Orbán vydírá unii blokováním miliard pro Ukrajinu. Jeho gambit teď musí rozseknout Češi

Ještě několik týdnů nazpět bylo na lince Brusel-Washington dusno kvůli liknavosti Evropanů poslat Ukrajině peníze, které zemi vzdorující ruské agresi slíbili – a na rozdíl od Američanů ještě neposlali. Před několika dny došlo konečně k posunu. Evropská komise navrhla balík pomoci ve výši osmnácti miliard eur, které by, společně s americkým financováním, měly zajistit stabilní provoz ukrajinského státu. Konkrétně jde o peníze na platy lékařů, učitelů nebo výplaty důchodů na celý příští rok.

Netrvalo to ale dlouho – pouhých několik hodin – a napětí je zpět. Proti finanční pomoci Ukrajině se ozval maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho bruselský velvyslanec minulý týden prohlásil, že Maďarsko nemůže s nabídkou pro napadenou zemi souhlasit. A stejný postoj zopakoval tento týden ostatním ministrům zahraničí EU šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. 

Pro Ukrajinu a americko-evropskou dohodu, že oba transatlantické bloky přispějí Kyjevu rovným dílem, jde o zásadní problém. S uvolněním peněz od EU musí totiž jednomyslně souhlasit všechny členské státy, aby k němu mohlo dojít. 

Maďarsku podle Szijjárta nevadí, že EU bude Ukrajině posílat pravidelné měsíční platby počínaje lednem 2023. Vymezuje se proti způsobu pomoci. Evropská komise si zmíněných osmnáct miliard eur chce obstarat na trzích a poskytnout je Kyjevu za výhodných podmínek jako společnou půjčku od EU. Budapešť tvrdí, že to je špatně – a místo toho nabízí individuální pomoc. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Řekněte nám, kolik z těch osmnácti miliard eur vychází na Maďarsko, a my to Ukrajině dáme na bilaterálním základě,“ řekl Szijjártó tento týden bruselské zpravodajce deníku Népszava. Podle Evropské komise by to vycházelo na zhruba šest milionů eur za úroky, které unie pokryje. 

Co přesně Budapešti vadí na společné půjčce, maďarský ministr nevysvětlil. Se stejným principem, tedy půjčkou za celou sedmadvacítku, přitom už v minulosti Maďarsko souhlasilo. Na oživení po covidové pandemii si Brusel půjčil peníze jménem celku, tehdy šlo o historických 750 miliard eur do Fondu obnovy. Z nich má Maďarsko dostat sedm miliard eur. Stále je požaduje, kvůli sporům o právní stát je nicméně dosud nedostalo.

Zbytek unie proto blokování peněz pro Ukrajinu spojuje se zájmem Viktora Orbána vymoci si na EU uvolnění dotací na postcovidovou obnovu pro Maďarsko. Propojení obojího potvrdil tento týden i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se zúčastnil debaty se Szijjártem.

„Bezpochyby je maďarský požadavek součástí celé té diskuse, protože pomoc pro Ukrajinu je navrhována obdobně,“ řekl Lipavský na dotaz HN. „Nevím, jak se to teď vyvine, ale věřím, že je to otázka dalšího vyjednávání s maďarskou stranou. Principiálně proti pomoci nejsou,“ dodal Lipavský.

Svoji roli tu teď budou muset sehrát i Češi. Prioritou českého předsednictví je získat souhlas ostatních států s půjčkou Ukrajině na schůzce ministrů financí začátkem prosince. A to proto, aby pomoc stihli ještě letos schválit i europoslanci, kteří jsou k tomu potřeba.

Protože v prosinci půjde zároveň o první schůzku šéfů státních kas od posudku, jestli Maďarsko zavedlo nutné reformy v oblasti právního státu, mohlo by dojít k průlomu také v této věci. Orbánovi by jinak řečeno odpadl důvod vydírat zbytek EU blokováním miliard pro Ukrajinu, pokud by posudek dopadl dobře.

Ambice českého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který bude schůzce předsedat, je podle zdrojů HN dosáhnout dohody u obojího. Tedy schválit peníze pro Ukrajinu i ocenit Orbánovu vůli k reformám. 

Analýza Evropské komise k tomu ale musí poskytnout argumenty. Zda se tak stane, bude jasné v následujících dnech, kdy Maďarsku vyprší dohodnutý čas na přijetí opravných zákonů. V opačném případě bude muset Stanjura přesvědčit Maďary k souhlasu s půjčkou Ukrajině bez sedmimiliardového esa v rukávu.