Putinova jaderná hrozba v otázkách a odpovědích

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Proto u strategických raket, v Severní a Tichomořské flotile a také na velení strategických bombardérů drží nyní ruští vojáci bojovou pohotovost s posílenými obsluhami. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Jak velké je ale opravdu riziko použití jaderné zbraně na Ukrajině? A co by to znamenalo pro nás?

Co znamená zvýšení jaderné pohotovosti?

Význam tohoto pojmu neznali ani experti v americkém Pentagonu. Podle nich výraz neodpovídá dosavadnímu ruskému vojenskému žargonu a americká armáda tak teprve musela zjišťovat, co Putinovo prohlášení vůbec znamená. „Analyzujeme to a vyhodnocujeme, abychom zjistili, co to přesně znamená,“ řekl nejmenovaný americký bezpečnostní činitel agentuře Reuters. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla jde ale především o politické gesto, protože v pohotovosti je vždy aspoň část jaderných zbraní u všech jejich držitelů. Žádné pohyby jaderných zbraní na ruském území ale USA nezaznamenaly. 

analýza

Zastrašit, nikoli napadnout. Putin jadernou hrozbou především odvádí pozornost od neúspěchu na Ukrajině

1. 3. 2022 ▪ 7 min. čtení

Jaké jaderné zbraně Rusko má?

Rusko vlastní přes šest tisíc jaderných hlavic, což je nejvíce na světě. Z nich zhruba dva tisíce je připraveno k rychlému startu, což zahrnuje balistické střely dlouhého doletu ze země i z ponorek a těžké bombardéry mezikontinentálního doletu. „Tyhle věci jsou navržené ke zničení měst,“ uvedl pro LA Times atmosférický fyzik Brian Toon z Univerzity v Coloradu, který strávil 35 let výzkumem nukleární zimy. 

Kromě velkých jaderných bomb vlastní Rusko i taktické, které mají mnohem menší sílu. „To jsou zbraně, které mohou být použity při nepříznivém vývoji situace na bojišti bez toho, aby vedly k velké jaderné válce,“ uvedl generál Pavel pro Aktuálně.cz. I tyto bomby ale oblast výbuchu zamoří na dlouhé roky radioaktivitou a velkou část města mohou srovnat se zemí (jak velkou, záleží také na členitosti povrchu oblasti).

Jak by zasáhl jaderný výbuch na Ukrajině Česko?

Pokud by vzduch zrovna v tu chvíli proudil z východu, může část radioaktivního spadu zasáhnout u těch nejvýkonnějších bomb i Česko, ale riziko je velmi malé a i v nejhorším případě by radioaktivita neměla být nějak zvlášť nebezpečná. Případné dopady jaderné bomby si můžete zkusit nasimulovat na stránce Nukemap.

A jak se chovat v tuto chvíli nepředstavitelném případě, že by Rusko na Česko jadernými zbraněmi zaútočilo?

Státní úřad pro jadernou bezpečnost sepsal několik doporučení. V první řadě doporučuje si připravit evakuační zavazadlo s nezbytnými osobními potřebami, které se může hodit i při jiné, pravděpodobnější, katastrofě. V případě samotného útoku je zásadní se okamžitě odebrat do sklepů, krytů nebo jiných podzemních prostor a zavřít dveře a okna. Kvůli možnému radioaktivnímu spadu je po útoku nutné vyčkat alespoň několik hodin, než vyjdete ven. Další doporučení si přečtěte na stránkách SÚJB.

Mají smysl v případě jaderné války jodové tablety?

Tablety jodidu draselného dostávají lidé žijící v okolí jaderných elektráren pro případ jejich havárie. V případě jaderného útoku ale nejsou tolik užitečné, protože nemoc z ozáření hrozí hlavně lidem v bezprostřední blízkosti výbuchu, kde je ale již tak smrtelná teplota a tlak. Tyto tablety navíc nejsou na trhu dostupné, a kdyby člověk chtěl pokrýt doporučenou dávku odpovídající 100 miligramům jodu, musel by člověk sníst tisíce tablet běžně dostupných přípravků.

Kdy naposled bylo riziko jaderné války tak vysoké?

Problémem zvýšené pohotovosti je, že k aktivaci nukleární zbraně může snadněji dojít i omylem. „To je klasický příklad, jak se dostanete do jaderné války. Je velmi nepravděpodobné, že by Rusko najednou zaútočilo na USA nebo naopak. Ale už jsme měli více případů, kdy jsme se dostali blízko válce kvůli tomu, že si jedna strana myslela, že zachytila start střely z druhé strany,“ uvádí Toon. V takové chvíli mají totiž pověření vojáci zhruba dvacet minut na to zareagovat a pod takovým tlakem může dojít k chybě. Podle některých expertů jsme nyní nejblíž jaderné válce od Kubánské krize v roce 1962. Tehdy Sovětský svaz umístil rakety středního doletu na Kubu a Spojené státy na to reagovaly námořní blokádou ostrova.

Jak zareagovaly Spojené státy a Evropa?

Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové Putinův krok dobře zapadá do „známé metody Moskvy, která uměle vytváří hrozby, aby ospravedlnila svou agresi“. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga jde o nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování, na které Aliance zareagovala další podporou Ukrajiny, a to zejména v protivzdušné a protitankové obraně. Britský ministr obrany Ben Wallace prohlásil, že jde jen o odvedení pozornosti od neúspěchu ruské armády na Ukrajině. A ministryně obrany Jana Černochová (ODS) označila Putinův výrok za bezprecedentní výhrůžku. „Nemůžeme to nechat bez povšimnutí,“ poznamenala. 

Oprava: Ve článku byla původně uvedena chybná informace, že největší bomba Car byla součástí sovětského vojenského arzenálu. Byla ale použita jen pro testovací účely. Omlouváme se a děkujeme za upozornění.