Írán dodává zbraně rebelům v Jemenu a snaží se destabilizovat oblast, tvrdí USA

USA podpoří jakoukoli blízkovýchodní zemi, která se bude cítit ohrožena Íránem. Prohlásil to v rozhovoru s televizí PBS americký ministr zahraničí John Kerry. Nepochybuje prý o tom, že Írán vyzbrojuje jemenské šíity. Z toho Írán dlouho obviňuje Saúdská Arábie, která začala pomáhat jemenské vládě proti šíitům také vojensky. Írán přiznává pouze humanitární, ne vojenskou pomoc. Ve středu ale přesunul dvě vojenské lodě do Adenského zálivu, jeho prezident Hasan Rúhání dnes označil nálety za chybu a vyzval k jejich ukončení. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí řekl, že zabíjení jemenských civilistů je genocida.

USA se rozhodly urychlit vojenské dodávky Saúdské Arábii, která vede devítičlennou koalici bojující v Jemenu.

Kerry pohrozil, že bude-li se Írán snažit oblast destabilizovat, budou USA v pohotovosti. "Do Jemenu zjevně přicházejí zbrojní dodávky z Íránu. Každý týden tam přistává několik letadel. Írán si musí uvědomit, že USA nebudou přihlížet, pokud se někdo bude snažit destabilizovat tuto oblast nebo pokud se při bojích budou překračovat hranice jiných zemí," prohlásil americký ministr.

Jeho íránský kolega Mohammad Džavád Zaríf, s nímž Kerry jednal mnoho dní ve Švýcarsku o íránském jaderném programu, navrhl pro Jemen několikabodové řešení. Chce, aby se vyhlásilo příměří a aby bojující strany sestavily společnou vládu. Vyslovil se rovněž proti pokračování koaličních náletů na šíitské pozice. Podle íránského tisku vede Saúdská Arábie v Jemenu americkou válku. ."Ukončeme tu válku, uvažujme o příměří. Přiveďme Jemence k jednacímu stolu, kde rozhodnou o své budoucnosti. A přijměme tuto budoucnost," řekl Rúhání v televizním projevu.

Saúdská Arábie se spojenci zahájila nálety 26. března. O život od té doby přišlo přes 560 lidí a 100 tisíc Jemenců opustilo domovy. Do Adenu, kde jsou nyní boje nejintenzivnější, se až ve středu dostala první mezinárodní zdravotnická pomoc.

Írán podepíše dohodu o jádru pouze když budou zrušeny sankce

Íránský prezident Hasan Rúhání ve čtvrtek v Teheránu řekl, že Írán podepíše konečnou dohodu o svém jaderném programu jen tehdy, bude-li text zaručovat okamžité zrušení sankcí. Rámcově byla dohoda po dlouhém diplomatickém vyjednávání uzavřena 2. dubna. Západní státy, které se rozhovorů zúčastnily, počítají s pozvolným rušením sankcí.

Íránci ale předběžný dokument považují hlavně za závazek zrušení sankcí. Jejich duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který se k dubnovému ujednání ještě nevyjádřil, už v minulosti trval na okamžitém zrušení sankcí.

Rúhání, který patří k umírněnějším duchovním, slíbil Íráncům po svém zvolení, že začne o jaderném programu vyjednávat jinak. Nový vyjednávací tým byl vstřícnější a díky tomu se podařilo po 12 letech íránské neústupnosti v rozhovorech pokročit.

Ve čtvrtek ale dal Rúhání najevo, že se od Chameneího názoru zřejmě neodkloní. "Všechny ekonomické sankce musejí být zrušeny okamžitě," řekl na ceremonii pořádané k íránském dni jaderné technologie.

Podle harmonogramu budou rozhovory s Íránem pokračovat a do konce června mají být vyjednány detaily dohody.

Americká administrativa čelí za vedení rozhovorů kritice mnohých členů Kongresu. Poslanci i senátoři, zejména republikánští, chtějí, aby dohoda byla vázána jenom na mandát prezidenta Baracka Obamy. Stejně jako Izrael poukazují na to, že vstřícnost Íránu pramení právě ze sankcí, které byly účinné. Izrael žádá vyjednání lepší dohody, která zaručí také uznání Izraele ze strany Íránu.