Na východě Ukrajiny vzplála velká bitva. Obě strany zřejmě nasadily i tanky

Ukrajinská armáda a proruští separatisté od čtvrtečního rána svádějí ostré boje poblíž města Krasnyj Lyman v neklidné východní části země. Povstalecký "ministr obrany" odpoledne přiznal těžké ztráty a vyzval Moskvu k pomoci.

Informují o tom tiskové agentury s odvoláním na zdroje z obou bojujících stran. Podle nepotvrzených zpráv ukrajinská armáda i povstalci nasadili do bitvy tanky. Vzbouřenců jsou možná až čtyři tisíce.

Jeden z ukrajinských vojenských zdrojů uvedl, že boje vypukly kolem 4:00 místního času (3:00 SELČ) poblíž obce Krasnyj Lyman dříve kontrolované separatisty, která je od počátku tohoto měsíce znovu pod vládní kontrolou.

Střet prý začal, když se separatisté v oblasti pokusili prorazit kordon vládních vojáků.

"V současné době probíhá velká bitva, která co do intenzity a rozsahu překonává vše, čeho jsme doposud byli svědky," konstatoval zmíněný nejmenovaný zdroj. Na straně separatistů bojuje až čtyři tisíce ozbrojenců a obě strany používají obrněná vozidla, možná tanky, dodal zdroj.

Vzbouřenci na druhé straně podle agentury Reuters tvrdí, že ukrajinská pěchota podpořená dvaceti tanky a mnoha dalšími obrněnými vozidly útočí na vesnici Jampil asi 12 kilometrů východně od obce Krasnyj Lyman.

Šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk, který je dobře informován o armádních operacích, prohlásil, že podnět k bitvě dalo odmítnutí separatistů složit zbraně, jak žádá mírový plán navržený ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

"Protiteroristická operace pokračuje. Probíhají boje," řekl mluvčí vládních sil Vladislav Selezňov. Na dotaz o údajném zapojení čtyř tisíc separatistů Selezňov odpověděl: "Pak tedy budou potřeba čtyři tisíce rakví."

"Ministr obrany" samozvané Doněcké lidové republiky Igor Strelkov ve čtvrtek odpoledne přiznal, že separatisté v Jampilu utrpěli těžké ztráty ve výzbroji vzhledem k velké převaze vládních sil, pokud jde o těžké zbraně.

"Odrazili jsme první úder a zničili jeden tank. Ale je obtížné vyřadit dvacet tanků. Bitva pokračuje. Naši lidé se drží, ale nemůžeme vyloučit, že (armáda) prorazí," uvedl podle agentur Reuters a AP Strelkov ve videoprohlášení zveřejněném na serveru YouTube.

Zároveň Moskvě adresoval výzvu k vojenské pomoci a upozornil, že postup ukrajinské armády povstalcům zcela odřízne zásobovací cesty do Slavjanska. "Doufám, že Moskvě zůstalo dostatek svědomí k tomu, aby podnikla nějaká opatření," prohlásil.

U hranic jsou tisíce ruských vojáků, říká šéf NATO

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na vývoj situace uvedl, že k hranicím s Ukrajinou se přesunulo dalších několik tisíc ruských vojáků. Podle něj Moskva nechává otevřenou možnost další intervence.

"Pozorujeme nyní nové shromažďování ruských vojáků kolem ukrajinské hranice. Bylo zde rozmístěno nejméně dalších několik tisíc příslušníků ruské armády," citovala Rasmussena agentura Reuters.

"Považuji to za velmi politováníhodný krok zpátky. Zdá se, že Rusko nechává otevřenou možnost další intervence na Ukrajině," dodal.

"Pokud se Rusko znovu vloží do situace na Ukrajině, bude na to muset mezinárodní společenství tvrdě reagovat. To by zahrnovalo... hospodářské sankce proti Rusku, které by měly velmi škodlivé dopady na ruskou ekonomiku," konstatoval Rasmussen.

Severoatlantická aliance odhadla, že v určité chvíli bylo v blízkosti ukrajinských hranic až 40 000 ruských vojáků. V květnu ale Moskva oznámila, že velké množství těchto vojáků a jejich výzbroje bylo odtamtud staženo.

Rasmussen v souvislosti s nynějšími událostmi ve světě podle agentury AP v Londýně rovněž poznamenal, že NATO je ve zlomovém bodě. "Svět, který jsme pomáhali vybudovat po skončení studené války, čelí výzvám různé povahy a z různých směrů," konstatoval.

"Na našem východě to je ruská agrese vůči Ukrajině, která je pokusem přepsat mezinárodní pravidla a znovu vytvořit sféry vlivu. Ve stejné době na našem jihu vidíme státy nebo extremistické skupiny, které používají sílu k prosazení své moci. A celkově vidíme staré i nové hrozby - od pirátství přes terorismus až po počítačové útoky," řekl šéf NATO.

Porošenko podepíše část asociační dohody s EU

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek oznámil, že 27. června podepíše ekonomickou část asociační dohody s Evropskou unií. Podle agentury Reuters zároveň sdělil, že příští týden pošle nového ministra zahraničí Pavla Klimkina, aby své kolegy v EU seznámil s mírovým plánem pro východ Ukrajiny.

Porošenko o tom informoval vzápětí poté, co sdělovacím prostředkům představil nového šéfa diplomacie. Klimkina do čela ministerstva zahraničí navrhl ve středu a parlament jeho nominaci ve čtvrtek schválil.

"To, na co jsme čekali tak dlouho, se stane příští týden," prohlásil před novináři Porošenko v souvislosti s oznámením, že podpis druhé části dohody o přidružení k EU se uskuteční příští pátek. První, politickou část už podepsal 21. března úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

"Naše priority jsou zjevné - mírový plán (pro východní Ukrajinu) a přidružení k Evropské unii," řekl po Porošenkovi médiím Klimkin o hlavních úkolech svého úřadu a vůbec celé ukrajinské vlády.