I přes příměří se na Ukrajině nadále střílí, padli tři ukrajinští vojáci

Na východě Ukrajiny v potyčkách s proruskými separatisty během uplynulých 24 hodin padli tři vojáci, dalších sedm jich bylo zraněno. Oznámil to v pátek armádní mluvčí Andrij Lysenko. Po dva předchozí dny ukrajinská armáda žádné padlé nehlásila, což vyvolávalo naděje na udržení křehkého příměří a stažení těžkých zbraní od frontové linie, jak předpokládají mírové dohody z Minsku. Konflikt na Donbasu si od loňského dubna vyžádal přes 5800 mrtvých. Prezident Petro Porošenko varoval, že válečná hrozba z Východu stále trvá.

Na křehkost nynější situace, kdy obě strany hlásí stahování těžkých zbraní a přitom si vzájemně nevěří a vyhrožují si, dnes upozornili představitelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve videokonferenci vedené z Kyjeva s Radou bezpečnosti OSN. Ukrajina je na křižovatce, uvedla zástupkyně OBSE v takzvané kontaktní skupině Heidi Tagliaviniová. "Buď budeme čelit hrozbě dalšího vystupňování konfliktu, nebo zvítězí zdravý rozum, odpovědnost a lidskost a vydáme se cestou míru," konstatovala.

Mluvčí protipovstalecké operace Anatolij Stelmach v pátek ráno řekl, že separatisté během uplynulé noci vcelku dodržovali klid zbraní, i když některé skupiny povstalců pokračují v provokacích. Těch se podle něj dopouštějí ty povstalecké jednotky, které se zřejmě vymykají kontrole velení separatistů.

I Lysenko potvrdil, že intenzita povstalecké palby na ukrajinské pozice poklesla, nicméně varoval, že "protivník přeskupuje své síly a vede průzkum po celé frontové linii", a tak přetrvává hrozba nepřátelské ofenzívy na více směrech. Pod pláštíkem stahování těžkých zbraní se prý odehrává rotace jednotek a koncentrace sil na jiných úsecích fronty, například zbraně a vojáci se z dobytého Debalceve přemístili k doněckému letišti a k Mariupolu, kam prý míří i kolona padesáti raketometů.

Ukrajinské ministerstvo obrany současně ujistilo, že stahování těžkých zbraní od frontové linie bude v pátek  pokračovat, a to pod kontrolou pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Už za pár hodin média ukážou záběry, jak naše kolony s děly odjíždějí do týlu," přislíbil Serhij Haluško z ministerstva. Ubezpečil, že na frontové linii zůstává dost sil na to, aby odrazily případný útok nepřítele.

"Naši vojáci jsou připraveni kdykoliv vrátit techniku na předchozí pozice a během co nejkratší lhůty klást odpor nepříteli," ujistil i prezident Petro Porošenko před studenty vojenské univerzity. Varoval také před ruskou vojenskou hrozbou: "Dokonce i v případě, že se v Donbasu uplatní ten nejoptimističtější scénář dlouhodobého příměří přecházejícího v politické urovnání a pevný mír, vojenská hrozba z Východu bohužel zůstane aktuální. Bude vyžadovat ustavičné úsilí a posilování obranyschopnosti," prohlásil. Kvůli tomuto ohrožení je také nevyhnutelné zkrátit výcvik a studium důstojníků, protože každý je teď potřebný.

Stahování těžkých zbraní zahájila armáda ve čtvrtek, po dvou dnech, kdy na frontě nepadl žádný ukrajinský voják. Z frontové linie do vzdálenosti nejméně 25 kilometrů začala stahovat protitankové kanony MT-12 Rapira.

Proces oddělení úderných jednotek na donbaské frontě doprovází vzájemné obviňování ze sabotáže minských dohod. Mise OBSE má navíc údajně jen omezené možnosti, jak stahování těžkých zbraní kontrolovat. Povstalci tvrdí, že 90 procent svých těžkých zbraní už z fronty odvezli, což Kyjev popírá. Naopak povstalci pohrozili, že svá děla vrátí zpět do předchozích pozic, pokud Kyjev neuspíší stahování svých zbraní.

"My už jsme stáhli 250 děl, zatímco Ukrajina všehovšudy jen 24," prohlásil v pátek náměstek ministra obrany neuznávané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin. Oznámil také, že v pátek ráno povstalci začali se stahováním raketometů, zatím v počtu čtyř kusů, dalších 12 má během pátku následovat. "Zatím ale nebudeme stahovat techniku z těch úseků, kde hrozí boje, což se týká hlavně předmostí u doněckého letiště. Během uplynulých 24 hodin nás tam asi dvacetkrát ostřelovali," dodal.

Separatisté v Luhansku nevyloučili setrvání v Ukrajině

Pokud Ukrajina přikročí ke slibovaným vnitropolitickým reformám, uspořádá vedení tzv. Luhanské lidové republiky nové referendum o osudu separatistických území. V ruské televizi Rossija 24 to v pátek řekl šéf luhanských povstalců Igor Plotnickij. Nevyloučil, že povstalecká území Luhanské oblasti zůstanou součástí Ukrajiny.

"Nikdy jsme Ukrajinu neodmítali jako stát, vždyť je to náš soused," řekl Plotnickij. "Pokud vznikne nová Ukrajina, která nebude označovat Rusko za agresora a nás za separatisty a teroristy, pak proč ne. Uspořádáme nové referendum a lidé řeknou, s kým a jak chtějí žít," konstatoval luhanský politik.

Separatistická Luhanská lidová republika uspořádala referendum už loni v květnu, stejně jako sousední povstalecká zóna v Doněcké oblasti. Drtivá většina hlasujících se tehdy vyslovila pro nezávislost na Kyjevu. Rusko referendum oficiálně neuznalo, dalo ale najevo, že výsledky hodlá "respektovat".

Plotnickij v pátek možnost zachování územní celistvosti Ukrajiny připustil. "Zda zůstaneme součástí Ukrajiny, závisí především na Ukrajině samotné. Nacistická a banderovská Ukrajina není naší zemí, v takové Ukrajině nebudeme nikdy," prohlásil.