Krymem opět otřásly exploze. Na severu poloostrova vybuchl muniční sklad

Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym v úterý ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl mimo jiné bývalý statek, který armáda používala jako muniční sklad. Ruské ministerstvo obrany později exploze označilo za výsledek sabotáže. Ruský list Kommersant na webu s odvoláním na očité svědky uvedl, že z ruské letecké základny u Simferopolu v centrální části Krymu po explozích stoupá černý dým. Úřady podle zdrojů deníku prověřují, zda nešlo o útok malého bezpilotního letounu na muniční sklad na letišti Hvardijske (rusky Gvardejskoje). Oficiální představitelé se zatím nevyjádřili, dodal deník.

Výbuch munice ve vojenském skladu u města Džankoj na severu Krymu si podle agentury TASS vyžádal evakuaci obyvatel nedaleké vesnice Majskoje.

Ruské ministerstvo obrany označilo explozi za výsledek sabotáže. Poškozeny podle něj byly i civilní objekty, včetně elektrického vedení a dalšího zařízení, železnice a řady obytných budov. „Nikdo nebyl vážně zraněn. Přijímají se nezbytná opatření k odstranění důsledků diverze,“ dodalo ruské ministerstvo podle agentury TASS.

Šéf proruské správy Krymu Sergej Aksjonov dříve uvedl, že výbuchy si vyžádaly dva zraněné mezi civilisty, ale jejich životy nejsou v ohrožení. Podle ministra zdravotnictví krymské vlády Konstantina Skorypského lékaři jednoho zraněného operovali, pacient je ve středně vážném stavu. Druhý zraněný byl po ošetření propuštěn domů.

Aksjonov uvedl, že z okolí hořícího skladu museli evakuovat tři tisícovky lidí. Některé domy shořely.

Server RBK-Ukrajina upozornil, že letiště Hvardijske (rusky Gvardejskoje) nedaleko Simferopolu se nachází několik stovek kilometrů od frontové linie. Letiště, patřící ruskému vojenskému námořnictvu, je základnou pro 12 bombardérů Su-24 a 12 bitevních letounů Su-25, dodal list Ukrajinska pravda s odvoláním na twitter šéfa investigativního webu Bellingcat Christa Grozeva.

Agentura RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala také o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj, které s 38 000 obyvatel patří k větším městům na severu Krymu. Není jasné, zda požár trafostanice narušil dodávky proudu ve městě.

Jeden z exilových vůdců krymských Tatarů Refat Čubarov na sociálních sítích napsal, že místní obyvatelé hlásí „přesný zásah do vojenské jednotky Rusů“, a později upřesnil, že „zasažen byl muniční sklad“ a „výbuchy jsou slyšet daleko ve stepi“.

„Pro připomenutí: Krym jako normální země je o Černém moři, horách, rekreaci a turistice, ale Krym okupovaný Rusy je o explozích skladů a vysokém riziku smrti pro vetřelce a zloděje,“ napsal na twitteru poradce Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. Na adresu výbuchů dodal v narážce na oficiální ruský cíl „demilitarizovat“ Ukrajinu, že jde o „demilitarizaci v praxi“.

Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky na Krymu. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu.

Kam míří ukrajinská kukuřice?

Ukrajinská kukuřice z lodi, která vyplula 1. srpna z Oděsy, byla několikrát přeprodána a neví se, kde nyní plavidlo je. Informovala o tom v pondělí s odvoláním na ukrajinskou ambasádu v Libanonu agentura AP.

Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, měla na palubě 26 000 tun kukuřice, určené ke krmení kuřat. Mířila původně do Libanonu, ale tamní zákazník odmítl kukuřici převzít kvůli mnohaměsíčnímu zpoždění dodávky.

Podle AP posádka vypnula před třemi dny monitorovací zařízení a pozici plavidla není možné určit. Naposledy bylo ve Středozemním moři východně od Kypru.

AP píše, že není jasné, zda důvodem vypnutého zařízení pro lokalizaci není to, že loď míří do Sýrie. Damašek je spojencem Ruska, které Ukrajina viní z převozu obilovin ukradených Ukrajině. Západ na Sýrii uvalil sankce kvůli válce, která trvá od roku 2011.

„Náš úkol byl otevřít přístavy pro nákladní lodě s obilím, to jsme udělali,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské velvyslanectví v Bejrútu. Podle něj zatím z Ukrajiny vyplulo 16 lodí s více než 450 000 tunami zemědělských produktů. Jejich vývoz byl obnoven na začátku srpna, což umožnila červencová dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN. Razoni byla první z těchto plavidel, jež vyplula na moře.

Lodě vypluly, ale hrozba hladu nekončí. Cesta ukrajinského obilí do světa potrvá měsíce

3. 8. 2022 ▪ 3 min. čtení

„Nemáme informaci o pozici lodě ani o tom, kam je určen její náklad. Zjistili jsme, že byl několikrát přeprodán. Nejsme odpovědní za loď ani za náklad, zejména ne od chvíle, kdy opustila Ukrajinu,“ uvádí se v prohlášení ukrajinské ambasády.

Odhaduje se, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu je v přístavech zablokováno 20 milionů tun obilí, z nějž většina je určená ke krmení zvířat.

Scholz: Oponentům Kremlu nesmíme ztrpčovat život

Existuje prostor pro debatu na evropské úrovni o zákazu vstupu ruským turistům, ale je důležité neztěžovat odpůrcům Kremlu možnost uprchnout z Ruska. Řekl to dnes při návštěvě Norska německý kancléř Olaf Scholz v souvislosti s debatou o plošném zastavení vydávání víz do zemí Evropské unie ruským občanům kvůli ruské agresi vůči Ukrajině.

„Důležité je, abychom chápali, že je mnoho lidí, kteří utíkají z Ruska, protože nesouhlasí s ruským režimem,“ řekl Scholz podle agentury Reuters po setkání s představiteli severských zemí v Oslu.

„Všechna rozhodnutí, která přijímáme, by neměla komplikovat opuštění země s cílem dostat se pryč od ruského vedení a ruské diktatury,“ prohlásil německý kancléř.

Vydávání turistických víz Rusům už dříve omezily Lotyšsko, Litva, Polsko nebo Česko. Mnohé země EU ale žádosti Rusů o vydání víz stále přijímají. Premiérky Estonska a Finska se minulý týden vyslovily pro to, aby Evropa plošně přestala Rusům turistická víza poskytovat a české předsednictví toto téma hodlá nastolit v orgánech EU. Scholz už minulý týden prohlásil, že si těžko dokáže představit úplné přerušení vydávání víz Rusům.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.