Ukrajiny s velkým znepokojením a dostává odtud mnoho žádostí o pomoc. Novinářům to dnes v Putinově rezidenci Novo-Ogarjovo řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Jak se prezident k žádostem staví, mluvčí neuvedl.

"Z východoukrajinských regionů bohužel přichází mnoho podobných žádostí," řekl mluvčí v komentáři k informacím z ukrajinského Slavjanska, odkud dnes žádost o Putinovu pomoc přišla. "Jsou adresovány osobně Putinovi s prosbou pomoci, tak či onak zasáhnout," dodal Peskov. Na další dotazy odmítl odpovědět.

Ve Slavjansku, stotisícovém městě na severu Doněcké oblasti, se proruští radikálové zmocnili policejní stanice, kanceláře tajné služby, radnice a letiště. Jejich vůdce dnes požádal Putina o pomoc v boji proti proevropské vládě v Kyjevě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes dementoval informace ukrajinských médií o tom, že na východě Ukrajiny operují agenti ruských tajných služeb GRU a FSB.

Na Twitteru koluje kresba osmiletého Aljoši Stupina, který zachytil, jak jeho otec se strýcem slavili připojení Krymu k Ruské federaci. Na obrázku stojí nápis "Krym je náš".

Úřadující ukrajinský prezident Olexandr Turčynov dnes podle agentury UNIAN schválil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany z 13. dubna s názvem "O naléhavých opatřeních na řešení hrozby terorismu a zachování územní celistvosti Ukrajiny". Obsah rozhodnutí podléhá režimu tajné.

Turčynov již včera v televizi řekl, že Rada rozhodla zahájit širokou protiteroristickou operaci za účasti ozbrojených sil země.

"Nedovolíme Rusku zopakovat na východě Ukrajiny krymský scénář," vyjádřil se Turčynov.

Ruská armáda dnes úspěšně vyzkoušela mezikontinentální raketu Jars. Střela, odpálená z kosmodromu Pleseck u Archangelska na severozápadě země, zasáhla experimentálními bojovými hlavicemi všechny cvičné cíle na střelnici Kura na Kamčatce na Dálném východě. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na ministerstvo obrany.

"Vytčených cílů bylo dosaženo, úkol byl splněn v plném objemu," řekl resortní mluvčí Igor Jegorov. Zkouška prý měla prověřit spolehlivost série raket vyrobených ve Votkinském závodu, ležícím v Udmurtsku na východním okraji evropského Ruska, kde vznikají také mezikontinentální rakety typu Topol-M a Bulava.

Raketa Jars byla tentokráte odpálena z mobilního podvozku. Při dřívějších testech tyto rakety vzlétaly z podzemních sil.

Přesné technické údaje o raketě Jars jsou utajované, nicméně podle tisku tato mezikontinentální střela může dopravit čtyři jaderné hlavice, každou o síle 300 kilotun, na vzdálenost 11 000 kilometrů.

AFP zveřejnila fotografii, na níž proruští separatisté ve městě Horlivka právě zadržují hlavu regionální policie.

• Ve Slavjansku se proruští radikálové zmocnili policejní stanice, kanceláře tajné služby, radnice a letiště.
• Útoky radikálové podlehli ve městech Horlivka a Ždanivka.
• Separatisté prosí ruského prezidenta Putina o pomoc, ten je situací znepokojen.
• Ukrajinský prezident Turčynov schválil návrh protiteroristické operace na východě země, ta má začít "brzy".
• Turčynov nevyloučil referendum o jednotě země.
• Ukrajinský prezident také hovořil s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem o možné přítomnosti vojáků OSN na východě země.
• O ukrajinské krizi jednají ministři EU.

Podle agentury ITAR-TASS vicepremiér proruské krymské vlády Rustam Tárminajev prohlásil, že vláda v Kyjevě třikrát omezila na přísun pitné vody na Ruskem anektovaný poloostrov.

Podle amerických představitelů čelila v sobotu 12. dubna americká válečná loď Donald Cook na západě Černého moře provokaci ruského vojenského letadla. Letoun mělo několikrát nízko nalétávat na loď, incident trval zhruba 90 minut. Informuje o tom agentura AP.

Letadlo bylo pravděpodobně neozbrojené. Americká loď Donald Cook operuje v mezinárodních vodách nedaleko rumunských břehů. Do Černého moře byla vyslána 10. dubna na počátku ruské okupce Krymu.

Evropská komise odpoví jménem zemí EU a po konzultaci s nimi na dopis ruského prezidenta Vladimira Putina, který unii napsal kvůli sporu o plyn s Ukrajinou. Novinářům to dnes v Lucemburku řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Své kolegy z členských zemí unie dnes Lajčák informoval také o svých jednáních v Kyjevě s tamním premiérem Arsenijem Jaceňukem a ministrem energetiky Jurijem Prodanem o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu ze slovenského území. Ukrajinský ministr bude podle něj v úterý o problematice jednat na Slovensku. "Budeme to konkrétně řešit," řekl Lajčák.

Evropská unie by měla na vývoj na východní Ukrajině reagovat rozšířením seznamu osob, kterým zakázala vstup a zmrazila majetek, míní český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Při příchodu na dnešní jednání šéfů diplomacií unijní osmadvacítky v Lucemburku novinářům řekl, že ministři by měli zadat evropské diplomacii vypracování návrhu, o které konkrétní osoby stávající seznam rozšířit.

"Posílení je něco, co je v zásadě možné. My bychom měli dát pokyn k tomu, aby se to stalo. Já bych chtěl prosazovat..., aby se tyto kroky přijaly a zesílili jsme sankce," řekl Zaorálek.

Podle Zaorálka jsou u dění na východní Ukrajině z posledních dní "indicie, které hraničí s jistotou", že tamní události nejsou bez ruské účasti. Český ministr upozornil na podobnost mezi obsazováním úřadů a policejních stanic proruskými ozbrojenci v některých východoukrajinských městech a děním, které předcházelo ruské anexi Krymu.

"Na to musí shromáždění ministrů zahraničí reagovat," zdůraznil Zaorálek. Není ale podle něj úkolem samotných ministrů, aby přímo určili, o které osoby sankční seznam rozšířit.

EU na ruskou anexi Krymu reagovala pozastavením některých jednání a především vypracováním soupisu více než tří desítek osob z Ruska a Krymu, kterým byl zmrazen majetek a zakázán vstup do unie. Pro případ další eskalace konfliktu jsou připravovány také varianty hospodářských sankcí, označované jako třetí fáze unijní reakce na vývoj ukrajinské krize.

Poradce amerického ministra zahraničí Johna Kerryho podle agentury Reuters oznámil, že USA zvažují dodat Ukrajině zbraně.

Ukrajinská agentura UNIAN informuje, že francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius prohlásil, že by EU mohla přijmout další sankce proti Rusku už příští týden.

"Jestli to bude nutné, na příští týden může být svolané zasedání představitelů Evropské unie, aby se přijaly nové sankce proti Rusku," řekl Fabius.

"Cílem je jednak vyvinout tlak na Rusko, musíme být tvrdí, ale i otevření dialogu," pokračoval. "Dění na východě a jihu Ukrajiny je násilné i organizované. Rusko je za něj očividně částečně odpovědné," myslí si Fabius.

Ve čtvrtek 17. ledna se má konat summit v Ženevě, kde budou o situaci jednat zástupci EU, Ukrajiny, Ruska a USA.

Podle informací z Twitteru pravděpodobně ruské noviny Večerňaja Moskva píší, že měly ukrajinské bezpečnostní síly střílet na protestující. Takové informace prozatím ale nebyly potvrzeny.

Prezident Miloš Zeman svými nedávnými výroky k ukrajinské krizi namířenými proti Moskvě získal pozornost na ruské politické scéně, negativní odezvu v Rusku ale nevyvolaly. ČTK to dnes řekl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Podle něj tato vyjádření neznamenají, že by se Hrad a vláda rozcházely v pohledu na přístup k dění na Ukrajině. Prezident je pouze radikálnější v názoru na reakci na možný budoucí vývoj, tvrdí Kmoníček.

Zeman se před nedávnem vyslovil pro vstup jednotek Severoatlantické aliance na území Ukrajiny, pokud Rusko zahájí vojenské operace i na východě Ukrajiny. Minulý týden pak Zeman vyzval EU a NATO k podniknutí velmi razantní, preventivní akce, aby odstrašily Rusko od rozšíření vojenských akcí do dalších oblastí Ukrajiny, případně do dalších zemí regionu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dnes upřesnil, že Zeman měl na mysli například posílení vojenské přítomnosti NATO v pobaltských státech nebo posílení námořní přítomnosti v Černém moři a v Rumunsku.

"Nezaznamenal jsem žádný problém, který by byl indikovaný z ruské strany. Myslím, že si pan prezident svým konzistentním přístupem vybudoval jednu vlastnost na ruské politické scéně, a to je její pozornost," přiblížil Kmoníček reakce Ruska na Zemanova slova.

"Dnes jsme podepsali Washingtonskou dohodu mezi ukrajinskou a americkou vládou o tom, že Ukrajina obdrží od USA pomoc 1 miliardu dolarů," napsal na svém Twitteru úřadující premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk.

Thomas Grove z agentury Reuters na svém Twitteru uvedl, že mu jeden z ozbrojenců ve východoukrajinském Slavjansku řekl, že "udělali pořádek na Krymu a nyní přišli sem."

Americké ministerstvo obrany dnes jako "provokativní" a "neprofesionální" kritizovalo přelety ruského vojenského letounu okolo americké vojenské lodi, hlídkující o víkendu v západní části Černého moře. Stalo se tak v době rostoucího napětí mezi oběma velmocemi kvůli situaci na Ukrajině.

"Tyto provokativní a neprofesionální ruské akce neodpovídají jejich (ruským) předpisům a předchozím dohodám o profesionální součinnosti mezi našimi vojáky," řekl mluvčí amerického ministerstva obrany Steve Warren.

Ruský letoun Su-24, v kódu NATO Fencer, podle plukovníka Warrena dvanáctkrát přeletěl v nízké výšce poblíž amerického torpédoborce Donald Cook, který je v Černém moři od 10. dubna.

Mluvčí připustil, že ruský letoun vypadal, že není ozbrojen.

Torpédoborec plul v mezinárodních vodách. Nyní je v rumunském přístavu.

List Ukrajinska pravda se pokusil odhalit, kdo je vůdcem separatistů z nahrávky tajné ukrajinské služby SBU. Podle listu jde o politologa a PR pracovníka Oleksandra Borodaje. Napovídá to zveřejněné telefonní číslo, které mu má patřit, i nápadně podobný hlas.

Borodaj 21. února, kdy byla po střelbě na Majdanu podepsána dohoda mezi opozicí a svrženým ukrajinským prezidentem Janukovyčem, zveřejnil video s názvem "Jak rozdělit Ukrajinu".

Několik na sobě nezávislých zdrojů mělo Ukrajinské pravdě sdělit, že Borodaj je známý jako odborník na PR a byl zapojen do "otázky Krymu" a nyní se angažuje v "otázce Doněcka".

Zdroje deníku jej popisují jako člověka, který "vozil Aksenova (Putinem dnes jmenovaný hlavní představitel Republiky Krym, pozn. red.) do Kremlu". Borodaj se k tomu Ukrajinské pravdě odmítl vyjádřit.

Východ Ukrajiny je značně neklidný, nejen kvůli proruským ozbrojencům, roztržky se objevují i mezi civilisty. Když jeden z mladíků mluvil v interview pro ruský kanál Rossija, byl napaden přihlížejícím, když protestující označil za "moskevské okupanty".

Začátkem se značně odlišil pohled na dění na Ukrajině v ukrajinských a ruských médiích. Radikálnější z těch ruských nevahájí vytahovat silné titulky. Po titulku moskevského večerníků hlásajícím nepotvrzenou střelbu do proruských demonstrantů i deník Komsomolskaja pravda přišel se šokujícím titulkem - situaci zhodnotil slovy "Na Ukrajině začala občanská válka".

Evropská unie rozšíří kvůli vývoji na Ukrajině seznam osob z Ruska, kterých se dotkne zmrazení majetku a zákaz cest, shodli se dnes ministři zahraničí osmadvacítky. Novinářům to řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že příští týden není vyloučen mimořádný summit EU.

Evropská unie už kvůli březnové ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym zmrazila majetek a zakázala vstup na své území 33 ruským a krymským představitelům, převážně politikům a vojákům. Nyní má podle Zaorálka vypracovat evropská diplomatická služba návrh, o koho tuto skupinu doplnit.

Ministři zahraničí odsoudili nynější dění na východě Ukrajiny. "Shodli jsme se, že jsou tam jasné prvky toho, co provázelo dění na Krymu. Není pochyb, že Ruská federace se podílí na destabilizaci," podotkl Zaorálek. Obsazení některých budov státní správy se v minulých dnech na východě Ukrajiny účastnili vojensky se chovající muži vybavení ruskými zbraněmi. Před anexí Krymu Ruskou federací obsadily poloostrov ruské jednotky bez označení.

Mimořádný summit hlav států a vlád příští týden není podle Zaorálka vyloučen, pokud se "bude situace dál zhoršovat". Právě vrcholná schůzka by byla podle diplomatů oprávněna rozhodnout o takzvané třetí fázi sankcí, tedy plošných hospodářských opatřeních. Nyní jejich podobu a dopady připravuje Evropská komise. Poslední summit lídrů EU rozhodl, že tyto sankce přijdou na řadu v případě další eskalace konfliktu.

Bílý dům dnes potvrdil, že šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Brennan o uplynulém víkendu navštívil Kyjev. Napsala to agentura Reuters. O Brennanově cestě v neděli informoval sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Moskva kvůli Brennanově cestě žádá vysvětlení.

"Běžně nekomentujeme cesty šéfa CIA, ale s ohledem na mimořádné okolnosti v této záležitosti a na falešná obvinění, které vůči CIA vznáší Rusové, potvrzujeme, že ředitel (Brennan) byl v Kyjevě v rámci jeho návštěvy Evropy," řekl novinářům mluvčí Bílého domu Jay Carney.

CIA již dříve zprávy o Brennanově cestě přímo nepopřela, rozvědka pouze konstatovala, že "obvinění, podle kterých ředitel Brennan pobídl ukrajinské úřady k uskutečnění taktické operace na území Ukrajiny, jsou zcela falešná".

Janukovyč, který se po útěku z Kyjeva uchýlil do Ruska, v neděli obvinil CIA z toho, že stojí za rozhodnutím ukrajinské vlády poslat proti proruským ozbrojencům na východě Ukrajiny armádu. Podle exprezidenta v této věci jednal Brennan s ukrajinskými představiteli. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po Washingtonu žádá vysvětlení.

Podle serveru Liga.Novosti je ukrajinská armáda připravena vyplnit úkoly stanovené Rady národní bezpečnosti a obrany. Řekl to v televizním vysílání Prvního národního kanálu ukrajinský ministr obrany Michail Kovalja. Již dříve během dneska ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov schválil "protiteroristickou operaci", kterou zmíněná Rada připravila. Dnes totiž vypršelo dvoudenní ultimátum s příslibem amnestie, které Turčynov dal proruským separatistům na východě Ukrajiny.

Spojené státy neposkytnou Ukrajině vojenskou pomoc, zvažují ale diplomatické a ekonomické možnosti. Dnes to oznámil Bílý dům s tím, že americký prezident Barack Obama se kvůli bouřlivým událostem na separatistickém východě Ukrajiny zřejmě ještě dnes telefonicky spojí se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, napsala agentura Reuters.

"Nepřemýšlíme o vojenské pomoci, ale prověřujeme možnosti spolupráce, které můžeme poskytnout," řekl novinářům Obamův mluvčí Jay Carney. Dodal, že v úvahu připadá "řada způsobů, jak demonstrovat naši silnou podporu Ukrajině včetně diplomatických a finančních".

Carney řekl, že Washington se znepokojením sleduje ruské provokace na Ukrajině. Bílý dům rovněž ocenil ukrajinské představitele za jejich zdrženlivost. Podle Carneyho nyní Spojené státy se svými partnery vyhodnocují počínání Ruska na východě Ukrajiny, kvůli kterému připravují další sankce.

Po večerním shromáždění na kyjevském náměstí Nezávislosti se skupina demonstrantů vydala k budově ukrajinského parlamentu, kde požadují odstoupení úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova. Někteří z nich přinesli pneumatiky, které zapálili. Informuje o tom ruská televize Dožď s odvoláním na server LB.ua.

Ukrajinská centrální banka nečekaně zvýšila své úrokové sazby. Hlavní úroková sazba vzroste na 9,5 procenta z dosavadních 6,5 procenta a jednodenní zápůjční sazba se zvýší na 14,5 procenta ze 7,5 procenta. Banka se tak snaží zabránit dalšímu tlaku na domácí měnu a omezit toky nových peněz, uvedla agentura Reuters.

"Centrální banka považuje za nutné podniknout kroky ke zvýšení hodnoty národní měny, omezení inflace a stabilizace situace na měnovém trhu," uvedla banka v prohlášení. Banka naposledy měnila sazby loni v srpnu.

Hřivna od začátku letošního roku kvůli konfliktu s Ruskem ztratila vůči dolaru téměř 38 procent své hodnoty.

Protestující dav před kyjevskou buduvou ukrajinského parlamentu požadují tvrdší postup vlády. Volají mimo jiné i po vyhlášení úplné mobilizace.

V centru Kyjeva nelibě reagovali aktivisti na přítomnost prezidentského kandidáta někdejší vládní Strany regionů Michaila Dobkina. Posypali jej moukou a polili zelenou barvou.

Dobkin je mimo jiné bývalým starostou východoukrajinského Charkova a účastnil se konference východoukrajinských regionů. Po úteku prezidenta Viktora Janukovyče se Dobkin účastnil proruských protestů a byl zadržen pro obvinění za podněcování k separatismu.

Proruský server RT informuje, že ruský prezident Vladimir Putin vzkázal svému americkému protějšku, že by měl využít svůj vliv na ukrajinskou vládu a zabránit krveprolití.

V prohlášení popřel to, že by se Rusko vměšovalo do vnitroukrajinských záležitostí a z neklidu obvinil novou kyjevskou vládu. Nevyjádřil se ke konkrétním obviněním, ani proč mají ozbrojenci na východě Ukrajiny nejmodernější ruské zbraně.

Dále ruský prezident řekl, že by se ukrajinští představitelé měli zaměřit na vytvoření nové ústavy zahrnující všechny politické síly v zemi a vytvořit federativní stát s neutrálním statusem.

Bílý dům sdělil, že americký prezident Barack Obama hovořil s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

Obama údajně prezidentu Hollandovi vzkázal, že Rusko bude čelit dodatečným nákladům, pokud bude pokračovat v destabilizaci na Ukrajině. O obsahu rozhovoru s ruským protějškem Bílý dům zatím mlčí.

Web Atlantic Council informoval, že Finský premiér Jyrki Katainen vyjádřil názor, že Finsko by mělo být součástí Severoatlantické aliance. Řekl ale, že bohužel je s tímto názorem ve vládě takřka osamocen. Ve Finsku žije ruská menšina a Katainen připomněl, že Rusko je odhodláno "bránit své občany v zahraničí".