Proruští rebelové zaútočili na ukrajinskou hlídkovou loď a obklíčili letiště v Doněcku

Loď ukrajinského námořnictva zasáhl v neděli poblíž přístavu Mariupol u Azovského moře dělostřelecký granát.

K útoku se podle agentury Reuters na sociálních sítích přihlásili proruští povstalci.

Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko pak uvedl, že šlo o menší plavidlo, takzvaný kutr. Ty používá ukrajinské námořnictvo k hlídkám podél pobřeží. Zatím není jasné, kolik mohlo být na jeho palubě lidí.

Portál newsru.ua s odvoláním na své zdroje uvedl, že si útok vyžádal mrtvé. Server news.siteua.org ale později napsal, že nemocnice ve městě Mariupol přijala šest zraněných, o údajných mrtvých prý informace nejsou.

Na serveru YouTube se objevily záběry dýmu nad hladinou moře, na Twitteru pak fotografie.

Separatisté v neděli údajně také obklíčili letiště v Doněcku.

"Útok nebude snadný, neboť přístupy jsou zaminovány, nálože jsou na dálkové ovládání," citovala agentura ITAR-TASS mluvčího doněckých rebelů.

Letiště se v minulosti pokusili povstalci dobýt několikrát, armádě se však tento strategický areál podařilo udržet.

Agentura RIA Novosti uvedla, že boje o letiště nadále pokračují. Povstalci prý soustředili dělostřelectvo do nedaleké obce Spartak, odkud ostřelují pozice vojáků. Armáda prý palbu opětovala. Ve vsi zemřel jeden civilista a 20 rodinných domů je zničených.

Separatisté podle agentury Interfax rovněž tvrdí, že v pondělí ovládli letiště u Luhansku, které od června kontrolovala armáda. Kyjev se k této zprávě nevyjádřil.

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru s ruskými novináři uvedl, že podpora, kterou Západ poskytuje válčení ukrajinské armády na východě Ukrajiny, odporuje demokratickým hodnotám. Ukončení konfliktu podle něj závisí na Kyjevu. Zmínil se také o možnosti vytvoření nového státu na jihovýchodě Ukrajiny.

"V čem spočívají evropské hodnoty?" ptal se Vladimir Putin v nedělním televizním rozhovoru. "Podpora státního převratu nebo uchopení moci se zbraněmi v ruce a potlačování těch, kteří nesouhlasí, za pomoci ozbrojených sil – co to je? Moderní evropské hodnoty? Zdá se, že našim kolegům je třeba připomenout jejich vlastní ideály," prohlásil.

Za okolností, kdy jsou bombardována a ostřelována města nebo vsi na ruskojazyčném východě Ukrajiny, by bylo podle Putina naivní předpokládat, že tamní domobrana (povstalci) složí zbraně. A ani Rusko prý nemůže zůstat stranou.

"Měli bychom teď okamžitě začít vážně debatovat o otázkách, které se týkají politické organizace společnosti a vytvoření státu pro jihovýchodní Ukrajinu, který by ochránil legitimní zájmy tamních obyvatel," řekl rovněž prezident.

Ukrajina a Rusko si vyměnily zajaté vojáky

Do Ruska se mezitím vrátili všichni ruští výsadkáři, zadržení před časem na Ukrajině. Rusové naopak předali Ukrajincům 63 jejich vojáků, kteří přešli 27. srpna ruskou hranici.

Další skupinu zajatců, dohromady 223 příslušníků ukrajinské armády a Národní gardy, předali ukrajinské straně v noci na neděli proruští povstalci z neuznávané Doněcké lidové republiky. Kyjev tuto informaci dosud nepotvrdil.

Evropská komise navrhne další sankce

Evropská komise má spolu s diplomaty do týdne navrhnout podobu dalšího přitvrzení protiruských sankcí, rozhodl v noci na neděli summit EU.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky mají být konkrétní návrhy na posun podoby sankcí připraveny už v pondělí.

"Vyhradil jsem si právo s některými částmi toho návrhu nesouhlasit, pokud se budeme domnívat, že není správné, aby Evropa šla tímto směrem," prohlásil Sobotka. Návrh komise podle premiéra vláda prostuduje, zanalyzuje jeho dopady na českou ekonomiku a nejspíš ve středu projedná.

Německá kancléřka Angela Merkelová vysvětlila, že sankce budou spuštěny, pokud nepřijdou "kvalitativní změny nynější situace". Postihnout mohou podle ní oblasti, na které se komise už zaměřila, možná jsou tedy podle ní další omezení ve finanční či energetické oblasti.

Sankce jsou vyhlášením války

Šéf největší ruské ropné firmy Rosněfť Igor Sečin považuje sankce uvalené západními zeměmi na Rusko kvůli jeho postupu vůči Ukrajině za vyhlášení války.

"Sankce jsou určitou formou války. Tímto způsobem se rozsévá nenávist," prohlásil ředitel Rosněfti.

Navzdory napětí mezi Moskvou a Západem však budou ruské ropné a plynárenské společnosti dodržovat smlouvy o dodávkách, slíbil Sečin.

Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporům ohledně ceny a nezaplacených účtů. Ukrajina tento týden uvedla, že Rusko plánuje zastavit rovněž dodávky do Evropské unie. Moskva ale toto tvrzení odmítla s tím, že chce svým závazkům vůči evropským odběratelům dostát bez ohledu na politické problémy.

USA by měly dát Ukrajině zbraně

Spojené státy by měly ukrajinské armádě poskytnout zbraně, aby mohla čelit ruské invazi. V rozhovoru s televizí CNN to prohlásil předseda zahraničního výboru amerického Senátu Robert Menendez.

"Měli bychom Ukrajincům poskytnou takový typ obranných zbraní, které při další agresi způsobí Putinovi ztráty," řekl vlivný demokrat Menendez. Ve vyzbrojování Kyjeva by Spojené státy měly podle něj spolupracovat s Evropskou unií a NATO.

Na otázku, jestli administrativa prezidenta Baracka Obamy podobný krok zvažuje, Menendez odpověděl, že by to "velmi dobře mohlo být na pořadu dne". "Okolnosti se změnily," vysvětlil.

Kyjev, Moskva a OBSE budou jednat v Minsku

Diplomatické řešení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině budou v pondělí v běloruském Minsku hledat zástupci Kyjeva, Moskvy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Schůzka navazuje na summit o Ukrajině, který se v běloruské metropoli za účasti prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka uskutečnil minulý týden. Nepřinesl sice žádný výsledek, otevřel nicméně cestu k dalším jednáním.

Nyní by do Běloruska mohl podle agentury Reuters dorazit i vicepremiér povstalecké Doněcké lidové republiky Andrej Purgin.

Video: Dění na východě Ukrajiny pohledem reportérky CNN