Den devítistý dvacátý třetí

V půl sedmé ráno mě vzbudila známá se slovy: „Přijď k nám do altánu večer v sedm a přines dárek!“ „Proboha, jak to myslela?“ říkal jsem si a pak jsem si vzpomněl, že má dnes narozeniny a že jsem pozvaný. Ale proč se rozhodla volat mi už za svítání? „Po tom ostřelování jsem nemohla spát, doma jsem udělala nějakou práci a pak jsem se rozhodla pozvaným zavolat – co kdyby na to zapomněli?“ vysvětlila mi Káťa. No ano, před dvěma hodinami se ostřelovalo, ale já jsem ani nevstal z postele, poslouchal jsem chvíli výbuchy a pak zase usnul. Káťa si zapálila cigaretu, dívala se z okna na záblesky na obloze: „Tak jasné a zdá se, tak blízko!“ Ale usnout už nemohla a začala se připravovat na večírek.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se