Spojenci Američanů jsou spokojeni. Začne hromadné stahování vojáků z Afghánistánu

Deset tisíc vojáků do konce roku, dalších 23 tisíc do konce září 2012. Plán Baracka Obamy, jak stáhnout vojenské jednotky z Afghánistánu, je riskantnější a smělejší, než analytici očekávali. Přesto ho ve většině přivítali. A stejně tak i spojenci USA, kteří začnou své jednotky také postupně odvolávat.

Německo by mělo začít s omezováním působení ještě letos, Francie hlásí postu v podobném rozsahu jako Američané a Velká Británie doufá v úplný odchod ze země do roku 2015.

Rozmístění americké armády v Iráku i Afghánistánu bylo dlouho sporným bodem. Jak poznamenal zpravodaj stanice BBC, už kvůli financím, které musely být na misi vynaloženy. Administrativu Obamy operace v současnosti stála něco přes dvě miliardy dolarů týdně.

Předseda sboru náčelníků štábů Mike Mullen sice připomněl, že větší počet vojáků v Afghánistánu po delší dobu by pomohl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, prezidenta přesto podpořil. I kvůli tomu, že se tím sníží závislost afghánské vlády na USA.

Američtí spojenci ale prohlášení přivítali s tím, že se k plánu stahování vojáků připojí také. "Vyhlídky na odchod jsou nyní konkrétnější," řekl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, podle něhož se tím Obama "jasně přihlásil" k mezinárodně dohodnuté strategii. Ta chce odpovědnost za bezpečnost postupně předávat do rukou samotných Afghánců.

"Naším cílem je poprvé omezit německý kontingent ke konci letošního roku," uvedl ministr. V současnosti má Německo v Afghánistánu 4900 vojáků soustředících se hlavně na severu.

Přidali se také Francouzi. Barack Obama prý svůj krok ještě před prohlášením konzultoval po telefonu přímo s Nicolasem Sarkozym. Ten americkou strategii podpořil a zdůraznil, že "Francie sdílí se Spojenými státy jejich cíle a rozhodnutí".

V současnosti má Francie v Afghánistánu čtyři tisíce vojáků. Ty prý bude stahovat v objemech a harmonogramu srovnatelném s tím americkým. Vše také konzultovali přímo i s afghánskou stranou.

Tálibán je pod tlakem

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen americké rozhodnutí označil za "přirozený výsledek" nynějšího vývoje a pokroku spojeneckých sil v Afghánistánu. K postupnému stahování podle něj dochází v době, kdy se v Afghánistánu "karta obrací" - Tálibán je pod rostoucím tlakem a afghánské vládní vojsko nabývá na síle.

Že by k roku 2014 afghánské složky převzaly odpovědnost, je tak stále reálné. Stahovat vojáky bude totiž také Británie, která má v zemi umístěných devět tisíc vojáků. Všechny je chce zpátky do vlasti postupně poslat do roku 2015.

"Do roku 2015 nebudou v Afghánistánu bojovat žádní britští vojáci," sdělil britský premiér David Cameron. Ministr zahraničí William Hague zároveň potvrdil, že se Britové zapojili do předběžných rozhovorů s afghánským Tálibánem. "Můžeme oficiálně prohlásit, že ke kontaktům dochází a že Velká Británie se jich účastní a podporuje je," řekl.

Češi v Lógaru

Dalších 11
fotografií

České ministerstvo zahraničí v reakci na Obamův projev uvedlo, že postupné stahování amerických vojáků činnost českého vojenského kontingentu přímo neovlivní. Jednotky i civilní část českého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) ve východoafghánské provincii Lógar mají mandát do konce roku 2012.

Resorty obrany a zahraničí otázky okolo jejich působení po tomto datu už řeší delší dobu. Český PRT tvoří 12 odborníků z ministerstva zahraničí a 293 vojáků. Skupina se podílí na zajišťování bezpečnosti, podpoře zemědělství a rekonstrukci infrastruktury.