Ukrajinská vláda by brzy mohla dostat peníze z Bruselu na první opravy zničené infrastruktury a na platy lidí, kteří zajišťují základní servis státu. Další miliardy by zemi ničenou válkou mohly přitéct ze zabaveného majetku Rusů na sankčním seznamu Evropské unie. Vyloučeno není ani to, že se EU jako celek kvůli Ukrajině společně zadluží. Vyplývá to z plánu finanční pomoci Kyjevu, který ve středu zveřejní Evropská komise.

Ukrajina už čtvrtý měsíc odolává ruské agresi, tamní ekonomika v důsledku války propadla. Hrubý domácí produkt země je na polovině oproti předchozímu roku, klíčové přístavy navíc obsadila ruská armáda, která také blokuje export pšenice a dalšího strategického zboží z Ukrajiny. Jen opravy dosud zničené fyzické infrastruktury, tedy silnic, mostů nebo nemocnic, budou stát přibližně 100 miliard eur (téměř 2,5 bilionu korun).

Kyjevská vláda takový obnos nemá, každý měsíc navíc potřebuje aspoň pět miliard eur (asi 124 miliard korun) na provoz státu. Brusel proto přichází s finanční injekcí, která by jeho chod zajistila. Komise navrhuje systém levných půjček s dlouhodobou splatností, za které by ručil evropský rozpočet. Další peníze by mohly zajistit granty od jednotlivých členských států.

„Ukrajina bude potřebovat podstatnou krátkodobou pomoc na udržení základních služeb, na humanitární potřeby obyvatel a opravy nejnutnější infrastruktury,“ stojí v dokumentu komise, který mají HN a Aktuálně.cz k dispozici.

Kolik přesně by taková pomoc měla činit, návrh ovšem neříká. Místo pro konkrétní částku bylo den před zveřejněním dokumentu ponecháno prázdné. Mezi jednotlivými komisaři, kteří odrážejí názory svých států, panovaly různé pohledy jak na výši peněz, tak i to, kde se mají získat. „Debata pokračuje. Shoda není na částce ani na tom, kdo pomoc Ukrajině zaplatí,“ sdělil v úterý mimo záznam zástupce komise.

Část týmu předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové prosazuje možnost společné půjčky peněz na kapitálových trzích – tak jako to Evropská unie udělala kvůli covidu, když si půjčila 750 miliard eur na obnovu po pandemii. Tuto cestu hájí hlavně Francouzi a Němci. Severské vlády jsou k ní naopak rezervované.

„Vzhledem ke škodám způsobeným válkou je jasné, že rekonstrukce Ukrajiny bude nákladná a nebude ji možné financovat pouze běžnými způsoby,“ řekl HN a Aktuálně.cz analytik evropského think-tanku Europeum Vít Havelka.

„Z návrhu komise vyplývá, že by ráda využila stejný systém jako v případě postcovidové obnovy. Zcela jistě by se jednalo o další krok směrem k silnější fiskální politice EU. Rekonstrukce Ukrajiny tak může mít významný vliv na fungování unie jako takové,“ doplnil Havelka hlavní důvod, proč se mu část komise brání.

Od počátku invaze poslaly společné instituce EU na Ukrajinu přes čtyři miliardy eur humanitární a další pomoci. 1,5 miliardy eur z evropského rozpočtu pak putovaly na nákup zbraní pro vzdorující zemi.