Kdyby na Čagoské ostrovy mohli jezdit turisté, šlo by pro ně o podobný ráj uprostřed Indického oceánu, jakým jsou asi 500 kilometrů vzdálené Maledivy. Na ostrovech ale žádní místní lidé nežijí, jedinými obyvateli jsou vojáci a další personál britsko-americké vojenské základny Diego Garcia. Kvůli její výstavbě a provozu Britové a Američané v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století místní populaci násilím vystěhovali.
Británie se předloni dohodla s Mauriciem, jehož byly Čagoské ostrovy historicky součástí, že mu je vrátí. Rozhodla se tak respektovat verdikt mezinárodního soudního tribunálu i hlasování Valného shromáždění OSN. Vojenská základna Diego Garcia má ovšem na dalších 99 let zůstat Britům a Američanům, přičemž pronájem pak lze dál prodloužit. Jenže zanedlouho po uzavření dohody se americkým prezidentem stal Donald Trump. A ten svůj postoj k dohodě několikrát úplně změnil. Nyní vystupuje ostře proti ní. Důvod? Základnu mohou Američané použít jako startovací místo pro své bombardéry během případného útoku na Írán.
Co se dočtete dál
- Proč je základna Diego Garcia tak klíčová.
- Jak by ji mohli Američané využít k útoku na Írán.
- V čem jde Trump i proti svému vlastnímu ministerstvu zahraničí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
