Tálibán už na letiště v Kábulu nepouští žádné Afghánce. Rusko se nechce v zemi angažovat

Radikální islamistické hnutí Tálibán chce konec evakuací z Kábulu ke 31. srpnu, tedy termínu dohodnutém dříve pro odchod zahraničních vojsk, uvedl v úterý jeho mluvčí. Dodal, že na kábulské mezinárodní letiště Tálibán kvůli chaotické situaci už nepouští žádné Afghánce, informoval server BBC. Norsko oznámilo, že kvůli zhoršené bezpečnostní situaci ke konci měsíce uzavře svou polní nemocnici, kterou na kábulském letišti chtělo původně provozovat do konce roku.

Mluvčí hnutí Tálibán, které v polovině tohoto měsíce po dvaceti letech od invaze USA a jejich spojenců znovu ovládlo Afghánistán, dnes na tiskové konferenci také vyzval davy lidí na kábulském letišti, aby šli domů a slíbil jim bezpečnost.

„Žádáme Američany, aby nepovzbuzovali Afghánce k odchodu... potřebujeme jejich dovednosti,“ prohlásil mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Dodal, že místní média opět fungují, stejně jako nemocnice, školy či vláda. Tálibán dnes jmenoval první představitele přechodné vlády, včetně ministra vnitra, financí a školství, a také šéfa rozvědky, guvernéra provincie Kábul a starostu metropole.

Mudžáhid novináře ujistil, že neexistuje žádný seznam lidí, které hodlá hnutí stíhat, a že Tálibán nebude stejný jako v letech 1996 až 2001, kdy v zemi poprvé vládl, než ho po útocích na USA z 11. září svrhla operace vedená Spojenými státy. Řekl také, že Tálibán „hledá způsob, jak by mohly ženy chodit do práce“. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová přitom dnes uvedla, že má věrohodné zprávy o popravách prováděných Tálibánem a o omezování práv afghánských žen.

Mezinárodní společenství bude po Tálibánu v první řadě požadovat záruku bezpečných odchodů z Afghánistánu i po 31. srpnu, uvedl britský premiér Boris Johnson po jednání skupiny G7 k situaci v Afghánistánu. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela „nesmíme dovolit vznik nového trhu pro pašeráky lidí“.

Setkání skupiny G7 ale nepřineslo dohodu o prodloužení termínu 31. srpna pro evakuace z Afghánistánu, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.

analýza

Tálibán se snaží o sobě v zahraničí vytvořit lepší a lidštější obraz, než je skutečnost. A daří se mu to

23. 8. 2021 ▪ 5 min. čtení

Rusko se nechce angažovat

Rusko podrobně sleduje situaci v Afghánistánu, ale nechystá se v něm vojensky angažovat, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko. Ruský lídr rovněž varoval, že by teroristická uskupení z Afghánistánu mohla využít současné chaotické situace a zintenzivnit svoji činnost v sousedních zemích.

„Bedlivě sledujeme situaci,“ řekl Putin k Afghánistánu. „Ale je jasné, že se nechystáme vměšovat do vnitřních afghánských záležitostí, a tím spíše zatahovat naše ozbrojené síly do konfliktu všichni proti všem. Podle mě se tam děje právě to,“ pokračoval Putin.

Ruský prezident připomněl, že neklidná situace v Afghánistánu trvá již několik desetiletí a že Rusko jako nástupnický stát Sovětského svazu má s vojenským zapojením v zemi zkušenosti. Sověti v Afghánistánu intervenovali v letech 1979 až 1989. „Vzali jsme si z toho potřebné ponaučení,“ prohlásil dnes Putin.

Šéf Kremlu také ve své dnešní řeči varoval, že různá uskupení působící na afghánském území mohou představovat teroristickou hrozbu pro okolní státy. „Hrozí, že teroristé, uskupení různého druhu, která našla útočiště v Afghánistánu, využijí chaosu, který zde zanechali naši západní kolegové, a pokusí se o přímou eskalaci v sousedních zemích,“ sdělil Putin. Prezident doplnil, že takový scénář by představoval nebezpečí i pro Rusko. Moskva má podle něj však k dispozici účinné prostředky, jak své občany před mezinárodním terorismem ochránit.