Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa propašovala přibližně 6000 terminálů satelitního systému Starlink do Íránu poté, co íránské úřady v lednu začaly brutálně potlačovat protivládní demonstrace a drasticky omezily připojení k internetu. Americké ministerstvo zahraničí většinu těchto terminálů nakoupilo v lednu s cílem pomoci opozičním aktivistům obejít blokování internetu v Íránu. Je to poprvé, co Spojené státy napřímo poslaly Starlink do Íránu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele.
Setkání nepřátel. USA a Írán spolu zřejmě začnou jednat, válku přesto nelze vyloučit
K nákupu došlo poté, co se vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy rozhodli přesunout část financí z jiných iniciativ na podporu svobodného přístupu na internet v Íránu na nákup terminálů Starlink. Trump o doručování terminálů věděl, uvedli zdroje WSJ s tím, že nemají informace o tom, zda plán schválil přímo prezident.
Teherán opakovaně obvinil Washington z podílu na podněcování lidového odporu a organizování celostátních demonstrací, které v Íránu vypukly koncem prosince. Zprvu ekonomicky motivované protesty v zemi s přibližně 90 miliony obyvatel se brzy změnily v odpor proti autoritářskému teokratickém režimu. Spojené státy popřely jakoukoliv spojitost s demonstracemi, ačkoliv dodávky terminálů Starlink podle WSJ znamenají, že Trumpova administrativa udělala pro podporu protivládních protestů více, než se doposud vědělo.
Když Íránem v lednu otřásaly protesty, Trump v nich protestující Íránce podpořil a vyzval je, aby v nich pokračovali a zmocnili se institucí v zemi. Rovněž jim vzkázal, že „pomoc je na cestě“. Nevysvětlil však, jakou pomoc měl na mysli.
Proč Arabové přehlížejí masakr v Íránu? Revoluce v Teheránu by podle nich jen posílila Izrael
Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA zveřejnila nové údaje, které potvrzují 7002 obětí během protestů, z nichž 6506 byli protestující, přičemž 216 z nich bylo mladších 18 let. Dalších 214 zabitých bylo hlášeno jako osoby spojené s vládními silami a 66 civilistů, kteří se protestů neúčastnili. HRANA nadále prověřuje dalších 11 730 případů.
Íránské úřady podle agentury AFP uznaly smrt více než 3000 lidí během protestů, zároveň však tvrdí, že většinu obětí tvořili příslušníci bezpečnostních složek nebo přihlížející, které podle nich zabili „teroristé“ jednající jménem Spojených států a Izraele.
Na Blízký východ míří další letadlová loď
Největší letadlová loď světa, americká USS Gerald R. Ford, byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu. Napsala to v pátek agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený s vojenskými plány. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán, aby uzavřel dohodu o svém jaderném programu, a zvažuje případný vojenský zásah.
O nové misi USS Gerald R. Ford jako první informoval list The New York Times. Zdroj agentury AP hovořil o vojenských manévrech pod podmínkou zachování anonymity. Pokud se tyto informace potvrdí, budou se v dohledné době v regionu Blízkého východu nacházet dvě americké letadlové lodě včetně doprovodných vojenských plavidel. Před více než dvěma týdny připluly do oblasti letadlová loď USS Abraham Lincoln a tři torpédoborce s naváděnými střelami.
Agentura AP poznamenala, že pro USS Gerald R. Ford to znamená ostrý obrat kurzu. Trump ji totiž teprve v říjnu poslal ze Středozemního moře do Karibiku s tím, jak jeho administrativa prudce navyšovala vojenskou přítomnost v této oblasti v přípravách na překvapivý lednový útok, při němž americké jednotky unesly tehdejšího venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do USA. Podle AP také přesun skupiny neladí s Trumpovou strategií národní bezpečnosti, která klade důraz na západní polokouli před zbytkem světa.
Spojené státy a Írán minulý týden vedly nepřímé rozhovory v Ománu. Trump ve čtvrtek Tehereán varoval, že pokud se mu nepodaří dosáhnout dohody s Washingtonem, bude to „velmi traumatické“. „Řekl bych, že během následujícího měsíce, tak nějak,“ odpověděl Trump na dotaz, jaký vidí termín pro uzavření dohody s Íránem o jeho jaderném programu. „Mělo by se to stát rychle. Měli by souhlasit velmi rychle,“ dodal.
Trump už začátkem tohoto týdne sdělil serveru Axios, že uvažuje o vyslání druhé letadlové lodi s doprovodnou flotilou do oblasti Blízkého východu pro případ, že jednání s Íránem nebudou úspěšná.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist










