NATO ukázalo satelitní snímky ruské armády u hranic s Ukrajinou. Moskva to popírá

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák zahájí dvoudenní návštěvu Ukrajiny, během níž bude s ukrajinskými politiky mimo jiné jednat o zpětných dodávkách zemního plynu na Ukrajinu.

Prahu navštíví generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. I o Ukrajině bude jednat s premiérem Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem. 

Parlamentní shromáždění Rady Evropy by kvůli ruské anexi Krymu mohlo rozhodnout o pozastavení hlasovacích práv Ruska v organizaci.

O ukrajinské krizi budou ve Washingtonu jednat ministři financí G7.

Dvoudenní návštěvu ukrajinské metropole zahajuje pražský primátor Tomáš Hudeček.

Sídlo ukrajinských komunistů v Kyjevě v noci na čtvrtek zachvátil požár, plameny nicméně nezpůsobily rozsáhlé škody. Hasiči se podle agentury Interfax domnívají, že oheň byl dílem žháře, napsala agentura Interfax.

"Pravděpodobně to bylo žhářství. Na třech místech najednou hořet nezačne," citoval Interfax jednoho ze zasahujících hasičů. Nejvážněji plameny poškodily přízemí, kde bylo zasaženo asi sto metrů čtverečních, škody jsou ale i v prvním a druhém patře.

Komunistická strana Ukrajiny má ve 450členné Nejvyšší radě, která je jednokomorovým zákonodárným sborem, 32 poslanců. Během protestů proti nyní již sesazenému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi čelili komunisté tvrdé opoziční kritice, neboť označili demonstranty za rozvraceče státu, kteří chtějí svrhnout zvolenou vládu a nahradit ji protiruským režimem.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov ve čtvrtek nabídl demonstrantům na separatistickém ruskojazyčném východě Ukrajiny amnestii výměnou za složení zbraní a vyklizení obsazených budov. Informovala o tom agentura Reuters.

Separatisté usilují o federalizaci země, v některých východních oblastech chystají i referenda o možném odtržení od Ukrajiny a připojení k Ruské federaci.

"Pokud složí zbraně a opustí správní budovy, nebude nutné zákon o amnestii schvalovat. Zaručujeme jim, že nebude zahájeno žádné stíhání," prohlásil na čtvrtečním plenárním zasedání parlamentu Turčynov, který zároveň stojí v čele Nejvyšší rady. Dodal, že je také připraven vydat příslušný prezidentský dekret.

Severoatlantická aliance využívá krizi na Ukrajině k tomu, aby ospravedlnila svou existenci a aby členství v tomto obranném bloku v 21. století zatraktivnila.

Ve čtvrtek to podle agentury Reuters ve svém prohlášení uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko tradičně alianci kritizuje a její rozšiřování k ruským hranicím odmítá.

"Neustálá obvinění, která proti nám vznáší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, nás utvrzují v tom, že aliance využívá ukrajinskou krizi k tomu, aby se šikovala proti smyšlenému vnějšímu ohrožení členů NATO a aby zvýšila poptávku po paktu," uvedlo ministerstvo zahraničí.

Severoatlantická aliance (NATO) by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neměla vysílat své vojáky na Ukrajinu. A to ani v případě, že Rusko bude pokračovat v agresi, řekl v rozhovoru pro ČTK.

NATO má podle něj vojensky reagovat pouze při napadení některého ze členských států. Vstup aliančních vojáků na Ukrajinu v případě širších vojenských operací Ruska mimo území Krymu navrhuje prezident Miloš Zeman.

"Já si nemyslím, že by NATO mělo vysílat své jednotky na Ukrajinu. NATO by mělo vojensky reagovat pouze v situaci, že by byl napaden některý ze členských států NATO, popřípadě na základě rozhodnutí bezpečnostní rady Organizace spojených národů," uvedl Sobotka.

"Já pevně věřím, že nebude pokračovat agrese na dalších územích Ukrajiny, že se ukrajinské vládě podaří udržet územní celistvost země," řekl také s tím, že případný ozbrojený střet mezi Ruskem a Ukrajinou nemůže řešit NATO.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přiváží zprávu, která nebývale kriticky hodnotí schopnosti Česka přispívat ke společné bezpečnosti.

"Jestli se situace nezmění, Česká republika bude mít vážné problémy poskytnout svůj přiměřený příspěvek do aliančních operací," uvádí dokument NATO, který mají Hospodářské noviny k dispozici.

Ačkoli je analýza psaná diplomatickým žargonem, ministerstvo obrany ji čte jednoznačně. "Víme, že je to nejhorší hodnocení za posledních minimálně pět let," připouští státní tajemník ministerstva Daniel Koštoval.

Dokument znamená určitý předěl ve vnímání země očima spojenců. Zvláště domácí politici až dosud tvrdili, že Česku se dostává zpravidla jen pochvalných slov.

Celý text si přečtěte ZDE.

Syn bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče Oleksandr a podnikatel Sergej Kurčenko podali námitku proti zařazení na sankční seznam EU.

Stížností se bude podle serveru EUobserver zabývat Pracovní skupina pro východní Evropu a Střední Asii (COEST) Rady EU. Pravděpodobně se však Janukovyč a Kurčenko budou muset obrátit na Soudní dvůr v Lucemburku.

Stejnou stížnost už podal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov a jeho syn Oleksij. 

Mezinárodní konference o řešení ukrajinské krize se za účasti zástupců Evropské unie, Spojených států, Ruska a Ukrajiny uskuteční příští čtvrtek v Ženevě. Ve čtvrtek to s odvoláním na unijní diplomatické zdroje napsala agentura Reuters.

Dosud se vědělo, že setkání se uskuteční někdy v nadcházejícím týdnu v některém z evropských měst, ne však v Bruselu.

Na konferenci se počátkem týdne dohodli ministři zahraničí zmíněných zemí. Podle dosavadního názoru USA by měl Ukrajinu zastupovat představitel nové kyjevské vlády. Rusko navíc žádá, aby na konferenci byli zastoupeni i delegáti východoukrajinských oblastí se silnou ruskou menšinou.

Slovenská vláda požaduje od Evropské unie záruky, že po případném zahájení zpětných dodávek zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu dostane Bratislava za plyn zaplaceno.

Prohlásil to ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico. Slovensko je klíčovou zemí k zajištění plynu pro Ukrajinu; dodávky plynu přes slovenské území by snížily energetickou závislost Kyjeva na Rusku.

"Je zjevné, že Ukrajina není schopna platit účty. Pokud bychom chtěli - a my chceme - pomoci Ukrajině, chceme mít záruky. Pravděpodobně to může udělat jen třetí strana, v tomto případě Evropská unie a Evropská komise, že nám někdo všechny náklady zaplatí," řekl Fico před novináři.

Slovenský premiér rovněž navrhl, aby se do jednání o spuštění zpětného toku plynu ze Slovenska na Ukrajinu zapojili také představitelé EU a Ruska. "My jsme připraveni Ukrajině pomoci. Ale technické řešení, které pro tento účel hledáme, musí být takové, aby neznamenalo porušení základního kontraktu (slovenských plynáren) s Gazpromem," prohlásil Fico.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve čtvrtek v reakci na ruský zábor jihoukrajinského poloostrova Krym zbavilo Moskvu do konce roku hlasovacích práv. Podle portálu The Voice of Russia návrh podpořilo 92 hlasů, proti jich bylo 74 a 19 se hlasování zdrželo.

Ruská delegace se v reakci na sankce podle agentury RIA Novosti rozhodla, že se nebude diskuzí na shromáždění zúčastňovat.

Již ve středu Parlamentní shromáždění Rady Evropy důrazně odsoudilo ruskou anexi Krymu. V dokumentu, který vyvolal ostré protesty ruské parlamentní delegace, se praví, že "ani jediný argument, k němuž se Rusko uchyluje ve snaze ospravedlnit své akce, neodpovídá skutečnosti". Podle francouzských médií obsahuje text rezoluce možná nejostřejší formulace, které tento orgán Rady Evropy kdy schválil.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek přijal zákon o státních zakázkách, který má zajistit transparentnost tendrů a zabránit korupčním praktikám. Informovala o tom agentura Reuters.

Zmíněná právní norma souvisí s půjčkou ve výši 14 až 18 miliard USD (277 až 356 miliard Kč) od Mezinárodního měnového fondu (MMF), na které se Kyjev v březnu dohodl.

Předseda ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk poslancům při předkládání návrhu zákona řekl, že ročně Ukrajina vydává za státní zakázky 300 miliard hřiven (takřka 500 miliard korun). Upozornil, že kvůli korupci zmizí v cizích kapsách podle odhadů až 40 procent peněz vyčleněných na státní nákupy.

Na konci března parlament na druhý pokus schválil protikrizový zákon, který počítá s úspornými opatřeními. Ty požaduje MMF v rámci zmíněné dohody o půjčce. Jaceňuk při schvalování tohoto zákona upozornil, že Ukrajina se ocitla na pokraji ekonomického a finančního kolapsu. Pokud by nepřijala doporučení MMF, mohla by ekonomika letos klesnout až o deset procent.

Ruský prezident Vladimir Putin informoval vybrané evropské představitele o "kritické situaci" způsobené ukrajinským dluhem za plyn a z možného dopadu dluhu na dodávky této strategické suroviny do Evropy.

Podle agentury Reuters to ve čtvrtek prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že šéf Kremlu v dopise unijním lídrům žádá rychlé řešení.

Putin vyjádřil "velmi vážné obavy ze situace týkající se ukrajinského dluhu za plyn a ... z dodávek plynu do Evropy," řekl Peskov.

Podle Peskova Putinův dopis obsahuje návrh na "okamžité kroky," protože situace vyžaduje naléhavé řešení. Podle agentury RIA Novosti Putin dopis adresoval řadě státníků východní a západní Evropy, kopie byla odeslána do centrály Evropské unie v Bruselu. Podstatu ruských návrhů na řešení ukrajinského dluhu podle mluvčího Peskova Kreml zatím zveřejnit nechce.

Gazprom v tomto týdnu uvedl, že dluh Ukrajiny za dodávky plynu se vyšplhal na 2,2 miliardy dolarů (43,8 miliardy Kč). Ruská monopolní firma zvýšila ceny plynu pro Ukrajinu o 81 procent na 485,50 dolaru (9700 Kč) za 1000 metrů krychlových z předchozích 268,5 dolaru. Pro srovnání, evropští zákazníci Gazpromu platí za ruský plyn v průměru 370 až 380 dolarů za 1000 metrů krychlových.

• Ruský prezident Vladimir Putin informoval vybrané evropské představitele o "kritické situaci" způsobené ukrajinským dluhem za plyn a o možném dopadu dluhu na dodávky této strategické suroviny do Evropy.

• Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen při návštěvě ČR vyzval Rusko, aby stáhlo vojska od ukrajinských hranic a co nejdříve zahájilo dialog s Ukrajinou. Podle něj je nyní v oblasti přibližně 40 tisíc ruských vojáků. "To není školení, oni jsou tam připraveni k boji," řekl.

• Parlamentní shromáždění Rady Evropy dočasně odebralo Rusku hlasovací práva.

• Slovenská vláda požaduje od Evropské unie záruky, že po případném zahájení zpětných dodávek zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu dostane Bratislava za plyn zaplaceno.

• Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov nabídl demonstrantům na separatistickém ruskojazyčném východě Ukrajiny amnestii výměnou za složení zbraní a vyklizení obsazených budov.

Navzdory ultimátu ukrajinské vlády dnes proruští vzbouřenci v Luhansku na východě země nadále okupují objekt tajné služby. Ulice vedoucí do středu města policie blokuje s pomocí zátarasů, policejní hlídky ale ve městě vidět nejsou. U stanového tábora, který ve středu na hlavním náměstí vybudovali povstalci, zato vyrostly symbolické šibenice.

Jednání ukrajinských úřadů s proruskými vzbouřenci zatím žádné výsledky nepřineslo. Podle dnešní informace ministerstva vnitra si bojovné promoskevské skupiny kladou nepřijatelné požadavky.

Vyjednává se i v Doněcku, kde radikálové minulý víkend obsadili několik administrativních budov.

Zvýšené napětí policie zaznamenala v jihoukrajinské Oděse, jejímž centrem dnes pod ruskými a sovětskými vlajkami prošel několikatisícový průvod. V jeho čele jeli na koních muži v historických uniformách Rudé armády, dav skandoval "Referendum" a "Do Ruska".

"Polsko nebude bezpečné a svobodné bez svobodné Ukrajiny. Politici, hlavně Američané, se nepoučili ze svých chyb a dělají další. První omyl stál Polsko 50 let komunismu. Nyní západní Evropa a USA dělají podobnou chybu s Ukrajinou. Pokud by byl v Polsku instalován raketový obranný systém, situace by byla úplně odlišná," řekl v rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita někdejší polský prezident a držitel Nobelovy ceny míru Lech Wałęsa.

"Nemůžeme souhlasit s novou železnou oponou, neměli bychom odevzdat Ukrajinu Putinovi, nebo ji nechat rozdělit. Ale neměli bychom vyvolat válku. Západní země by měly společně čelit Putinovi. Evropa musí být lépe organizovaná a solidární. Nemůžeme spoléhat na USA, jinak budeme nadále prohrávat," myslí si Wałęsa.

"Očekávám, že svět na Putinovy činy (kvůli anexi krymu, pozn. red.) odpoví jako muž. Zatím všichni jen krouží a vyjednávají," řekl dál Wałęsa.

Podle Wałęsy by bylo nejlepší, kdyby se plidé jako Vladimir Putin podařilo přivést před soud. "Lidé jako Putin by měli být přivedeni do Haagu nebo jinému mezinárodnímu soudu. Nikdo nemůže prostě porušovat zákony, dohody a ohrožovat jiné národy," řekl.

Bývalý polský prezident se na příklad také vyjádřil, že na Ukrajině není žádný vedoucí lídr a že by Julije Tymošenková neměla kandidovat do čela země.

Pražský primátor Tomáš Hudeček dnes přijel na návštěvu Kyjeva. V ukrajinské metropoli se v pátek dopoledne setká se zástupci místního magistrátu, který Prahu požádal o předání zkušeností s vedením města. V pátek odpoledne pak na pozvání ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka promluví na bezpečnostní konferenci, jež se bude zabývat současným vývojem na Ukrajině i možnými výhledy do budoucnosti.

Cílem cesty je rovněž navázat dlouhodobější spolupráci mezi zástupci obou metropolí. Hudeček chce kyjevskému primátorovi Volodymyru Bondarenkovi, který nastoupil do funkce letos v březnu, předat mimo jiné praktické rady týkající se rozvoje města či zavádění protikorupčních mechanismů na městské úrovni. V blízké budoucnosti by pak měla následovat podobná návštěva ukrajinských představitelů v Praze.

Z podzemních zásobníků zemního plynu na Ukrajině se většina zemního plynu dovezeného z Ruska ztratila. Prohlásil to dnes z tribuny ukrajinského parlamentu předseda vlády Arsenij Jaceňuk. "Já jsem ten plyn neukradl," ujistil poslance premiér.

Podle Jaceňuka má být v zásobnících podle výkazů uloženo 20 miliard krychlových metrů plynu, skutečnost je ale podstatně jiná. "Naftogaz Ukrajiny má v zásobnících jen 7,2 miliardy krychlových metrů," oznámil předseda vlády. Kam se plyn poděl, premiér neví.

Holding Naftogaz je na Ukrajině monopolním dovozcem plynu, ale i správcem plynovodů a podzemních zásobníků. Jejich naplněnost je významná nejen pro potřeby Ukrajiny, ale i pro dodávky zemního plynu do Evropy v zimním období.

Šéf Naftogazu Jurij Prodan novinářům řekl, že firma zatím zásobníky neplní, protože nesouhlasí s prudkým zvýšením ceny za plyn.

Dav prozápadních demonstrantů se dnes v jihoukrajinské Oděse strefoval syrovými vejci do prezidentského kandidáta Serhije Tihipka, který chtěl ve městě uspořádat předvolební tiskovou konferenci. Plánované setkání s novináři ale demonstranti umlčeli skandováním "Putinova běhna". Jiného prezidentského kandidáta dnes v Oděse rozhořčení demonstranti zablokovali v hotelu a nechtějí ho pustit ven.

O bouřlivém zahájení kampaně k prezidentským volbám, naplánovaným na 25. května, může hovořit i oficiální kandidát Strany regionů Michail Dobkin, kterého ve středu večer vypískali a nakonec i fyzicky napadli proruští demonstranti v Luhansku. Dobkin přijel do východoukrajinského města urovnat krizi vyvolanou okupací místní kanceláře tajné služby. Za výzvy ke klidu a pořádku si podle očitých svědků vysloužil kopance a facky.

Severoatlantická aliance dnes v belgickém Monsu zveřejnila satelitní snímky rusko-ukrajinského pohraničí, na nichž jsou patrné ruské jednotky posílené tanky, obrněnými transporty, dělostřelectvem a letectvem. Podle NATO jde o armádní sbor 40.000 mužů plně připravených v boji. Ruské ministerstvo obrany ale tvrdí, že jde o staré záběry ze srpna loňského roku.

Podle NATO byly komerční snímky pořízeny mezi 22. březnem a 2. dubnem. Velení aliance uvedlo, že stav ruských jednotek a výzbroje se od té doby příliš nezměnil.

Rusko ale autentickou hodnotu snímků zpochybnilo. Agentura RIA Novosti s odvoláním na armádní zdroje napsala, že snímky byly ve skutečnosti pořízeny někdy v srpnu 2013. Podle důstojníků ruského generálního štábu obrázky zachycují vojska ruského jižního vojenského okruhu, která se loni v létě podílela na manévrech při ukrajinských hranicích.

Podle NATO jde o snímky letiště ve městě Primorsko-Achtarsk na ruském břehu Azovského moře, které leží asi sto kilometrů od ukrajinské hranice. Obrázky prý zachycují dislokaci ruské brigády v běloruském pohraničním městě Jelsk a další jednotky soustředěné například u ruských měst Kuzminki, Novočerkassk a Belgorod.

Prezident Ruska Vladimir Putin podle agentury ITAR-TASS řekl, že se rozhodl připojit Krym k Rusku na základě výsledků tajných sociologických průzkumů.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder při dnešní návštěvě Bělehradu v sobě nezapřel přítele ruského prezidenta Vladimira Putina. V souvislosti s krizí kolem Ukrajiny připomněl nálety Severoatlantické aliance na srbsko-černohorskou Jugoslávii v roce 1999.

"Poslali jsme naše letadla na Srbsko a společně s NATO shazovali bomby na svrchovaný stát bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Proto jsem opatrný, pokud je řeč o ukazování prstem na kohokoli," citovala Schröderovo vyjádření po schůzce se srbským vicepremiérem Aleksandarem Vučičem, který bude po nedávných volbách zřejmě příštím předsedou vlády.

Schröder připomněl nálety NATO, které před 15 lety trvaly dva a půl měsíce a nakonec přiměly srbské ozbrojené síly ke stažení z Kosova. Bělehrad tehdy do jihosrbské provincie vyslal policejní a armádní jednotky k potlačení separatistické vzpoury tamních Albánců. Operace se ale změnila v krvavé tažení, které si podle údajů serveru BalkanInsight vyžádalo životy kolem 7000 kosovských Albánců a 800.000 přimělo k útěku.

V Doněcku se dnes tvrdé jádro proruských organizací rozhodlo vytvořit vlastní "lidovou armádu". Ruským novinářům to řekl Denis Pušilin, jeden z vůdců takzvané Doněcké lidové republiky vyhlášené v pondělí. Vrchním velitelem armády byl prý jmenován muž jménem Igor Kakidzjanov. Armáda je podle Pušilina nutná "k ochraně územní celistvosti Doněcké republiky".

Ve zprávě ruské agentury ITAR-TASS není zmínka o výzbroji, kterou by snad měla být armáda vyzbrojena. Z Doněcka zatím nepřišly zprávy o tom, že by se povstalcům okupujícím administrativní budovy podařilo získat zbraně.

České odběratele by případný výpadek dodávek ruského plynu bezprostředně neohrozil. V současné době je v zásobnících více než miliarda metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá celé spotřebě plynu v tuzemsku v jarních měsících. ČTK to sdělili zástupci Českého plynárenského svazu. Na Česko by mohlo dopadnout případné omezení ruských dodávek plynu na Ukrajinu, kterým dnes v dopise zaslaném osmnácti evropským státníkům pohrozil ruský prezident Vladimir Putin.