Tanker Eagle S byl připraven poškodit další kabely a potrubí, říkají Finové. NATO vyšle do Baltu ochrannou flotilu

Posádka ropného tankeru Eagle S obviněného ze sabotáže a poškození podmořských kabelů v Baltském moři byla připravena přerušit další kabely a potrubí, uvedli v úterý finští vyšetřovatelé. Informuje o tom agentura Reuters.

V okamžiku, kdy vstoupila finská pohraniční stráž na palubu Eagle S, poté co byly 25. prosince v Baltském moři poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie, podle vyšetřovatelů „hrozilo bezprostřední nebezpečí, že by mohlo dojít k poškození dalších kabelů nebo potrubí souvisejících s naší kritickou podmořskou infrastrukturou,“ řekl vedoucí vyšetřování Risto Lohi z Národního úřadu pro vyšetřování agentuře Reuters. Uvedl, že plavidlo v době zadržení hrozilo přetnutím druhého elektrického kabelu Estlink1 a plynovodu BalticConnector mezi Finskem a Estonskem.

Komentář Martina Ehla

Proč by se EU a NATO vůči Rusku měly víc chovat jako Finové

7. 1. 2025 ▪ 4 min. čtení

Lohi také uvedl, že devátý člen posádky z lodi byl přidán na seznam osob, které jsou podezřelé. Finsko již dříve tento měsíc oznámilo, že osmi z 24 členů posádky bylo zakázáno vycestovat ze země.

Finská policie tanker Eagle S převážející ruskou ropu zadržela 26. prosince a uvedla, že má podezření, že plavidlo poškodilo finsko-estonské elektrické vedení Estlink 2 a čtyři telekomunikační kabely tím, že táhlo kotvu po mořském dně. Švédské námořnictvo kotvu později z Baltského moře vyzvedlo a předalo ji finským úřadům k vyšetřování.

Státy v Baltském moři jsou v pohotovosti po řadě narušení elektrických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

NATO posílí ochranu Baltu

Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to v úterý uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte po schůzce oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Rutte řekl, že nová alianční aktivita v Baltském moři ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry), uvedla agentura AP.

Dokonalý důkaz o stavu ruské armády. Je mnohem slabší, než si myslíme, říká Foltýn

Rutte podle agentury Reuters řekl, že aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“. Je důvod k vážnému znepokojení a ochrana infrastruktury má pro země NATO nejvyšší důležitost, zdůraznil Rutte. Potenciální hrozby vůči této infrastruktuře podle něj budou mít důsledky. Rutte ujistil, že NATO bude spolupracovat s provozovateli podmořské infrastruktury na její lepší ochraně.

Země se na summitu baltské části NATO a EU dohodly na posílení sledování v Baltském moři včetně inspekcí pojištění. Další opatření mají zahrnovat sledování plavidel i rozšíření sankcí namířených proti takzvané stínové flotile Ruska, tedy proti lodím, které Moskva využívá neoficiálně, aby obešla západní sankce na vývoz své ropy.

Státy kolem Baltského moře jsou v pohotovosti po řadě narušení elektrických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů od roku 2022. Okolní státy hovoří o pravděpodobných sabotážích, přičemž nejčastěji z nich podezírají Rusko, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Země kolem Baltského moře přitom patří mezi odhodlané podporovatele napadené země.

Německý kancléř Olaf Scholz po úterní schůzce řekl, že mezi zeměmi a soukromými provozovateli infrastruktury musí fungovat výměna informací. Je zjevné, že incidenty v Baltském moři nejsou náhodné, zopakoval.

Scholz potvrdil, že na schůzce ve finské metropoli se hovořilo i o sankcích proti ruské stínové flotile. „Budeme nadále podnikat kroky proti ruské stínové flotile, včetně sankcí, které už byly zavedeny, a dalších, které by mohly následovat, a to i proti konkrétním lodím a rejdařským společnostem, které představují také hrozbu pro životní prostředí,“ řekl Scholz novinářům na okraj helsinské schůzky.

Finský prezident Alexander Stubb potvrdil, že NATO v Baltském moři posílí svou přítomnost, bude chránit kritickou infrastrukturu i rozhodně se vypořádávat s ruskou stínovou flotilou.