Evropa i USA uvalily kvůli Ukrajině další sankce. Zasáhnou i lidi z Putinova okolí

Evropská unie kvůli ukrajinské krizi rozšířila sankce na 15 nových občanů Ruska a Ukrajiny, kterým blokuje majetek i cesty na území EU. Jména budou oficiálně známá až v úterý.

Osobám odpovědným za vyhrocování situace na východě Ukrajiny EU zmrazí konta a zakáže na území 28členného evropského bloku cestovat. O možných hospodářských sankcích vůči Rusku se zřejmě zatím rozhodovat nebude. Na sankčním seznamu unie je nyní 33 Ukrajinců a Rusů, kteří se podle Bruselu podíleli na anexi ukrajinského Krymu.

Na seznamu v tuto chvíli nefigurují žádné firmy. Podle českého velvyslance u EU Martina Povejšila unie o takovém rozšíření uvažuje. Velvyslanci nyní k tomuto kroku hledají právní cestu. 

Nové hospodářské sankce uvalily i Spojené státy. Týkají se sedmi ruských představitelů a 17 ruských společností, které jsou s potrestanými hodnostáři spojeny. Jednotlivcům USA odepřou víza a zmrazí majetek v USA. 

Podle agentury ITAR-TASS jsou mezi nimi i dva lidé z blízkého okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. Jedním z nich by měl být někdejší vicepremiér a Putinova pravá ruka Igor Sečin, který je šéfem ropného koncernu Rosněfť.  

Washington podle Obamy zablokuje vývoz amerických vyspělých technologií do Ruska, které měly být využity v modernizačních projektech ruské armády. 

Americký prezident uvedl, že Spojené státy spolu se svými spojenci zvažují už i další kolo sankcí, které by měly být zaměřeny na celá ekonomická odvětví, pravděpodobně na bankovnictví a obranu.

Ministerstvo obrany v úterý také oznámilo, že výbuch nastražené nálože v Doněcké oblasti poranil dva ukrajinské vojáky. Jeden z nich při přepravě do nemocnice zemřel. 

Do Estonska kvůli ukrajinské krizi dorazila v pondělí rota 150 amerických vojáků ze 173. výsadkové brigády jako poslední část 600členného kontingentu, který USA vyslaly do Pobaltí a Polska.

Americká jednotka by měla v přístavním městě Paldiski setrvat přinejmenším do konce roku. 

Atentát na charkovského starostu

Charkovský starosta Gennadij Kernes se v pondělí stal obětí atentátu. Podle médií byl střelen do zad při koupání v jednom z místních termálních pramenů, kde ho ze zálohy napadli neznámí pachatelé. V charkovské nemocnici je nyní Kernes operován, lékaři podle místních médií bojují o jeho život.

Kernes byl starostou Charkova ještě za vlády prezidenta Viktora Janukovyče a po převratu byl považován za prorusky orientovaného politika. Koncem února se v médiích objevily zprávy, že spolu s tehdejším charkovským gubernátorem Michailem Dobkinem odletěl do Ruska.

Ke svým povinnostem na charkovské radnici se ale zakrátko vrátil. V polovině března Kernese vyslýchala kyjevská tajná služba kvůli podezření z únosu a přípravy vraždy, zatčen ale nebyl. Počátkem dubna se také snažil zmírnit volání charkovských separatistů po odtržení od Ukrajiny. 

Kyjev se dohodne na zpětných dodávkách plynu se Slováky. Snižuje závislost na Rusku - čtěte ZDE

"Charkov je součástí Ukrajiny a žádná separatistická referenda se tu pořádat nebudou," prohlásil starosta. Podle ukrajinské státní televize NTKU stojí za atentátem proti Kernesovi Moskva. 

Vyjednávání ve Slavjansku pokračuje

V neděli večer vyhlásili proruští separatisté ve východoukrajinském Luhansku po vzoru Doněcké oblasti lidovou republiku. 

Rozhodli se rovněž uspořádat 11. května referendum, v němž mají místní obyvatelé odpovědět na otázku, zda souhlasí se státní samostatností Luhanské lidové republiky.

Vůdci proruských radikálů v Luhansku žádají, aby ruština byla vyhlášena za druhý státní jazyk a aby byli osvobozeni údajní političtí vězňové. Přijali rovněž prohlášení, podle něhož požádají Rusko o vyslání "mírových sil" v případě, že bezpečnostní složky věrné kyjevské vládě proti povstalcům zakročí.

Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky, který v uplynulých dnech pobýval v Kyjevě a v Doněcku proruští ozbrojenci na východě Ukrajiny otevřené říkají, že čekají na příchod ruských vojsk. 

Mezinárodní společenství podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho podcenilo Rusko. "Podcenily ho (Rusko) členské státy, podcenily ho instituce EU, podcenili ho naši spojenci," řekl Füle.

Na Ukrajině mezitím pokračuje vyjednávání se separatisty, kteří od pátku zadržují příslušníky mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Proruští radikálové v neděli propustili švédského komisaře, v zajetí nadále zůstává sedm cizinců, mimo jiné i český důstojník.

O zadržených jednal i ministr obrany Martin Stropnický (ANO) s německou šéfkou stejného resortu Ursulou von der Leyenovou. Oznámil to mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

K propuštění zadržovaných v pondělí vyzvalo také Rusko. Ruský velvyslanec při OBSE Andrej Kalin ale rovněž označil misi vojenských kontrolorů za extrémně nezodpovědnou.