Nepovedený atentát? Pro Rusko by byla ostuda, pokud by se ukrajinským dronům podařilo dostat až nad Kreml

Dva ukrajinské bezpilotní letouny proletí nepovšimnuty celé Rusko, až dorazí do samotné Moskvy. Obratně kličkují tak, aby je nezpozorovaly žádné systémy a senzory protivzdušné obrany, a konečně se dostanou na dosah svého cíle, sídla ruského prezidenta. Cíl je prostý – likvidace Vladimira Putina. Zde už ovšem dobrodružství „neviditelných“ dronů končí, těsně nad věžemi Kremlu jsou buď sestřeleny, nebo samovolně vybuchnou. Všechno je působivě zachyceno na kamerách. Záběry z akčního filmu? Spíš nepovedená ruská inscenace, míní analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Rusko má na celý incident – nepřekvapivě – odlišný názor. Podle Moskvy šlo o ukrajinský teroristický útok, který se nepovedl. Putin se v té době v Kremlu nenacházel, pokus ho atentát ho tedy prý nijak nezasáhl. „Bojujeme na svém území, neútočíme na Putina nebo Moskvu,“ popřel taková tvrzení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že Rusko už nedokáže motivovat svou společnost, aby dál podporovala agresi proti Ukrajině. Tímto způsobem prý Kreml přibližuje válku domácímu publiku tak, aby vytvořil příznivé podmínky pro širší mobilizaci.

Podle ISW je totiž krajně nepravděpodobné, že by se dvěma dronům podařilo takto proniknout do srdce Moskvy. Ruské úřady navíc letos v lednu umístily kolem hlavního města další systémy protivzdušné obrany Pancir. Pokud by se tedy Ukrajincům podařilo zasáhnout tak významný cíl, byla by to pro Rusko značná ostuda. „Okamžitá a koordinovaná reakce na incident naznačuje, že útok byl připraven tak, aby jeho okamžité účinky převážily na nastalou trapností,“ píše ISW. Připomíná také, že se v době výbuchu pohybovali na kupoli budovy Senátu, nad kterou drony letěly, dva lidé.

rozhovor

Putin by kvůli udržení Krymu mohl nasadit jaderné zbraně. Jen blázen by tvrdil, že to je úplně vyloučené

3. 5. 2023 ▪ 7 min. čtení

Kreml podle analytiků nejspíš hodlá v blízké době provést další operace pod falešnou vlajkou na ruském území. Kvůli údajným hrozbám pak může zrušit nebo omezit oslavy Dne vítězství 9. května, což by Ukrajinu vykreslilo jako hrozbu, která nerespektuje ani vzpomínky na porážku nacistických vojsk v roce 1945. Podle nejnovějších zpráv z Kremlu prý stojí za útokem Washington, který to diktuje Kyjevu.

Dronového útoku ihned využili i ruští nacionalističtí blogeři a vyzvali k dalšímu vystupňování války, ačkoli k tomu Rusko v současnosti postrádá vojenské kapacity, napsal rovněž institut ISW. Jiní ovšem proti eskalaci vystoupili a vyzvali spíše k opatrným reakcím.

Německý bulvární deník Bild s odvoláním na blíže neupřesněné zdroje minulý týden napsal, že se Ukrajina pokusila zabít Putina pomocí dronu při jeho plánované návštěvě průmyslového parku Rudňovo v Moskevské oblasti. Útok se nezdařil, poblíž průmyslové zóny byly nalezeny trosky ukrajinského dronu, který podle ruských úřadů nesl 17 kilogramů trhaviny.

Média už dříve během středy informovala o incidentech s drony na různých místech Ruska. V Krasnodarském kraji vypukl podle TASS rozsáhlý požár ve skladu s ropnými produkty kvůli „pádu“ bezpilotního letounu. Britská televize BBC rovněž upozornila, že podle informací na ruských telegramových účtech zřejmě útočily v noci na středu bezpilotní letouny na letiště v obci Sešča v ruské Brjanské oblasti, kde poškodily letoun An-124. Žádné oficiální zprávy o incidentu v Brjanské oblasti zatím nejsou k dispozici.

Obdobné zprávy přicházely z Ruska i v minulých dnech – ruská správa poloostrova Krym například v sobotu informovala o požáru zásobníku paliva v přístavu Sevastopol. Ukrajina se jako obvykle k žádnému z útoků nepřihlásila, ale jejich nárůst přichází v době, kdy Kyjev tvrdí, že dokončil přípravy na protiofenzivu.