Obama se setkal s Putinem. Na zásahu v Sýrii se neshodli, o Snowdenovi nemluvili

Ruský prezident Vladimir Putin se na okraj petrohradského summitu G20 setkal se svým americkým protějškem Barackem Obamou a zhruba 20 minut spolu hovořili. Jejich pohled na řešení syrské krize se ale nijak nesblížil. Novinářům to nejprve řekl Putinův poradce a vzápětí i sám prezident.

Schůzku posléze potvrdil i Bílý dům, podle něhož se Obama setkal s hostitelem "soukromě".

Schůzka s Obamou trvala podle Putina asi 20-30 minut a dialog byl konstruktivní. "Ale zůstali jsme každý u svého názoru (na řešení syrské krize)," řekl ruský prezident. Nicméně dialog funguje a každý vyslechl argumenty druhé strany, i když s nimi nesouhlasil.

Zatímco Washington hodlá zasadit vojenský úder, aby režim syrského prezidenta Bašára Asada potrestal za údajné použití chemických zbraní proti vlastnímu obyvatelstvu, Moskva Američany varovala před "agresí" vůči Sýrii.

Putin dnes zopakoval, že použití síly je přípustné pouze se souhlasem Rady bezpečnosti OSN, anebo v případě vlastní obrany. "Ale Sýrie na USA neútočí," ironicky podotkl.

Varoval také, že úder proti Sýrii by mohl destabilizovat situaci v celém regionu Blízkého východu a nepříznivě ovlivnit i situaci ve světové ekonomice.

"Vše, co se děje na Blízkém východě, se odráží ve světové ekonomice. Je to region se surovinami. Jakmile se tu něco děje, rostou ceny ropy. Destabilizovat situaci v této době by bylo kontraproduktivní," řekl.

Generální tajemník OSN je proti

Ruský prezident rovněž upozornil, že proti zásahu v Sýrii se na summitu vyslovilo nejen Rusko a Čína, ale například i Indie, Indonésie coby největší muslimská země na světě, Argentina, Brazílie či Jižní Afrika, jakož i generální tajemník OSN.

Zapomenout nelze ani na protiválečné poselství papeže Františka. A proti válce je i většina obyvatel zemí, které se pro vojenský zásah vyslovují.

Údajné použití chemických zbraní syrským režimem Putin opět odmítl jako "provokaci povstalců", kteří si přejí vyvolat zahraniční intervenci.

Důsledkem úderu podle Putina také bude pocit bezbrannosti malých zemí oproti síle velmoci. "Zkuste pak přesvědčit Severokorejce, ať se vzdají jaderného programu," poznamenal.

Putin sice již dříve ujistil, že se Moskva nehodlá do konfliktu v Sýrii zaplést, nicméně na dotaz, zda Rusko v případě protisyrské intervence pomůže Damašku, odvětil, že tak již činí - dodávkami zbraní, hospodářskou spoluprací a zvýšit se má i humanitární pomoc určená syrskému obyvatelstvu.

Barack Obama ale na zásahu v Sýrii trvá. V úterý vystoupí v televizi a bude přesvědčovat Američany, aby vojenský zásah podpořili. Odmítá ale spekulovat o tom, co udělá, pokud americký Kongres intervenci odmítne.

Obama je přesvědčený o tom, že na užití chemických zbraní je potřeba reagovat. Jinak si podle něj budou teroristické skupiny a totalitní režimy myslet, že mohou tyto prostředky beztrestně používat.

Krátce po Obamově tiskové konferenci ale Spojené státy vydaly prohlášení 11 zemí skupiny G20, které obviňují z chemického útoku 21. srpna na předměstí Damašku režim Bašára Asada a žádají důraznou reakci.

I když prohlášení nevyzývá výslovně k vojenské akci, potvrzuje, že Američanům se alespoň částečně podařilo získat další spojence. Kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Asábie, Španělsko, Turecko a Británie.

Při schůzce Obamy a Putinem se nehovořilo o americkém uprchlíkovi Edwardu Snowdenovi, kterému Rusové udělili azyl, přestože jej americké úřady chtějí stíhat za prozrazení informací z prostředí amerických tajných služeb.

"Na našem území se (Snowden) nedopustil žádného trestného činu," poznamenal Putin a zdůraznil, že případné vydávání stíhaných občanů by se mohlo odehrávat "jedině na základě vzájemnosti". Ale Američané prý dříve odmítali ruské návrhy v tomto směru.

Právě kvůli Snowdenově aféře Obama zrušil cestu do Moskvy na bilaterální schůzku s Putinem, která se měla konat ještě před petrohradských summitem.