Nový důkaz proti Asadovi. Satelitní snímky potvrzují vinu syrské vlády, tvrdí Francie

Síly věrné syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi podnikly "sofistikovaný, masivní a koordinovaný chemický útok", k němuž by povstalci nikdy neměli dostatek prostředků. Tvrdí to devítistránkový dokument francouzských tajných služeb, který má dokazovat vinu Asadova režimu.

Materiál v pondělí večer zveřejnila francouzská vláda, jeho součástí jsou údajně i satelitními snímky, ze kterých vyplývá, že nedávný chemický útok byl veden z oblastí kontrolovaných syrskou armádou v oblasti Damašku a že byl namířený do míst kontrolovaných povstalci.

"Na rozdíl od předchozích útoků, při nichž bylo použito malé množství chemických látek a jejichž cílem bylo terorizovat obyvatelstvo, pak tento útok byl taktický a zaměřený na znovuzískání území," uvedl zdroj podle Reuters. Útok tak prý představuje významnou hrozbu pro globální, a tedy i francouzskou národní bezpečnost.

Blízovýchodní politika USA: pragmatismus jich a spojenců, idealismus a naivita, říká analytik Čejka - čtěte ZDE

Obama: Jsem pro útok na Sýrii. Americký prezident ale požaduje souhlas Kongresu - čtěte ZDE

Dokument má dokazovat i to, že Asadovy síly po chemickém úderu zasaženou zónu bombardovaly, aby zahladily stopy.

Agenti: Mrtvých je pětkrát méně, než tvrdí USA

Podle odhadů francouzských tajných služeb, opírajících se hlavně o videozáznamy ze zasažených míst, si útok vyžádal nejméně 281 mrtvých. To je podstatně méně, než minulý týden tvrdily USA. Podle Američanů je obětí kolem 1430. Podle americké zprávy bylo také po útoku v damašských nemocnicích přijato přes 3000 lidí s dýchacími problémy, křečemi, kašlem, zrychlenou činností srdce a s pěnou vycházející z úst.

Bašár Asad v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro označil za nelogické, aby se útoku dopustili jeho vojáci. Prezident zároveň varoval Francii před tím, aby se zapojila do případného útoku proti Sýrii. Mělo by to podle něj dopady na francouzské zájmy.

S francouzským vládním dokumentem měl večer seznámit vedoucí činitele parlamentu v Paříži premiér Jean-Marc Ayrault. Podle něj teď Francie hodlá vytvořit koalici zemí, které podpoří vojenskou akci proti syrské vládě.

"Francie je odhodlána potrestat použití chemických zbraní (syrským) režimem a kohokoli od toho odradit mocnou reakcí," dodal Ayrault. "Cílem není ani svrhnout režim, ani osvobodit zemi. V Sýrii je možné jen politické řešení," prohlásil francouzský premiér.

U syrských břehů přibývají válečné lodě

Sýrii už v sobotu brzy ráno opustili inspektoři OSN, kteří útok chemickými zbraněmi vyšetřovali, a v bezpečí odjeli do Libanonu. Zhruba další dva týdny teď budou analyzovat odebrané vzorky, než zveřejní závěrečnou zprávu.

K syrským břehům se v pondělí začalo přesouvat další plavidlo amerického námořnictva – letadlová loď USS Nimitz, která posledních několik měsíců operovala v Arabském moři. Loď s jaderným pohonem doprovází čtyři torpédoborce a jeden křižník. Do regionu už byla vyslána také obojživelná loď USS San Antonio, která převáží několik bojových vrtulníků a asi 300 příslušníků námořní pěchoty, napsala agentura Reuters.

V oblasti je také nejméně pět lodí ruského námořnictva. Posledním vyslaným plavidlem se v neděli večer stala průzkumná loď Priazovje, která byla poslána na východ Středozemního moře ze sevastopolského přístavu a má shromažďovat informace o situaci kolem Sýrie.

Syrská armáda je trvale ve stavu vysoké bojové pohotovosti. "Americká agrese proti Sýrii, pokud k ní dojde, je faktickou podporou terorismu. Armáda zůstane v pohotovosti do doby, než se jí podaří terorismus zcela vymýtit," uvedl v pondělí vysoce postavený činitel syrských bezpečnostních složek.

Damašek žádá o pomoc OSN

Syrská vláda navíc v pondělí dopisem požádala OSN, aby zabránila "jakékoli agresi" proti Damašku a aby se zasadila o politické řešení syrské krize.

Zájem stát se prostředníkem při urovnávání syrské krize oznámil Írán. O nabídce v neděli večer telefonicky jednal íránský ministr zahraničí Muhammad Džavád Zaríf s šéfem OSN Pan Ki-munem. Vojenská akce by podle íránského ministra uvrhla světové společenství do situace, kterou by bylo obtížné udržet pod kontrolou. "Pro Blízký východ by to mělo nedozírné následky," varoval Džavád Zaríf.

Generální tajemník OSN v pondělí prohlásil, že aliance má v současnosti dva hlavní úkoly spojené se syrskou krizí – ochranu hranic Turecka a vytvoření prostoru pro konzultace mezi spojenci. "Aniž bych zacházel do detailů, mohu vám říct, že jsem osobně přesvědčen nejen o tom, že se chemický útok stal – strašné obrázky ze Sýrie viděli všichni. Ale jsem také přesvědčený, že je odpovědný syrský režim," prohlásil uvedl Anders Fogh Rasmussen.

Rusko odmítlo důkazy o chemickém útoku

Naopak Moskva zatím veškeré důkazy odmítá. "Ukázali nám jakési dokumenty, které neobsahovaly nic konkrétního – žádné geografické koordinátory, žádná jména, žádné důkazy o tom, že vzorky odebrali profesionálové," řekl šéf tamní diplomacie Sergej Lavrov v přednášce na Moskevském státním ústavu mezinárodních vztahů (MGIMO).

Americké dokumenty podle ruského ministra "neobsahovaly vůbec žádný komentář k faktu, že experti vážně zpochybňují videozáznamy putující po internetu".

Barack Obama o víkendu oznámil, že požádá Kongres o souhlas s provedením úderu na Asadův režim. Nyní se Obamova administrativa snaží najít pro zásah podporu mezi Američany a jejich kongresmany i senátory.

Horní komora ruského parlamentu vyšle do Washingtonu skupinku, která se má pokusit přesvědčit členy amerického Kongresu k opačnému postoji. Vladimir Putin iniciativu ruských poslanců označil za "aktuální a správnou".

Zamítavý postoj k jednostranné vojenské akci v Sýrii kromě Ruska zaujala i Severní Korea a Čína.

Obama sonduje náladu v Kongresu

Mezitím si americký prezident Barack Obama sjednal na pondělí schůzku s republikánským senátorem Johnem McCainem. Obamův soupeř v prezidentských volbách v roce 2008 je velmi vlivným politikem a na konci května se v Sýrii osobně setkal s představiteli povstalců ze Syrské svobodné armády.

Hlasování o intervenci v Sýrii, které se neuskuteční dříve než příští týden, bude největším zahraničněpolitickým rozhodováním v Kongresu od války v Iráku.