Obama začíná stahovat Američany z Afghánistánu. Přidá se Německo i Francie

V živě přenášeném projevu z Bílého domu Obama upozornil, že odchod více než tří desítek tisíc vojáků je "začátkem, nikoliv koncem naší snahy ukončit tuto válku". Stahování amerických jednotek, kterých je nyní v zemi kolem 100 tisíc, je podle amerického prezidenta umožněné tím, že teroristická síť Al-Káida je pod největším tlakem od 11. září 2001, kdy zaútočila na New York a Washington.

Spolu s Pákistánem se podle Obamy Spojeným státům podařilo zlikvidovat více než polovinu vedení teroristické organizace. "A díky našim tajným službám a zvláštním jednotkám jsme zabili Usámu bin Ládina, jediného vůdce, kterého kdy Al-Káida měla," řekl americký prezident, za jehož vlády se počet amerických sil v Afghánistánu ztrojnásobil.

Po stažení první části amerických jednotek by jejich odchod měl pokračovat až do roku 2014, kdy má Afghánistán převzít plnou zodpovědnost za svou bezpečnost. I poté ale může v zemi podle agentury AP zůstat početný kontingent amerických vojáků.

Obamovo rozhodnutí dnes plně podpořil americký ministr obrany Robert Gates. Podle některých demokratických politiků, například bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, by však stahování mělo postupovat rychleji. Naopak část vysoce postavených činitelů Pentagonu je podle agentury Reuters přesvědčena o tom, že by tempo odchodu vojáků mělo být pomalejší.

Obama před svým projevem hovořil s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím i Pákistánu Ásifem Alím Zardárím. Mluvil také s blízkými spojenci - britským premiérem Davidem Cameronem, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Němci a Francouzi jdou ve stopách Američanů

Na Obamův "jízdní řád odchodu vojáků" vzápětí reagoval německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Vyjádřil naději, že se Německo přidá k Američanům. "Vyhlídky na odchod jsou nyní konkrétnější," řekl ministr.

"Naším cílem je poprvé omezit náš vlastní německý kontingent ke konci letošního roku," uvedl. Německo má v Afghánistánu 4900 vojáků operujících zejména na severu země.

Úřad francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho reagoval také a oznámil, že i Francie hodlá své jednotky postupně stahovat, a to v objemech a harmonogramu srovnatelném s postupem USA. Francie má v Afghánistánu 4000 vojáků. Dvaašedesát Francouzů od roku 2001 v zemi zahynulo.

Se spojenci ze Severoatlantické aliance chtějí Spojené státy jednat o dalším vývoji v Afghánistánu také na summitu NATO, který se uskuteční v Chicagu v polovině května příštího roku.

Američané bojují v Afghánistánu téměř 10 let

Spojené státy v Afghánistánu bojují od 7. října 2001, kdy v odvetě za atentáty z 11. září 2001 zahájily letecký útok na vojenské cíle vládního hnutí Taliban. V současnosti na afghánském území v bojové misi Trvalá svoboda operuje zhruba 10.000 Američanů. Devětkrát více amerických vojáků (90.000) působí v rámci vojenské mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF), řízené od roku 2003 Severoatlantickou aliancí. V Afghánistánu zahynulo za téměř deset let bojů 1632 amerických vojáků.