Země Evropské unie nejsou ani téměř po deseti dnech s to nalézt shodu na ohlášeném odchodu od ruské ropy. Vyjednávání o ní se proto zřejmě vyjme z připravovaného balíku nových sankcí. Mezi členskými státy panuje shoda na většině položek, Maďarsko ale blokuje to hlavní: embargo na dovoz ruské ropy do EU počínaje příštím rokem.

Takový postup by otevřel dveře ke schválení už šestého balíku postihů vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Ten obsahuje mimo jiné vyloučení největší ruské banky Sberbank ze západních trhů nebo zařazení hlavy ruské pravoslavné církve, patriarchy Kirilla, na seznam nežádoucích osob. Unie by tím ale utrpěla reputační porážku. Bylo by to poprvé, co by sedmadvacítka musela slevit z vlastních principiálních postojů kvůli závislosti na surovinách z Ruska.

Záměr vyjmout ruskou ropu z nových sankcí zveřejnil zpravidla dobře informovaný evropský server Politico. „Existuje nápad rozdělit balíček, protože jsme se na 90 procentech obsahu shodli. Kromě zákazu ropy,“ citoval server unijního diplomata blízkého vyjednávání. „Je to frustrující, že se nemůžeme posunout vpřed ve věcech, na kterých panuje shoda. Tak proč to neudělat takhle, být pragmatický a pokračovat pak v debatě o energiích?“

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Embargo na dovoz ruské ropy od ledna 2023 navrhla minulou středu Evropská komise, která také vede hlavní vyjednávání. Většina zemí EU souhlasila, Maďarsko spolu se Slovenskem a také Českem si řekly o víc času na to, aby mohly nahradit ruskou ropu ve svých ropovodech jiným zdrojem. Slovensko a Česko kývly na výjimku z embarga do konce roku 2024 – Česku údajně postačí polovina téhož roku. Maďarsko odmítlo.

Vláda Viktora Orbána označila návrh na ropné embargo za „shození atomové bomby na maďarskou ekonomiku“, která odebírá 85 % této suroviny z ruského ropovodu Družba. I přes nabídku peněz a technické pomoci s úpravou maďarských rafinerií Orbán zatím odmítá ustoupit. Poslední pokus učinila osobně šéfka komise Ursula von der Leyenová bleskovou návštěvou Budapešti na začátku týdne, ale neúspěšně. Maďarský souhlas je však nutný, protože embargo vyžaduje jednomyslnost.

V pátek se k novému kolu debaty scházejí unijní vyjednavači a v pondělí pak ministři zahraničních věcí států EU, není ale jasné, zda se podaří maďarské „ne“ prolomit. Jedna z tezí cirkulujících Bruselem je, že si Orbán počká na středu příštího týdne, kdy má komise představit plán, jak konkrétně pomoci členským zemím s odchodem od fosilních paliv.

Očekává se, že součástí takzvaného Re-power EU plánu budou nové investice a projekty do energetiky v členských zemích financované evropským rozpočtem. „Viktor Orbán zřejmě čeká na to, kolik dostane ve středu peněz, a podle toho se rozhodne,“ popsal HN a Respektu nejmenovaný evropský úředník široce sdílenou interpretaci maďarského odporu v Bruselu.

Maďarsku jde mimo jiné o zvýšení kapacity ropovodu z Jaderského moře, kterým do země přes Chorvatsko nyní proudí 15 procent její spotřeby ropy. Výstavbu by měl zafinancovat evropský rozpočet. Česko podobně očekává záruky pomoci s rozšířením ropovodu TAL, který přepravuje ropu do střední Evropy z italského přístavu Terst. Pokud je dostane, což se očekává, česká vláda už předem avizovala, že s embargem na ruskou ropu bude souhlasit.