Ukrajina stíhá 53 lidí za separatismus. Sestavuje také seznam nežádoucích Rusů

Ukrajinská generální prokuratura vyšetřuje 145 případů pro podezření ze separatismu a velezrady. Podle generálního prokurátora Oleha Machnyckyje je stíháno 53 osob. Žádná jména ale neuvedl.

Ukrajinská justice je přesvědčena, že spolu s pokusy o rozdělení státu je hlavní vnitropolitickou hrozbou korupce. Soudy budou stíhat také bývalé vedoucí představitele státních institucí, kteří zemi přivedli na pokraj finanční katastrofy. Orgány usilují o zablokování jejich kont v zahraničí a návrat ukradených prostředků do vlasti.

Ukrajinská justice ve spolupráci s kontrarozvědkou SBU vypracovala seznam zhruba stovky ruských občanů, kteří jsou na Ukrajině nežádoucí. Zákaz vstupu do země se týká například šéfa ruských nacionalistů Vladimira Žirinovského nebo kremelského poradce Sergeje Glazjeva.

SBU údajně nevyloučila ani to, že se na sankční seznam dostane i jméno ruského prezidenta Vladimira Putina. Je to prý ale zatím předčasné. 

Jaceňuk slíbil regionům větší pravomoci

Navzdory ultimátu ukrajinské vlády, které vyprší v pátek, proruští vzbouřenci v Luhansku na východě země nadále okupují objekt tajné služby. Ulice vedoucí do středu města policie blokuje s pomocí zátarasů, policejní hlídky ale ve městě vidět nejsou. V Doněcku radikální skupiny ohlásily vytváření "lidové armády".

Jednání ukrajinských úřadů s proruskými vzbouřenci zatím žádné výsledky nepřineslo. Bojovné promoskevské skupiny si podle ukrajinského ministerstva vnitra kladou nepřijatelné požadavky.

Na horký východ země se vůbec poprvé od propuknutí separatistických nepokojů v pátek vydal ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Navštívil Dněpropetrovsk a také neklidný Doněck. Jaceňuk se setkal s představiteli místních správních úřadů a policie.

Jaceňuk v pátek slíbil, že Kyjev poskytne ukrajinským regionům větší pravomoci a také zákon o místních referendech, aby lidé mohli rozhodovat o důležitých věcech sami. V Doněcku také podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že je nutné provést hluboké ústavní reformy. 

"Lidem dnes musíme říct: ano, je to obtížné, ale zítra vám budeme moci nabídnout práci, růst platů, přilákat investory," řekl premiér při setkání s doněckými představiteli. Podle něj má vláda recept, jak udržet jednotnou Ukrajinu a jak zajistit lidem spokojený život.

Moskva chce, aby se Ukrajina změnila ve federální stát, což ale Kyjev odmítá.

Politiky z Kyjeva nemají v těchto dnech na východě Ukrajiny rádi. Ve středu dav v Luhansku napadl prezidentského kandidáta Michaila Dobkina, který chtěl uklidnit místní vzbouřené radikály. O den později dopadla v Oděse syrová vejce na bývalého ministra Serhije Tihipka. Jeho bývalého kolegu ze Strany regionů Oleha Carova demonstranti zablokovali v hotelu.

Putin hrozí plynovou blokádou

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v dopisu evropským státníkům pohrozil, že zastaví dodávky zemního plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev včas neuhradí své závazky. V dopisu, mezi jehož adresáty byl i český prezident Miloš Zeman, Putin upozornil, že Ukrajina by mohla plynovou krizi řešit odčerpáním suroviny určené Evropě.

Putin v dopisu informoval vybrané evropské představitele o "kritické situaci" způsobené ukrajinským dluhem za plyn a o možném dopadu dluhu na dodávky této strategické suroviny do Evropy. Situace podle Kremlu žádá rychlé řešení, nejlépe cestou konzultací ministrů hospodářství, financí a energetiky. Washington v reakci odsoudil pokusy Moskvy využít plyn k nátlaku na Ukrajinu.

Putin v pátek označil ukrajinský dluh za absolutně nepřijatelný. Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera není důvod panikařit, dodávky elektřiny podle něj ohroženy nejsou. Brusel prý Kyjevu se zvládnutím pohledávek pomůže.  Kyjev by mohl plyn hradit z balíku finanční pomoci, na kterém se dohodl s Mezinárodním měnovým fondem, EU a Světovou bankou.

NATO: U ukrajinských hranic je 40 tisíc ruských vojáků

Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová na základě telefonického rozhovoru také znovu vyzvali Rusko ke stažení ruských jednotek od rusko-ukrajinské hranice.

USA také v pátek rozšířily seznam ruských činitelů, proti nimž uplatňují sankce za anexi Krymu. Podle agentury Reuters se na něm objevila jména sedmi pracovníků krymské ropné a plynárenské společnosti Černomorněftěgaz. Americké firmy s nimi nesmějí obchodovat, jejich účty v USA budou zmrazeny a nebou moci cestovat do země. 

Severoatlantická aliance ve čtvrtek zveřejnila satelitní snímky rusko-ukrajinského pohraničí, na nichž jsou patrné ruské jednotky posílené tanky, obrněnými transportéry, dělostřelectvem a letectvem. Podle NATO jde o armádní sbor 40 000 mužů plně připravených k boji. Ruské ministerstvo obrany ale tvrdí, že jde o staré záběry ze srpna loňského roku.

Podle Obamy má Západ v případě další eskalace odpovědět dalšími sankcemi. "Prezident zdůraznil, že Spojené státy, Evropská unie a další globální partneři musí být připraveni čelit další ruské eskalaci dalšími sankcemi," uvedl Bílý dům v rozhovoru.

Rusko v pátek oznámilo, že nevydá Kyjevu bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Prostřednictvím šéfa diplomacie Sergeje Lavrova také potvrdilo, že je příští týden připraveno vést čtyřstranná jednání o ukrajinské budoucnosti. Jejich součástí bude podle něj také téma ruských dodávek plynu Ukrajině.

Do Kyjeva zamířil Hudeček

Na Ukrajinu odcestoval pražský primátor Tomáš Hudeček. Ten na Kyjevském bezpečnostním fóru srovnával situaci na Ukrajině s rokem 1989. "Snad mi odpustíte mou upřímnost, že vaše startovací pozice je výrazně horší, než byla ta naše. Komunisté na Ukrajině nevládli čtyřicet let jako u nás, ale sedmdesát. Žádná osobnost typu Václava Havla, která by alespoň po určitou dobu mohla být tmelem a symbolem, k dispozici není," řekl.