Polsko nepovolilo přelet letadla s ruským ministrem obrany, musel zpět do Bratislavy

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který byl v pátek na návštěvě na Slovensku, se musel po odletu vrátit na bratislavské letiště. Polsko totiž odmítlo dát jeho letadlu povolení ke vstupu do svého vzdušného prostoru.

Podle agentury RIA Novosti se stroj Tu-154 při prvním pokusu o přelet polského území musel vrátil do Bratislavy a ruská delegace čekala na jeho palubě na další vývoj. Informaci potvrdilo také slovenské ministerstvo obrany, podle něhož byl ministrovi nabídnut převoz na ruskou ambasádu v Bratislavě. Polsko však nakonec povolení k přeletu vydalo.

Slovenské ministerstvo vnitra podle agentury Reuters později uvedlo, že letadlo s ruským ministrem na palubě již doplňuje palivo a chystá se k odletu.

Agentura PAP informovala, že podle polských úřadů Moskva předem neohlásila vojenský let, jímž let s ministrem na palubě údajně byl. Jako takový je třeba ho nahlásit minimálně 72 hodin předem, což se prý nestalo.

"Let byl nyní úřadům nahlášen jako civilní," řekl později podle Reuters Piotr Walatek z polského ministerstva vnitra. Dodal, že ruský pilot pravděpodobně omylem ohlásil let jako vojenský, a nikoli civilní, pro který měl povolení. Mluvčí PAZP Pawel Paluch upřesnil, že původně byl ohlášen jako civilní let společnosti Aeroflot.

Moskva na incident reagovala podrážděně. Podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Titov postup Polska označil za "závažné porušení norem a etiky komunikace mezi státy".

Polsko patří mezi země, které ostře kritizují postup Ruska ve východoukrajinské krizi, a obvinilo ho z agrese vůči Ukrajině. Na pátečních oslavách 70. výročí zahájení Slovenského národního povstání kvůli přítomnosti Šojgua chyběl nejvyšší polský představitel Bronislaw Komorowski.

Putin přirovnal ukrajinskou armádu k fašistům

Západ by podle Putina měl přimět Kyjev k rozhovorům s proruskými separatisty z východu země, protože jinak neobnoví pořádek na Ukrajině. Počínání ukrajinské armády na východě země šéf Kremlu přirovnal k "úderům fašistů" za druhé světové války.

"Jakkoli je to smutné, připomíná mi to události z druhé světové války, kdy německá fašistická vojska obléhala naše města, třeba Leningrad, a cíleně střílela jejich obyvatele. Vidíte, k čemu jsme dospěli? Je to katastrofa," řekl Putin o ostřelování obklíčených povstaleckých bašt, Doněcku a Luhansku.

Rusko se podle něj nechystá zapojit do žádného velkého konfliktu, nicméně partnerům doporučil "nezahrávat si" s jadernou velmocí. "Mohu rovnou říci: Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů. Nechceme to a ani se k tomu nechystáme," řekl Putin.

"Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost," dodal. "Síly jaderného odstrašování" Rusko hodlá podle Putina dále posilovat.

S ohledem na tuto situaci má prý ruský prezident "plné pochopení" pro to, že se povstalecké milice nyní snaží "vojenskou a humanitární operací od svých měst co nejdále odehnat děla a raketomety ukrajinské armády, aby nemohly zabíjet lidi". Ukrajinští vládní vojáci podle něj úmyslně pálí do obytných čtvrtí, aby je zničili a potlačili vůli k odporu.

Nyní je prý jasné, že by Krym sdílel osud východu Ukrajiny, kdyby Rusko nezakročilo. "Krym jsme neanektovali, nezabrali, ale ochránili," dodal Putin.

Ukrajinské vládní síly se v posledních dnech dostaly do obklíčení v Ilovajsku, který leží jihovýchodně od Doněcku. Kyjev tvrdí, že navzdory přesile separatistů zůstává Ilovajsk pod kontrolou ukrajinské armády. Tamní jednotky ale podle ukrajinských médií hlásí, že jim dochází munice, voda a potraviny.

Předák proruských separatistů Alexandr Zacharčenko souhlasil s vytvořením humanitárního koridoru pro evakuaci obklíčených ukrajinských vojáků z východní Ukrajiny. Své rozhodnutí učinil poté, co ruský prezident Vladimir Putin v noci na pátek vyzval rebely, aby umožnili ukrajinským vládním jednotkám bezpečné stažení z bitevního pole.

"Putinova výzva či pokyn teroristům vytvořit koridory pro stažení ukrajinských vojáků svědčí jen o jednom: tyto lidi (povstalce) řídí a kontrolují přímo z Kremlu," zareagovalo vedení ukrajinské armády.

Velitel dobrovolnického provládního praporu Donbas Semen Semenčenko ovšem prohlásil, že rebelové ignorovali Putinův pokyn a ukrajinští vojáci, snažící se vyjít z obklíčení, padli do léčky.

Podle listu Ukrajinska pravda jsou ruské tanky – údajně 60 strojů s čerstvě natřenými povstaleckými znaky – už jen 20 kilometrů od Mariupolu. Ukrajinské jednotky ustupují, protože mají pouze lehké protitankové zbraně.

Mezitím se ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan nechal slyšet, že Kyjev je zklamaný z "nedostatku konstruktivního přístupu" ze strany Ruska na jednání o dodávkách plynu. Cena navržená jeho ruským protějškem Alexandrem Novakem je prý diskriminační.

NATO vyzvalo Rusko, aby ukončilo ilegální akce

Kvůli stále vyhrocenější krizi na východě Ukrajiny v pátek jednali unijní ministři zahraničí a velvyslanci při NATO. "Navzdory prázdnému popírání z Moskvy je nyní jasné, že ruští vojáci nezákonně překročili hranice na východní a jihovýchodní Ukrajinu," prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Situaci označil za "do očí bijící" narušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti.

Ruskou federaci NATO vyzvalo, aby ukončila své ilegální akce, zastavila podporu separatistickým uskupením na východě Ukrajiny a přijala "okamžité a ověřitelné" kroky k uklidnění nynější hluboké krize. Podobně i česká diplomacie vyzvala Moskvu, aby ihned stáhla příslušníky svých jednotek.

"Na summitu příští týden přijmeme rozhodnutí, jak posílíme naši spolupráci s Ukrajinou," přiblížil Rasmussen další kroky NATO.