Ukrajinci řeší, co dělat po osvobození okupovaných území. Co když ale Rusové obsadí i Mykolajiv nebo Oděsu?

Den stý osmdesátý pátý, 27. srpna

Na ukrajinských sociálních sítích se rozpoutala diskuse o tom, jak by se měly využívat krymské hotely poté, až Ukrajina získá nazpět Krym. Názory se různí: někdo navrhuje je proměnit na státní centra pro rehabilitaci veteránů, někdo naopak nabízí, aby se vrátily původním ukrajinským majitelům a majetek Rusů se následně dal do aukce. Další navrhují polovinu hotelů zbourat, jelikož jsou prý až moc zastaralé, zbytky letovisek dát do koncese Polákům, Britům a Američanům a vyjádřit jim tak dík za vojenskou a humanitární pomoc a zároveň obnovit bídný krymský turistický servis. Do debaty se občas zapojovala další skupina, kterou nejvíc trápilo, jak nejefektivněji použít obrovskou námořní základnu v Sevastopolu, ale této skupině bylo doporučováno se přesunout na místa, kde se řeší námořní témata, a hledat si oponenty tam.

Tak trochu absurdní, že ano? Ukrajinské vítězství je kde? Je daleko, a ještě navíc s otazníkem. Ale o tom, jak žít po válce a jak všechno zorganizovat a co je třeba udělat už teď – kromě toho vítězství –, jsou Ukrajinci schopni mluvit celkem vážně.

Je vtipné, že podobné myšlenkové pochody, podobné nálady jsou slyšet i na samotném Krymu. Můj známý z Jalty u mě začal před týdnem zjišťovat, jaké plány má ukrajinské vedení vůči obyvatelům Krymu. „Nevyhodils ještě ukrajinský pas?“ zeptal jsem se. „Ne!“ Tak jsem mu dal radu: „Snaž se ho neztratit. A ruský vyhodit ještě stihneš.“ Obyvatelé Krymu žijí se dvěma pasy, až na nejhloupější podporovatele Putina, ale těch není mnoho.