Po dosud největším náletu bezpilotních letounů na Moskvu, který přenesl ukrajinskou válku do ruského hlavního města, Moskvané pokračovali ve svém životě s fatalismem, kterým jsou proslulí, píše agentura Reuters.

Za teplého jarního dne bylo v centru města možné vidět obyvatele, jak si pořizují selfie před Velkým divadlem, zatímco ostatní odpočívali v kavárnách a nakupovali v dobře zásobených luxusních obchodech. Jen velmi málo lidí vyjádřilo znepokojení nad nejnovějšími zprávami. Většina krčila rameny a hodně lidí litovalo, že se zdá, že konflikt eskaluje.

„Kyjevský režim už překračuje všechny hranice,“ řekla devětapadesátiletá Natalja s odkazem na tvrzení ruských úřadů, že za náletem stála ukrajinská vláda. „Je to velmi smutné, zvláště když tyto drony zaměřují na obytné budovy, na město, civilisty, na místa, kde nejsou žádné vojenské objekty,“ dodala.

Civilní cíle v Kyjevě a dalších ukrajinských městech byly od prvních dnů války opakovaně napadány a zasahovány ruskými drony a raketami. Ruské hlavní město se v úterý dostalo pod přímou palbu teprve podruhé, po útoku dronu na Kreml začátkem tohoto měsíce. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že všechny drony byly sestřeleny, ačkoli tři narazily do obytných budov na jihu Moskvy a na jejím předměstí. Dva lidé utrpěli zranění.

Kreml tvrdí, že je zřejmé, že za útokem stojí Ukrajina. Ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že drony byly vyslány proti civilním cílům. Ukrajina popřela, že by se přímo podílela na napadení Moskvy, ale předpověděla, že další útoky budou následovat.

Někteří Moskvané připustili, že předpokládali, že dříve či později konflikt na Ukrajině pocítí i doma. Olga, která bydlí poblíž místa dopadu dronu na ulici Profsojuznaja (Odborových svazů), označila nálety za logické a očekávané. „Samozřejmě jsem ráda, že to nespadlo na náš dům, který stojí hned vedle,“ řekla a dodala, že přemýšlí o tom, zda se nepřestěhuje na bezpečnější místo.

Trosky dronů zasáhly některé z nejprestižnějších moskevských oblastí včetně velkolepé Leninské třídy vybudované za Josifa Stalina a také oblast na západě Moskvy, kde má svá sídla ruská elita, včetně prezidenta Vladimira Putina.

Obyvatelé jihozápadní části Moskvy uvedli, že mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní SELČ slyšeli hlasité rány, po nichž následoval zápach benzinu. Někteří natáčeli sestřelení dronu a oblak kouře stoupající nad Moskvou. Kreml ocenil moskevskou protivzdušnou obranu a armádu, zatímco ruští zákonodárci navrhli přitvrdit vůči zrádcům a sabotérům.

Jak přesně ruské obyvatelstvo pohlíží na válku, není jasné. Jen málokdo důvěřuje autorům průzkumů natolik, aby jim řekl pravdu, a i tak by podle Putinových odpůrců žijících v emigraci nikdy nebyly zveřejněny žádné negativní průzkumy. Kritika toho, co Kreml nazývá „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině, je od začátku konfliktu trestaná podle zákona a veřejná kritika Putina je vzácná.

„Musíte pochopit příčinu a následek, proč se vše děje,“ řekl v centru Moskvy muž středního věku, který odmítl sdělit své jméno. „Myslím, že tyto útoky způsobila pouze jediná věc: skutečnost, že náš vládce rozpoutal válku. Toto všechno je jen kvůli našemu vládci. Není divu, že se to vrátilo sem,“ prohlásil.

Zůstává spousta otázek

I ve středu zůstává nejasné, kolik strojů útočilo, kdo je vyrobil a odkud odstartovaly, upozornila ruská redakce BBC.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že celkem útočilo osm dronů, z nichž tři zneškodnily prostředky radioelektronického boje (REB) a zřítily se, dalších pět podle ministerstva sestřelily protiletecké systémy Pancir-S. Ale chybí potvrzení z nezávislých zdrojů, že se vše skutečně odehrálo právě takto.

Zpravodajský kanál Baza na sociální síti Telegram zprvu tvrdil, že ranního útoku se zúčastnilo asi 25 dronů, z nichž velkou část se podařilo sestřelit.

Nálet dronů na Moskvu nevedl k tak ničivým následkům, jaké mají útoky dronů Šáhed íránské výroby v Kyjevě. Ráno, kdy Moskvané zaznamenali na nebi drony a uslyšeli výbuchy, ruská armáda vyslala na ukrajinské hlavní město 31 šáhedů. Sestřelit se povedlo 29, ale nálet byl tak silný, že v důsledku zahynula jedna žena a 13 lidí bylo zraněno.

Na začátku loňského září náčelník generálního štábu ukrajinských sil Valerij Zalužnyj zveřejnil článek o vyhlídkách ukrajinské kampaně v roce 2023. Hovořilo se v něm o tom, že hlavní výhodou ruských sil je dosah ruských zbraní. Rusko tehdy mohlo použít proti Ukrajině střely s plochou dráhou letu o doletu 2000 kilometrů, zatímco Ukrajina měla jen rakety o doletu nepřesahujícím 100 kilometrů. „Problém spočívá právě v beztrestnosti, zajištěné fyzickou vzdáleností. V tom spočívá skutečná síla nepřítele. Nemáme právo ponechat to bez náležité pozornosti,“ psal ukrajinský generál.

Podle některých komentátorů Zalužnyj prakticky předem ohlašoval útoky na cíle v hloubi Ruska s cílem pošramotit sebejistotu Rusů ohledně vlastní bezpečnosti.

Je těžké říci, zda drony, které se objevily nad Moskvou, měly vojenské cíle. O zasažení vojenských objektů či infrastruktury úřady nic nesdělily. Pokud ovšem za náletem skutečně byly ukrajinské ozbrojené síly, pak už pouhé objevení dronů nad Moskvou splnilo úkol, o kterém psal Zalužnyj. Odpalování protileteckých raket, výbuchy padajících dronů, zásahy obytných domů ničí víru Moskvanů, že jsou chráněni. A pokud by pády dronů na obytné domy byly dílem protivzdušné obrany, pak její efektivnost sotva může uklidnit lidi žijící v těchto domech.

O samotných dronech se toho moc neví. Soudě podle záběrů na internetu šlo o drony střední třídy s rozpětím křídel kolem tří metrů, vybavené spalovacími motory. Vidět byly drony dvou typů – jeden s klasickým uspořádáním, podobný lehkému letadlu, a také dron s uspořádáním typu „kachna“ s nosnými plochami vzadu.

Na kanálu Shot v aplikaci Telegram se objevil snímek bojové části dronu, který vletěl do bytu jednoho z domů. Podle záběrů šlo o ženijní demoliční nálož KZ-6, která se vyráběla ještě v Sovětském svazu a která se používá k různým účelům. Dron, který jí byl vybaven, mohl být předělán z průzkumného dronu na dron-kamikadze.

Určitě by se ruské úřady měly ptát, jakou vzdálenost mohou tyto drony uletět. Drony této velikosti mohou překonat několik stovek kilometrů a teoreticky mohly odstartovat z Ukrajiny. Ale pak se podle BBC nabízí otázka: Jak dokázaly překonat protivzdušnou obranu u fronty a pak se vyhnout odhalení během celého letu?

Nejde o první nálet dronů, které dokázaly nepozorovaně překonat velkou vzdálenost. Na konci února a dubna našli v okolí Moskvy trosky bezpilotních strojů, které se podobaly dronům UJ-22 Airborne ukrajinské výroby. A v květnu dva drony explodovaly nad Kremlem.

V případě, že drony zpozorované v úterý nad Moskvou odstartovaly z ruského území, mohla to být dost složitá záležitost. Tak velké stroje startují buď z katapultu, který představuje těžkopádnou konstrukci, anebo jako letadla po rozjezdu na zemi. Ale k tomu potřebují víceméně rovnou plochu. Navíc by bylo nutné takové stroje dopravit do Ruska, což není jednoduché ani v rozebraném stavu, tvrdí BBC.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.