Zástupci separatistů a Kyjeva se v Minsku dohodli na vzniku nárazníkového pásma

Zástupci Kyjeva a proruských separatistů se v noci na sobotu dohodli na vzniku 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami na východě Ukrajiny, z níž mají být staženy všechny těžké zbraně. Zónu budou kontrolovat pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Podle sjednaného dokumentu se dělostřelectvo obou stran musí stáhnout o 15 kilometrů od frontové linie. Implementace sjednaného dokumentu má podle reprezentanta kyjevské vlády a někdejšího ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy začít okamžitě.

Akční plán pro mír, který má zajistit lepší dodržování často porušovaného příměří z 5. září, v Minsku domlouvala takzvaná kontaktní skupina. Kromě zástupců ukrajinské vlády a povstalců z východu země v ní byli také vyjednavači OBSE a Ruska.

Po sedmihodinové debatě se kontaktní skupina rovněž dohodla na zákazu přeletů vojenských letadel nad touto částí východní Ukrajiny.

Obě strany také musí stáhnout své zahraniční ozbrojence. Toto opatření má být podle agentury AP namířeno především proti ruským vojákům zapojeným v konfliktu, jejichž organizovanou aktivitu na Ukrajině však Rusko vytrvale popírá. Představitelé separatistů a Ruska tvrdí, že zahraniční dobrovolníci bojují na obou stranách konfliktu.

Na dodržování stanovených pravidel mají podle ruského zástupce Michaila Zurabova dohlížet pracovníci OBSE. Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová, která v Minsku OBSE zastupovala, uvedla, že pozorovatelé se budou pohybovat v nárazníkové zóně.

Otázka statusu odsunuta

Dokument "by měl vytvořit zónu naprostého bezpečí pro místní obyvatele" sdělil podle agentury AFP jeden ze vůdce separatistů z Luhansku Igor Plotnickij.

Nejkontroverznější otázka celkového statusu donbaského regionu však zůstává odsunuta do pozadí. Povstalecký předák z Doněcku Alexandr Zacharčenko přitom upozornil, že názory Kyjeva a rebelů na právní výklad statusu se ještě značně liší a proto je zapotřebí o tom dál vést rozhovory.

Podle zákona schváleného tento týden ukrajinským parlamentem má mít východ rozsáhlou autonomii a volnost v používání ruštiny. Schválena byla rovněž amnestie pro povstalce, kteří se nedopustili teroristických činů.

Další konvoj překročil hranice

Ruská tisková agentura Itar Tass zatím oznámila, že ukrajinsko-ruské hranice překročil třetí konvoj s údajnou humanitární pomocí. Dvě stovky kamionů zamířily tentokrát do Doněcku a mají podle ruské strany vést převážně jídlo. Podle agentury mezinárodní pozorovatelé a pracovníci Červeného kříže nechtěli obsah kamionů zkontrolovat.

První konvoj s pomocí pro obyvatele východní Ukrajiny vypravili z Ruska 12. srpna. Po sporech ohledně kontroly a trasy přejel 22. srpna bez souhlasu Kyjeva hranici a do večera dojel do Luhansku. Do stejného města dojel před týdnem i následující konvoj. Vyslání třetího konvoje avizoval před třemi dny ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který argumentoval, že humanitární situace v konfliktní oblasti zůstává katastrofální.

Předchozí překročení konvojů ruské humanitární pomoci východní hranici Ukrajiny označila kyjevská vláda za ilegální.

Rusové jsou podle NATO stále na Ukrajině

Podle vrchního velitele sil NATO v Evropě Philipa Breedlovea jsou  ruské jednotky stále na Ukrajině. Breedlove to sdělil dnes ráno ve Vilniusu a dodal, že podle něj je příměří, které platí na východě země, klidem zbraní "jen podle jména".

Násilí se v této oblasti nijak nesnížilo, například počet vypálených dělostřeleckých střel za posledních pár dní je stejný jako před příměřím, řekl.

"Pokud mluvíme o ruských ozbrojených sílách přímo na místě, nacházejí se stále uvnitř Ukrajiny," řekl Breedlove. Neuvedl ale žádné podrobnosti o možném počtu těchto ruských vojáků.

Jak dodal, hranici na východě země střeží ruští vojáci a proruské jednotky a vzhledem k pohybu těchto sil přes hranici v obou směrech je prý nemožné sdělit nějaká přesná čísla.

"Situace na Ukrajině v tuto chvíli není dobrá," řekl velitel NATO na tiskové konferenci. Příměří by sice mělo platit, ale to, co se "děje na místě, je úplně jiný příběh".

Podle Breedlovea je sice pravdou, že za poslední týden se počet ruských vojáků na Ukrajině výrazně snížil a oni se vrátili na ruskou stranu hranice.

"To je dobré, nicméně nevrátili se domů, jsou tam stále k dispozici, aby zatlačili vojenskou silou na Ukrajinu", když si to ruští vládní představitelé rozmyslí, dodal americký velitel.

Vrchní velitel sil NATO v Evropě nicméně doufá, že vytvoření nárazníkové zóny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přispěje ke stabilizaci situace.