NATO a EU budou spolupracovat na obraně proti "hybridní válce"

Severoatlantická aliance a Evropská unie se na společném jednání v Turecku dohodly, že budou více spolupracovat na tom, aby mohly čelit takzvané hybridní válce. Podle NATO ji použilo Rusko proti Ukrajině, informovala agentura Reuters. Hybridní válkou je míněno souběžné použití neoznačených ozbrojených jednotek, mediální propagandy a ekonomického nátlaku proti nějaké zemi.

Otázkou se v turecké Antalyi na dvoudenním zasedání, které skončilo ve čtvrtek, zabývali ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance, z nichž většina je i v EU. Za Českou republiku se schůzky zúčastnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

NATO nebylo podle jeho kritiků dobře připraveno na to, aby se vypořádalo s nekonvenční taktikou stínového záškodnického boje, jako jsou kybernetické útoky, informační válka a používání neregulérního způsobu ozbrojeného boje. Ruští vojáci bez insignií, kteří dostali přezdívku "zelení mužíčci", pronikli na Krym předtím, než Moskva loni anektovala tento původně ukrajinský region.

Podle vojenského velitele NATO, generála amerického letectva Philipa Breedlovea se Ukrajina stala terčem širší diplomatické, propagandistické, vojenské a ekonomické kampaně. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že se dohodl s šéfkou diplomacie EU Federikou Mogheriniovou na "zintenzivnění spolupráce NATO–EU v boji proti hybridnímu válčení".

"Zajistíme, že strategie, které rozvíjíme, se budou vzájemně doplňovat, takže můžeme spolupracovat rychle a účinně v případě hybridní hrozby proti některému z našich členů," řekl Stoltenberg na tiskové konferenci.

Představitelé NATO zkoumají, jak by měli reagovat na případnou operaci "krymského stylu" v pobaltských zemích, jako jsou Estonsko nebo Lotyšsko, které jsou členy aliance a v nichž žije početná ruská menšina. Podle Reuters znepokojují alianci a unii v této souvislosti údajné záměrné ruské dezinformace o roli Moskvy a jejích cílech.

Mogheriniová již vypracovává plán reakce EU, který bude patrně zahrnovat prozápadní televizní a rozhlasové vysílání v ruském jazyce pro etnické Rusy žijící v bývalých sovětských republikách.

"Čelíme sofistikované dezinformační a radikalizující se kampani. Naší nejlepší zbraní proti dezinformacím jsou informace založené na našich hodnotách demokracie, svobody projevu a otevřené společnosti," řekl k tomu Stoltenberg.

V Antalyi se jednalo také o uprchlické krizi na jihovýchodě Evropy. Mogheriniová referovala o svém plánu ničit lodě, jimiž převaděči vozí tisíce běženců zejména z Libye do Itálie. EU usiluje pro tento záměr o povolení OSN – cílem je i rozbíjení gangů převaděčů lidí. Zastavit se tak má příliv uprchlíků přes Středozemní moře, který vedl také ke smrti tisíců lidí na ztroskotaných lodích.

"V případě, že Evropská unie představí svoje požadavky vůči NATO, budeme se jimi pak vážně zabývat a hodnotit je," řekl Stoltenberg.

Rusko, které je členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, považuje za "příliš extrémní" ničení lodí převozníků migrantů. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ale ve čtvrtek vyjádřil optimismus, že Rusko umožní přijetí usnesení, které EU umožní, aby v plánování záměru pokročila.