Můžete být jaderný fyzik, a přesto u nás umíráte hlady. Kubánci vysvětlují, proč jdou na Ukrajinu bojovat za Rusko

César se chtěl hlavně dostat z Kuby. Jako barman, který měl v Havaně potíže vyjít s penězi, se loni pokusil na vratkém člunu doplout do Miami, ale musel se vrátit, když ho zadržela americká pobřežní stráž. Teď se připravuje na druhý pokus o útěk: přímým letem do Moskvy. Letenku Césarovi zaplatili Rusové, ale i tak má vysokou cenu – součástí dohody je, že Kubánec vstoupí do ruské armády a bude bojovat na Ukrajině, píše list Politico.

„Pokud je tohle ta oběť, kterou musím přinést pro dobro své rodiny, tak to podstoupím,“ řekl César, jenž letos oslavil 19. narozeniny a jehož pravé jméno bylo změněno kvůli obavám o jeho bezpečnost.

„Můžete být jaderný fyzik, a přesto tu zemřete hlady. Se svým současným platem si sotva můžu koupit základní věci, jako je toaletní papír nebo mléko,“ řekl mladík. Doufá, že mu v Rusku dovolí pracovat jako zdravotníkovi.

Zpráva o kubánských bojovnících na Ukrajině prolétla světovým tiskem na začátku září, kdy kubánská vláda oznámila zatčení 17 lidí podezřelých z členství ve skupině pašeráků lidí verbujících mladé muže do ruské armády. Oznámení vyvolalo otázky ohledně rozsahu spolupráce obou spojenců z dob studené války a ohledně toho, zda kubánská podpora Moskvy slábne.

České stroje vyrábí rakety, kterými Rusko útočí na Ukrajinu. Je to dávné dědictví, zní z tuzemských firem

2. 10. 2023 ▪ 3 min. čtení

Rozhovory s Kubánci na Kubě i v Rusku odhalují jiný úhel pohledu, a to z perspektivy mladých mužů, kteří považují vstup do ruské armády za svou nejlepší šanci na lepší život. I když se zdá, že ne všichni z nich věděli, k čemu se upsali.

Jeden z rekrutů, čtyřicátník v ruském městě Tula, který vystupuje pod jménem Pedro, řekl, že mu slíbili práci řidiče s převozem „dělníků a stavebního materiálu“. Po příjezdu do Ruska ale dostal do ruky zbraň a nastoupil vojenský výcvik. „Podepsali jsme smlouvu s ďáblem. A ďábel vám nerozdává cukrátka,“ řekl Pedro.

Ačkoliv oficiálně zaujímala Havana k ruské agresi na Ukrajině neutrální postoj, netajila se tím, že stojí na straně Moskvy. Režim je závislý na Rusku, získává od něj levné pohonné hmoty a další pomoc. Na rozdíl od Severní Koreje ale nemá kromě diplomatické loajality na oplátku moc co nabídnout. Kubánské ministerstvo zahraničí nicméně po zásahu proti náborové síti přislíbilo, že bude proti snahám zlákat Kubánce do bojů v ruské armádě „energicky“ postupovat. „Kuba není součástí konfliktu na Ukrajině,“ uvedla tehdy kubánská diplomacie.

Ruský prezident Vladimir Putin v listopadu 2022 podepsal dekret, podle kterého mají cizinci bojující v ruské armádě právo na zrychlené udělení občanství. „Všichni dostaneme ruské občanství,“ napsal jeden z rekrutů v textové zprávě novinářům. Ten týden okolo 15 vojáků, z nichž někteří byli v Rusku jen několik měsíců, dostalo od oblastního gubernátora osobně ruské pasy.

Rusko kvůli těžkým ztrátám na Ukrajině potřebuje hlavně „potravu pro děla“, řekl Pavel Luzin z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA). Většina rekrutů z řad cizinců podle něj pochází ze Střední Asie, afrických zemí, Sýrie a Afghánistánu. „Bez znalosti jazyka, místního terénu a pořádného výcviku pro moderní vedení boje budou rychle zabiti a hotovo,“ dodal Luzin.

Většina Kubánců, která listu vyprávěla o svých zkušenost, se k ruské armádě poprvé přichomýtla koncem loňského roku, kdy kdosi pod jménem Jelena Šuvalovová začal na sociálních sítích zveřejňovat příspěvky cílené na Kubánce, kteří chtěli odejít do zahraničí nebo už byli v Rusku. Šuvalovová vystupující na internetu pod fotkou ženy v dlouhé sukni před autem ozdobeným kubánskou vlajkou a písmenem Z nabízela roční smlouvu v ruské armádě. Odměna se skládala z jednorázového příspěvku 195 tisíc rublů (46 600 korun) a následného měsíčního platu 204 tisíc rublů (48 750 korun).

Ze čtyř rekrutů, kteří se v současné době nacházejí v Rusku a kteří se s redaktory podělili o své příběhy, tři uvedli, že přiletěli letos v létě z Kuby. Doma pracovali v pohostinství, ve školství a na stavbě. Jeden z nich uvedl, že má zkušenosti z profesionální armády. Další dva měli za sebou dva roky standardní povinné vojenské služby.

Kubánci sice věděli, že je zaměstná ruská armáda, ale byli ujišťováni, že budou pracovat daleko za frontovou linií jako řidiči nebo dělníci na stavbě. „Kopat opevnění nebo pomáhat s obnovou měst,“ řekla rozčíleně manželka jednoho z rekrutů.

Do Moskvy rekruty dopravilo letadlo z Varadera. Při odletu jim nikdo neorazítkoval pasy a při vstupu do Ruska měli v dokumentech jako účel cesty uvedeno „turistika“. Po přistání na letišti Šeremeťjevo nastoupili do autobusu a byli odvezeni na místo, které jeden z rekrutů popsal jako „prázdnou školní budovou“, poblíž Rjazaně, zhruba 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Po zběžné lékařské prohlídce a byrokracii někteří z nich zůstali u tamní vojenské jednotky, většina ale byla převelena ke 106. gardové výsadkové divizi se základnou v Tule, kterou ruské velení nasadilo do nejprudších bojů na Ukrajině.

„Přišel jsem, abych svým dětem zajistil lepší život, ne abych zabíjel,“ vzkázal z Tuly Pedro a rozplakal se. „Nevystřelím ani jednu kulku,“ řekl.

Ne všichni Kubánci ale do ruské armády vstoupili na základě falešných slibů. Několik Kubánců uvedlo, že jsou sice stále na domovském ostrově, ale mají zájem narukovat. Jejich důvody byly hlavně ekonomické, nikoliv politické. „Je to způsob, jak se dostat z Kuby. Nikdo nechce nikoho zabíjet. Ale ani my sami nechceme zemřít,“ uvedl jeden z rekrutů z Tuly.