Zatímco ve Švédsku nacvičují vojska NATO, Rusko pořádá masivní manévry. Odpálí rakety na Sibiř

V pondělí zahájily armády skandinávských zemí a několika států Severoatlantické aliance ve Švédsku letecké cvičení, které má simulovat mírovou misi OSN. Ve stejný den bylo na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina uvedeno do plné bojové pohotovosti vojenské letectvo a vojska protivzdušné obrany v centrálním Rusku.

Cvičení skandinávských států a členu NATO má simulovat mírovou misi OSN. Do manévrů se zapojilo 115 letounů a 3600 vojáků z devíti států, včetně neutrálních zemí Švýcarska, Švédska a Finska.

V Rusku bylo v rámci mimořádné prověrky před rozsáhlým cvičením Centr-2015 uvedeno do pohotovosti 12 tisíc vojáků, 250 letadel a vrtulníků, do cvičení se zapojí i 700 kusů dalších zbraní a vojenské techniky, uvedlo ministerstvo obrany.

Cvičící letouny, které se zapojily do manévrů NATO, budou využívat letecké základny ve Švédsku, Norsku a Finsku. Podle velitele švédského letectva Carla-Johana Edströma je cílem manévrů "připravit evropské letecké síly na budoucí ohrožení a budoucí mise".

Cvičení pod kódovým označením Arctic Challenge Exercise probíhá v období zvýšené aktivity ruských ozbrojených sil v arktické oblasti a trvalého napětí mezi Ruskem a NATO kvůli ukrajinské krizi. Manévry mají trvat do 4. června, ale bezprostředně na ně naváže další cvičení Baltic Operations za účasti 4500 vojáků ze 17 západních zemí.

V Rusku se letecké jednotky v pondělí večer přemístily na operativní letiště, aby je připravily na příjem hlavních sil. Přesuny podle médií uskutečňují rovněž jednotky protivzdušné obrany. Počítá se s ostrou střelbou včetně odpalování střel s plochou drahou letu na cvičné cíle na Sibiři. 

Cvičení je součástí série ruských vojenských manévrů z posledních měsíců. Odehrávají se na pozadí prudkého zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli údajnému zapojení Moskvy do konfliktu na východě Ukrajiny, což Moskva popírá.

Ministři obrany pěti severských zemí letos v dubnu publikovali společné prohlášení, v němž se zavázali k těsnější vojenské spolupráci. Ministři ze Švédska, Finska, Norska, Dánska a Islandu označili chování Ruska za "největší evropské bezpečnostní riziko".