Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě omezující počet jaderných hlavic, oznámil Putin

Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil v úterním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Americký ministr zahraničí Antony Blinken to podle agentury Reuters v reakci označil za nezodpovědné. Dohodu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.

„Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko svoji účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“, uvedl ruský prezident.

„Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie,“ uvedl Putin. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za „absurdní drama“.

Šéf americké diplomacie Blinken rozhodnutí Moskvy považuje za nezodpovědné a hluboce nešťastné. Spojené státy podle něj budou pečlivě sledovat další kroky Ruska a jsou s ním kdykoliv připraveny mluvit o omezování počtu jaderných zbraní.

Washington na konci loňského roku vyjádřil přesvědčení, že Moskva své závazky plynoucí z dohody nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům provádět inspekce na svém území. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tehdy uvedl, že současný stav rusko-amerických vztahů neumožňuje nové setkání ohledně jaderné dohody.

Putin v úterý ve svém tradičním projevu také obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně. Rusko se naopak snažilo válku zastavit, prohlásil Putin. Projev pronáší krátce před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu.

Putin ruskou agresi na Ukrajině označil termínem „válka“, přestože obvykle o ní hovoří jako o speciální vojenské operaci. Rusko napadlo Ukrajinu loni 24. února. Válka si od té doby vyžádala životy tisíců ukrajinských civilistů, miliony dalších lidí vyhnala z domovů a zpustošila ukrajinská města.

„To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo,“ prohlásil Putin v projevu, v němž se podle dřívějších očekávání pokusil obhájit ruský vpád na Ukrajinu. Stejně jako i v dřívějších projevech zopakoval, že jednou z motivací Moskvy bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu, kteří podle něj čelili od roku 2014 útlaku. V tomto roce zde proruští separatisté vyhlásili dva státní útvary, které Rusko loni krátce před vpádem na Ukrajinu uznalo.

Putin také zdůraznil, že Západ, který se podle něj Rusko snaží zničit, nemůže uspět. „Musí pochopit, že porazit Rusko na bojišti nelze,“ uvedl Putin. Ruský prezident tak podobně jako v minulosti poukázal na sílu ruské armády, která se ale podle hodnocení západních armádních analytiků na Ukrajině potýká se zásadními problémy a čelí obrovským ztrátám.

Svým projevem dal podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Putin jasně najevo, že se chystá na pokračování války na Ukrajině. Spojenci Ukrajiny se podle něj budou snažit o co nejrychlejší dodávky zbraní a munice, které Kyjev v očekávání ruské ofenzivy potřebuje. Stoltenberg zároveň vyzval Rusko, aby si rozmyslelo pozastavení účasti na dohodě Nový START o omezení jaderných zbraní.

„Je to prezident Putin, který začal tuto imperiální dobyvačnou válku. Je to Putin, kdo válku dále eskaluje,“ řekl Stoltenberg v reakci na Putinova slova o agresi Západu vůči Rusku. Šéf aliance zopakoval, že NATO bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. 

Rusku se zatím daří odolávat i ekonomickým sankcím uvaleným Západem, tvrdil také Putin. „Vstoupili jsme do nového cyklu hospodářského růstu,“ prohlásil. Ruský akciový trh na jeho slova o dobré kondici ruského hospodářství reagoval růstem, podotkla agentura TASS.

Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném globálním hospodářském výhledu odhadl, že ruská ekonomika vloni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. V letošním roce fond očekává nárůst ruské ekonomiky o 0,3 procenta, zatímco v říjnu předpovídal pokles o 2,3 procenta.

Putin mimo to slíbil rozvoj ruské veřejné infrastruktury včetně silnic a přístavů na Sibiři a ruském Dálném východě a zavedení plynu do škol a nemocnic. Šéf Kremlu také hovořil o potřebě sociální podpory válečných veteránů a rodin padlých.

Ruská státní média, která vysílají Putinův projev, se potýkala s výpadky. Ruská agentura RIA Novosti uvedla, že je zapříčinily kybernetické útoky typu DDoS. Nejdůležitější Putinovy výroky se měly v reálném čase objevovat na digitálních obrazovkách umístěných na hlavních ulicích ruských měst s více než milionem obyvatel, uvedla ještě před začátkem projevu agentura TASS.

Ulice v centru Moskvy poblíž historického obchodního centra Gostinnyj dvor, které si Putin zvolil za místo projevu, jsou od rána zavřené. Hosté v sálu, mezi nimiž jsou i účastníci bojů na Ukrajině, se museli před úterním projevem izolovat a podrobit se testu na koronavirus. U vchodu do budovy se jim také měřila teplota, popsal zpravodajský portál Meduza.

Podle ruských zákonů musí prezident země přednést poselství federálnímu shromáždění každoročně. Naposled ale Putin vystoupil s tímto projevem v dubnu v roce 2021. V loňském roce byl projev odložen.