Povstalci na Ukrajině slíbili, že budou dodržovat příměří. Ještě v sobotu se střílelo

Povstalci z Doněcké a Luhanské oblasti se na jednání ve východoukrajinském Doněcku zavázali dodržovat příměří vyhlášené prezidentem Petrem Porošenkem, oznámila ruská agentura RIA Novosti. Do pátku prý chtějí zahájit jednání o vyřešení situace.

"V odpověď na zastavení palby ze strany Kyjeva se i my zavazujeme dodržovat příměří do 27. června," prohlásil v Doněcku "premiér" samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj.

K příměří se podle moskevského rozhlasu připojili i vzbouřenci ze sousední Luhanské oblasti.

Podle Borodaje by klid zbraní mohl "přinejmenším vést k zahájení konzultací, které by vyústily v jednání o pokojném vyřešení konfliktu," napsala agentura RIA Novosti. Součástí dohody o příměří je prý i zákaz přesunů vojsk. Klid zbraní vyprší v pátek ráno v 9:00 SELČ.

"Nastává klidový režim," řekl Borodaj a vyjádřil naději, že dohled nad dodržováním příměří bude svěřen Rusku, případně i OBSE.

Oboustranný závazek dodržovat klid zbraní vzešel z důvěrných konzultací, které se v pondělí uskutečnily v budově doněcké oblastní správy, která je okupovaná separatisty.

Do jednání se zapojili zástupci kyjevské vlády i proruských ukrajinských organizací, diplomaté z Ruska, zástupci OBSE a reprezentanti proruských radikálů.

Ukrajinskou vládu na jednání zastupoval bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, delegaci OBSE vedla švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová a Rusko velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov.

Do pondělních rozhovorů vstoupila také skupina prorusky orientovaných ukrajinských politiků, mezi nimi například poslanec Strany regionů Nestor Šufryč, šéf hnutí Ukrajinská volba a důvěrník prezidenta Vladimira Putina Viktor Medvedčuk či bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov, který byl za extrémně proruské postoje zbaven mandátu a je na Ukrajině celostátně hledanou osobou.

Podle ukrajinských médií bude příměří křehké. Potvrzuje to i zpráva z Kyjeva, podle níž ukrajinská prokuratura vydala příkaz k zatčení všech vedoucích představitelů "lidových republik" z Doněcka a Luhanska včetně Borodaje. Jsou podezřelí z terorismu.

Nový ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin v pondělí rovněž představil ukrajinský mírový plán na zasedání ministrů zahraničí zemí EU.

Vyhlášení příměří a širší mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka opatrně uvítal i ruský prezident Vladimir Putin.

Putin o víkendu řekl, že plán nemůže uspět bez toho, aby obě strany konfliktu zasedly ke společnému jednání, a německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande na šéfa Kremlu naléhali, aby se o navázání jednání mezi znesvářenými stranami osobně zasadil.

Porošenko žádá o pomoc Merkelovou

Ukrajinský prezident Porošenko požaduje naopak osobní zapojení Merkelové.

"Pro vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny má klíčový význam pomoc Angely Merkelové a dalších světových vůdců," citoval v pondělí list Ukrajinska pravda z prohlášení prezidentovy kanceláře k nedělnímu telefonickému rozhovoru Porošenka se spolkovou kancléřkou.

Merkelová podle prohlášení potvrdila "solidární postoj, pokud jde o podporu Porošenkova mírového plánu, a své odhodlání v maximální míře přispět k mnohostrannému dialogu všech zainteresovaných stran".

V pondělním rozhovoru s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem potom Porošenko nevyloučil, že se před páteční vrcholnou schůzkou EU uskuteční trojstranná schůzka Ukrajina-Rusko-EU na expertní úrovni.

Summit má zvážit, zda Rusko skutečně přispívá k uklidnění situace na Ukrajině, a pokud ne, rozšířit proti němu sankce.

Ministři zahraničí EU: Moskva musí podpořit mírový plán

Po pondělní schůzce ministrů zahraničí EU v Lucemburku vyzvali šéfové diplomacií evropských zemí Moskvu, aby Porošenkův mírový plán podpořila.

Rusko má podle nich rovněž znemožnit přesuny lidí a zbraní přes svoji hranici s Ukrajinou, zrušit parlamentní mandát, který prezidentu Putinovi umožňuje použít na ukrajinském území sílu, zajistit okamžité propuštění pozorovatelů OBSE a dalších osob unesených ozbrojenými separatisty a využít vlivu na promoskevské separatisty na východě Ukrajiny. Ti se mají zdržet násilí a složit zbraně.

Jen okamžité dodržování příměří všemi stranami je totiž podle ministrů zahraničí EU předpokladem ke stabilizaci bezpečnostní situace a ke skutečnému zmírnění napětí.

"Dali jsme jasně najevo, že odsuzujeme současné dění, kdy na ruské straně stále není vidět ochota pomoci," řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

"Chceme, aby spirála násilí skončila," zdůraznila šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.

Porošenkův plán podle ní evropští ministři podpořili jako "zásadní možnost" pro uklidnění situace, ochranu civilistů a umožnění humanitárním organizacím, aby začaly v oblasti pracovat.

Putin volal Obamovi

Petro Porošenko o svém mírovém plánu v pondělí opět jednal s kancléřkou Merkelovou, Vladimir Putin pak probíral perspektivu mírového urovnání ukrajinského konfliktu s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Porošenko rovněž oficiálně navrhl Rusku, aby na východ Ukrajiny vyslalo pozorovatelskou misi, která by dohlížela na dodržování příměří ze strany Kyjeva. Ruští kontroloři by se podle něj měli zapojit do mise OBSE.

OBSE vyslala na Ukrajinu několik krátkodobých i dlouhodobých misí, jejich fungování ovšem naráželo na problémy. Dvě skupiny pozorovatelů zadrželi doněčtí a luhanští vzbouřenci a několik týdnů je vězní na neznámém místě.

Vůdce doněckých separatistů Alexandr Borodaj nicméně v pondělí oznámil, že radikálové rukojmí z OBSE propustí. Jejich osvobození je součástí dohody o příměří.

Šéf Kremlu podle agentury ITAR-TASS v telefonickém rozhovoru prezidentu Baracku Obamovi řekl, že prioritní význam pro uklidnění situace na Ukrajině má "reálné" ukončení bojových akcí a zahájení jednání mezi vládou a povstalci.

Oba státníci se věnovali Porošenkově mírovému plánu, mimo jiné i humanitární pomoci obyvatelům ukrajinského východu.

Obama podle agentury Reuters Putinovi připomněl, že Rusko může v případě další eskalace vyhroceného sporu na východě Ukrajiny čelit dalším západním sankcím.

Víkend byl neklidný

Strany konfliktu se obviňovaly z porušování příměří od sobotního rána. Podle ukrajinských sil proruští separatisté v noci na sobotu ostřelovali jejich stanoviště a zranili několik vojáků.

Proruští separatisté i samotná Moskva zase tvrdí, že ukrajinské síly pokračují v bojích. Putin tvrdil, že při srážkách v noci na pondělí Kyjev zapojil i dělostřelectvo.

Šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk podle agentury Ukrinform sdělil, že "teroristé" ostřelovali z minometů pozice vládních jednotek u města Kreminna v Luhanské oblasti. Dva vojáci přitom byli zraněni.

Tymčuk dodal, že povstalci za uplynulých 24 hodin stříleli nebo provedli různé diverzní akce v šesti okresech Doněcké a Luhanské oblasti. Podle jeho slov příslušníci jednotek zapojených do "protiteroristické akce" klid zbraní dodržují a palbu zahajují jen v reakci na útoky vzbouřenců.

Ruské agentury ale s odvoláním na povstalecké zdroje tvrdí, že je tomu přesně naopak. Interfax citoval nejmenovaného představitele rebelů ze Slavjanska v Doněcké oblasti, který uvedl, že v noci na dnešek "nebylo žádné příměří" ve čtvrtích Čerekivka a Semenivka.

USA, Francie a Německo v noci na sobotu Rusku pohrozily dalšími sankcemi, pokud nezajistí zmírnění napětí. Putin však záhy poté nařídil bojovou pohotovost pro jednotky centrálního vojenského okruhu.

Kanada už nové sankce ohlásila. Jsou namířené proti jedenácti proruským představitelům na Ukrajině a společnosti Feodosia Enterprise, která působí na Ruskem anektovaném Krymu. Počítají se zákazem vstupu na kanadské území.